Kráčel pevným, jistým krokem ulicemi Godrikova dolu. Jemný letní vánek si pohrával s jeho nazlátlými kadeřemi. Musel uznat, že to byla poměrně příjemná změna oproti studenému skandinávskému prostředí, kterému byl ještě nedávno vystaven. Při pomyšlení na místo, ze kterého byl v podstatě vyhnán, se v něm opět vzedmula vlna hněvu. Kdyby byl více opatrný, nevyloučili by ho ze školy a nemusel by odejít. Na druhou stranu, když nad tím tak přemýšlel, pravděpodobně by se asi nevydal za svou pratetou, která mu mohla poskytnout množství zajímavých informací. Nebo by se za ní nevydal tak brzy.

Drobné kamínky tiše vrzaly pod jeho botami, jak se pomalu blížil k malému domku, který teď bude na nějakou dobu jeho domovem. Ve chvíli, kdy zaklepal na domovní dveře s poněkud oprýskaným béžovým lakem, upoutal jeho pozornost pohyb ve vedlejší zahradě. Ze sousedního domu právě vycházel vysoký hnědovlasý chlapec. Jejich pohledy se na chvíli střetly. V ten samý okamžik se ozvalo zavrzání otevíraných dveří.

„Gellerte," oslovila svého prasynovce Batylda Bagshotová. „Tak už jsi tady. Pojď dovnitř." Gellert Grindelwald konečně s drobným úšklebkem odvrátil pohled od hnědovlasého chlapec ze sousedního domu. Možná všechny ty informace, které mu může poskytnout jeho prateta, nebudou jedinou pozitivní věcí, která ho toto léto čeká.

Some days it's hard to see
If I was a fool, or you, a thief
Made it through the maze
to find my one in a million
Now you're just a page
torn from the story I'm living

Hnědovlasý chlapec přejel hůlkou přes svou dlaň, za dřevěným hrotem se otevřela dlouhá řezná rána. Mladší z obou čarodějů mezitím tento čin napodobil. Následně oba kouzelníci přiložili poraněné ruce k sobě a propletením prstů své zakrvácené dlaně navzájem spojili.

„Já, Albus Percival Wulfric Brian Brumbál," začal odříkávat starší chlapec, „přísahám tobě, Gellerte Grindelwalde, že proti tobě nikdy nebudu žádným způsobem bojovat."

„Já, Gellert Grindelwald, přísahám tobě, Albusi Percivale Wulfricu Briane Brumbále, že proti tobě nikdy nebudu žádným způsobem bojovat."

Zatímco oba mladí čarodějové pronášeli svou přísahu, objevily se mezi jejich propletenými prsty dvě kapičky krve. S pokračující přísahou se kapky pomalu vznesly do vzduchu, kde se spojily a následně je začaly oplétat jemné zlaté nitky, až kolem kapky postupně utvořily zdobenou fiólu. Ta se na malou chvíli rozzářila modrým světlem, než s posledním slovem mladšího, zlatovlasého kouzelníka zhasla a snesla se do jeho nastavené dlaně.

Teď už je nic nemohlo zastavit. Teď byli neporazitelní.

And all I gave you is gone
Tumbled like it was stone
Thought we built a dynasty
that heaven couldn't shake
Thought we built a dynasty
like nothing ever made
Thought we built a dynasty
forever couldn't break up

„Pro vyšší dobro."

„Cože?" podivil se mladší čaroděj a zvedl své pronikavě modré oči od starobylého svazku. Seděl právě u stolu v domě své pratety, sedmnáctiletý Albus Brumbál tu byl samozřejmě s ním. Již několik hodin se oba opět probírali všemožnými knihami, které jim Batylda mohla poskytnout, ve snaze najít další informace, které by jim mohly nějak pomoci.

„Pro vyšší dobro," zopakoval starší chlapec. „Moc čarodějek a kouzelníků asi nebude souhlasit s tím, co chceme udělat. Musíme je nějak přesvědčit. Můžeme začít tím, že to všechno děláme pro vyšší dobro."

Gellert Grindelwald se na svého přítele chvíli jen dlouze díval, poté se jeho tvář rozjasnila triumfálním úsměvem. „To je ono, Albusi," usmál se na něj. Druhý čaroděj mu úsměv oplatil.

Pro vyšší dobro. Geniální. S tímhle si ospravedlní vše, co budou muset při cestě za svým cílem udělat.

The scar I can't reverse
When the more it heals the worse it hurts
Gave you every piece of me,
no wonder it's missing
Don't know how to be so close
to someone so distant

„Tohle přece nemůžete chtít udělat? Všechny nás odhalit? Vždyť je to šílenství, Albusi!"

„Naposledy ti říkám, Aberforthe, aby ses nepletl do věcí, do kterých ti nic není!" okřikl zlatovlasý čaroděj ostře mladšího bratra svého přítele. Již pěknou chvíli se tu s ním dohadoval, zatímco Albus jenom stál a nic neříkal. Evidentně sváděl urputný vnitřní boj – má stát na straně svého přítele, nebo svého bratra?

Ale Aberforth se nenechal umlčet. Gellert nebyl zvyklý, že by s ním někdo jednal takovým způsobem a rozhodně si to nechtěl nechat líbit, i když se jednalo o Albusova bratra. Snažil se držet svůj hněv na uzdě, ale v jednu chvíli už to prostě nedokázal.

„Crucio!" vykřikl hlasem plným hněvu. A právě jedna z kleteb, které se nepromíjejí, spustila další události, které skončily tragédií.

Albus se konečně rozhodl a postavil se na obranu svého bratra. Nikdo z nich nevěděl, kdo vyslal první kletbu, po nějaké době dokonce nikdo z nich nevěděl, jaké kouzlo kdo na koho vyslal. Metali po sobě kouzla hlava nehlava. Vše skončilo ve chvíli, kdy Gellerta zasáhlo jedno z Albusových kouzel. Oběma kouzelníkům v tu chvíli projela pravou dlaní ostrá bolest a jizva, která jim zůstala po uzavření krevního paktu, jako by na malou chvilku zazářila. Hned vzápětí ale bolest zmizela a jizva byla opět stejná jako předtím. Oba chlapci po sobě střelili pohledem. Něco bylo špatně.

V tu samou chvíli k jejich uším dolehl zmučený výkřik třetího účastníka souboje. Aberforth Brumbál klečel u bezvládného těla mladé hnědovlasé dívky.

„Zabil jsi ji!" vykřikl zmučeně Aberforth a probodl Gellerta téměř šíleným pohledem, ten však jen zavrtěl hlavou, poté opět střelil pohledem po Albusovi. Jejich pohledy se znovu střetly. Nezabil ji. On jejich sestru nezabil. Čekal v přítelových očích alespoň náznak poznání, určitě mu to muselo dojít také. Porušili pakt. A tohle byly následky. Ale jediné, co uviděl, byla němá výčitka.

And all I gave you is gone
Tumbled like it was stone
Thought we built a dynasty
that heaven couldn't shake
Thought we built a dynasty
like nothing ever made
Thought we built a dynasty
forever couldn't break up

Albus Brumbál byl zrovna uprostřed jedné z vyučovacích hodin, když do jeho třídy vešla skupina bystrozorů následovaná rozlícenou profesorkou McGonagallovou.

„To přece nemůžete! Nemůžete jen tak vtrhnout do třídy uprostřed vyučování!"

„To je v pořádku, Minervo," uklidňoval Albus svou kolegyni. „Odveďte prosím studenty na chvíli na chodbu."

Minerva McGonagallová nejprve zaváhala, ale nakonec přece jen poslechla a společně se studenty třetího ročníku opustila učebnu.

Albus Brumbál přešel ke katedře, na kterou se posadil. Věděl, proč tu bystrozorové jsou, ale zároveň věděl, že jim nemůže pomoci. Nemůže už znovu riskovat, že poruší krevní pakt, který se svým dávným přítelem uzavřel. Už jednou ho z části porušil a dopadlo to katastrofálně, stálo to život jeho sestru Arianu. Podruhé už stejnou chybu neudělá.

„Vím, proč jste tu, pánové, ale nemohu vám pomoci." Nebude proti Grindelwaldovi bojovat. Alespoň do té doby, než zjistí, jak to zrádné pouto mezi nimi přerušit.

It all fell down
It all fell down
It all fell
It all fell down
It all fell down

„Přivedla vás sem touha a vědomí, že staré způsoby už nám neslouží. Přišli jste dnes, neboť toužíte po něčem novém. Po něčem jiném." Gellert Grindelwald vždy věděl, jak má jednat s lidmi, aby udělali přesně to, co on chce. Stál na podiu v mauzoleu Lestrangeových na pařížském hřbitově Pére-Lachaise a mluvil ke stovkám čarodějek a kouzelníků, kteří si ho sem dnes večer přišli poslechnout.

„Říká se, že nenávidím mudly, ale tak to není. Opravdu. Já nebojuji z nenávisti." Na chvíli se odmlčel. Poslední věta mu v mysli oživila vzpomínku na bývalého přítele, se kterým celou tuto ideologii vymýšleli. Gellert sám z nenávisti nebojoval, nikdy nenašel důvod, proč by měl mudly nenávidět. Ale Albus důvod měl. Nikdy sice svému příteli nesdělil, co je tím důvodem, ale svou nenávistí k mudlům se před ním netajil. Albus Brumbál by bojoval z nenávisti.

„Neříkám, že jsou mudlové podřadní, ale jiní," pokračoval plavovlasý kouzelník a pomalu přecházel uprostřed kruhové místnosti sem a tam. „Nejsou bezcenní, mají jinou hodnotu. Nejsou neužiteční, ale mají jiné předpoklady. Kouzla kvetou pouze ve vzácných duších. Jsou dána těm, kdo mají vyšší cíle."

It all fell
It all fell down
It all fell down
It all fell down
It all fell down
It all fell down

Albus Brumbál stál před zrcadlem z Erisedu a znovu pozoroval, po čem z celého srdce nejvíce toužil. Očekával, že po svém boku konečně uvidí stát Arianu. Věřil, že právě ona je osobou, po které nejvíce touží. Každý den litoval toho okamžiku, kdy porušil svou přísahu a postavil se proti Grindelwaldovi. Kdyby to tehdy neudělal, jeho sestra by teď nejspíš žila.

Ariana Brumbálová se ale po jeho boku neobjevila ani dnes. Místo ní se na Albuse ze zrcadla opět dívaly pronikavě modré oči. Oči osoby, po které v nejhlubším koutku duše stále toužil, ačkoli si to odmítal přiznat. Oči člověka, kterého se snažil ze svého života navždy vymazat. Oči Gellerta Grindelwalda.

And all I gave you is gone
Tumbled like it was stone
Thought we built a dynasty
that heaven couldn't shake
Thought we build a dynasty
like nothing ever made
Thought we build a dynasty
forever couldn't break up

„Znovu se obracíš proti mně, Albusi? Nechci s tebou bojovat. Dali jsme si slib a já ho hodlám dodržet."

„Ten slib už neplatí. Zničil jsem ho." Plavovlasý muž měl pocit, jako by mu jeho dávný přítel právě vrazil nůž do zad. Samozřejmě, že věděl, že mezi nimi již žádné krevní pouto není, cítil ten okamžik, kdy byl pakt zničen. Slyšet to ale přímo z úst osoby, které kdysi dal úplně vše, ho ranilo.

„Nemůžu tě nechat pokračovat v tom, co děláš, Gellerte," pokračoval Albus Brumbál a pevně sevřel svoji hůlku. „To, co děláš, není správné. Musí to skončit, jednou provždy."

Gellert Grindelwald následoval jeho příkladu a pevně ovinul své prsty kolem bezové hůlky. Nechtěl s Albusem bojovat. Nechtěl mu ublížit. Nechtěl zničit to vše, co mezi nimi dříve bylo. Nechtěl ho zradit. Ale Albus Brumbál byl evidentně odhodlaný proti svému dávnému příteli bojovat, jako by mezi nimi nikdy nic nebylo, jako by jejich společná minulost neexistovala. Ale ona existovala. Plavovlasý čaroděj to moc dobře věděl. A to byla hlavní příčina výsledku nadcházejícího legendárního souboje dvou nejmocnějších čarodějů své doby. Gellert Grindelwald již na začátku souboje věděl, že svému bývalému příteli nedokáže ublížit, i když už neexistoval žádný pakt, který by mu v tom bránil. Věděl, jak duel dopadne, a věděl, že pokud přežije, stráví zbytek svého života za zdmi Nurmengardu, vězněm ve svém vlastním vězení.

It all fell
It all fell down
It all fell down
It all fell down
It all fell down
It all fell down
(And all I gave you is gone)
It all fell
It all fell down
It all fell down

„Takže jsi přišel. Myslel jsem si to... jednoho dne," pronesl již poměrně zestárlý Gellert Grindelwald. Od osudného souboje se velmi změnil. Pohublá postava, tvář připomínající lebku, zapadlé oči. Léta strávená v Nurmengardu se na něm podepsala. „Ale tvoje cesta byla zbytečná. Nikdy jsem ji neměl."

„Lžeš!" vykřikl druhý muž. Věděl, že nejmocnější hůlku světa vlastnil. Gregorovič ho přece viděl, když mu ji tenkrát ukradl.

Grindelwald se rozesmál skřípavým, opovržlivým smíchem. „Tak mě tedy zabij, Voldemorte, já uvítám smrt! Ale moje smrt ti nepřinese, co hledáš... Je mnoho věcí, které nechápeš..." Třeba lásku.

Dříve všemi obávaný černokněžník věděl, že loajalitu bezové hůlky si po osudném duelu získal Albus Brumbál, ale nehodlal svého dávného přítele zradit. Ani teď, když už se o tom nemohl nijak dozvědět. Nedokázal ho zradit i přes to, že Albus Brumbál to udělal. A ne jednou. Pořád tu bylo mnoho krásných věcí, které spolu prožili. A díky kterým věřili, že budou neporazitelní.

Temnotu cely v nejvyšší věži nurmengardského hradu na zlomek vteřiny prozářil jasně zelený záblesk.

Thought we build a dynasty
forever couldn't break up