Král začal skoro pravidelně jezdit na Noční dvůr. Theru jeho přítomnost těšila a ráda s ním i trávila čas. Trvalo to měsíce, co takhle spolu byli. Občas si vyjeli na koni, nebo se jen procházeli a povídali si. Bylo pro ni neobvyklé, mít po svém boku někoho, s kým si rozuměla. I Lyry si na něj rychle zvykla a občas se s ním pokoušela mazlit, ale nikdy ji nenechal.

Theřin otec si sám všímal, jak si jeho nejmladší dcera rozumí s jejich králem, a kolik spolu tráví času. Jednou si Theru po králově odjezdu nechal zavolat do své pracovny. Usmívající se Thera zaklepala na dveře a po vyzvání vešla. Nicméně mračící se otec ji rychle vrátil do reality. Šokovaně na něj hleděla, než promluvil.

"Posaď se, Thero."

Nenechala se dvakrát pobízet a usedla do křesla naproti němu. Úsměv jí již neseděl na obličeji a jen čekala, co jí sdělí. Chvíli bylo ticho, než vladař našel vhodná slova, jež by své dceři sdělil.

"Víš dobře, na čem jsme se s tvojí matkou domluvili, když ti bylo 8 let. Rozumím tvému poblouznění, nicméně tě musím informovat, že král není partie pro tebe."

"Proč ne? Je milý, starostlivý, mocný..."

"Právě proto. Jeho moc je dost velká, stejně jako tvá. Nedovolím, aby tvá lehkovážnost zničila náš rod."

"Lehkovážnost?! Otče, miluji ho!"

"Proto se s ním musíš přestat vídat. Zničí tě. Sice bych byl rád, aby se moje dcera vdala za krále, ale musím přemýšlet, stejně tak bys měla ty. Tvoje moc roste a sílí. Vdáš-li se za mocnějšího muže, vaše děti nebudou nejspíš schopni onen dar ovládat. Proto tě žádám, ukonči to dřív, než bude pozdě. Jakmile se zamiluje i on, bude těžší vás rozdělit."

Thera na něj nevěřícně hleděla. Oči se jí leskly od slz, které se draly do očí a chtěly ven. Opět bylo chvíli ticho, než vladař pokračoval.

"Mám vás rád. Jste mé děti, ty i tvé sestry a bratr. Přál bych si pro vás to nejlepší, ale musím myslet i na vaši budoucnost. Žádám tě, skonči to a vdej se za někoho jiného. Třeba Ios, vladař Jarního dvora, o tebe jeví též velký zájem. I Andros ho má rád..."

"Ios? Vždyť je to můj kamarád. A Andros má rád každého, s kým si rozumí."

Andros... Jejich nejstarší bratr, který se měl stát vladařem Nočního dvora po otci. Už několik měsíců byl na kontinentu a vyřizoval tam vše potřebné s rodinou jejich matky.

"Manželství je partnerství. Přátelé mohou být dobrými manželi..."

"Stejně tak i těmi nejhoršími. Otče... Dej mi čas na to, abych to mohla promyslet. Ukončím to, ale potřebuji čas. Nechci králi ublížit. Mohla bych tím zničit jeho přátelství s tebou, či budoucí spolupráci s Androsem."

"Máš měsíc, ani o den víc. Je ti to doufám jasné, že?"

"Ano..."

Thera opustila otcovu pracovnu a zamířila do svých komnat. Někdy litovala, že tu nebyl bratr. Dokázal poradit a pomoct, když potřebovala.

Zavřela se v pokoji a rozvzlykala se naplno. Čekala cokoliv, ale ne tohle, a ne od svého otce. Ležela v posteli, ani neslyšela, že někdo klepal. Zaznamenala dotyčnou osobu, až když seděla u ní a pohladila ji po vlasech. Zvedla zrak ke své sestře a pevně Candiu objala.

"Notak, neplakej. Thery, pššt copak se stalo?"

"Otec chce, abych s králem ukončila náš vztah."

"Víš, že to je ale dobrý nápad?"

"Candio! Já ho miluji."

"A tady je problém. Myslíš, že on tebe nemiluje?"

"Já... Já nevím... Asi ne..."

"Tak to jsi stejně slepá jako otec."

"Jak to myslíš?"

"To, jak se na tebe dívá, jak sem jezdí. Nejezdil by jen tak za někým. Miluje tě sestřičko."

"V... Vážně?"

"Ano. Thery on pro tebe udělá všechno."

Thera se na Candiu usmála a objala ji. Nemohla tomu uvěřit. Muž, jehož milovala, se zamiloval do ní? Thera byla najednou štěstím bez sebe.

Najednou se ozvali koně a služebnictvo. Jedna služebná vešla do Theřina pokoje a pohlédla na obě sestry.

"Váš bratr přijel."

"Andros!"

Obě nadšeně vykřikly, poděkovaly a vyběhly. Skutečně. Venku pod schody se již jejich nejstarší bratr objímal s Aiginou a otec stál kus od nich. Andros sestru pustil a rovnou mu kolem krku skočila Candia. Dvojčata se pevně objímala. Když se Andros odtáhl, otočil svůj zrak na nejmladší ze sester, Theru. S úsměvem ho objala. Když se odtáhl vydechl a již se zármutkem se otočil na otce.

"Teta a strýc tě pozdravují a mám vyřídit, že chtějí zase někdy vidět i své neteře."

Otec chápal ten zármutek. Jeho švagr se svou chotí si jasně pamatovali na jeho zesnulou ženu. Na hnědé vlasy, které podědily, jak dvojčata, tak nejmladší z dcer a světle modré oči, které zdědila ta nejmladší. Občas pro něj bylo těžké se na Theru dívat, když viděl, jak moc se jejich matce podobá. Nedokázal si představit, že by někdy odešla z domu.

Všichni se vydali do jídelny a Andros jim vyprávěl o cestě. Každé ze sester přivezl nějaký šperk. Candie dostala náhrdelník, Aigina náušnice a Thera prsten. Otci předal brož a všichni zasedli za stůl. Samozřejmě k Androsovi přilezla i Lyry, která se mu zatočila v klínu a užívala si, že ji někdo hladí.

Uběhlo pár dnů, když se Andros chystal na cestu za králem, což ale nečekal, že král přijel sem. Nikdo mu totiž neřekl, že král jezdí na Noční dvůr docela pravidelně. Thera stála venku s rodinou, když král zastavil koně a chvíli za ním zastavil i kočár. Thera se lehce zamračila, když po ní král hodil lehce zničený pohled. Slezl z koně a kývl na všechny. Vladař se i s dětmi uklonil a zeptal se.

"Co Vás sem přivádí, Vaše Veličenstvo?"

"Doneslo se ke mne, že váš syn již dorazil domů, vladaři. Proto jsem se rozhodl ho navštívit a lady Ileane chtěla jet se mnou."

S tím z vozu vystoupila mladá dívka. Blonďaté vlasy svázané v pečlivě propracovaném účesu. Zelenýma očima zkoumala všechny přítomné, pak však s úsměvem přistoupila ke králi.

"Odpusťte vladaři, můj druh si ještě nezvykl."

"Druh?!"

Ahojky,
další den a další kapitola. Doufám, že se líbila a co myslíte? Skončí král se svou družkou, nebo upřednostní Theru?

Vaše Kvena