Azi: Děje se něco? Proč si nešla za námi?

Moony: Bell je vše OK? Nevšimla sis nás?

Ann: Proč si za námi nepřišla?.......Nevíš, co je zítra na oběd? (Promiň Annie 😂)

Kde vzali moje číslo?

Celý zbytek dne jsem strávila u stolu. Společnost mi dělala lampička a marné pokusy ten obrázek nakreslit znovu. Už to nebylo tak hezké a já většinu proplakala. Nešlo to udržet. Mamka neměla čas. Měla důležitou schůzy a já nechtěla kamarády otravovat.
Bouchla jsem do stolu. ,,Já končím! Nemá to cenu! Několik hodin tvrdé práce!" Na papír mi spadne kapka slzy. Zvednu se.

Další den:
,,Belli a dnes doma nebudu. Mám tě ráda zlatíčko." Usměje se na mě mamka a počká až vystoupím. ,,Hezký den mami. " řeknu polohlasem a už si to kráčím do školy. ,,Bell?! Pojď za náma!" Nedokážu přesně určit, kdo na mě volal, ale jdu dál. Jakobych nic neslyšela. Jistě by to poznali a možná bych se před nimi rozbrečela. Učebnici držím pevně u hrudi.

,,Ohmův zákon je............" nemám ráda fyziku. Mamka mi koupila nový skicák. Řekla jsem jí, že to byla nehoda. Už jsem z toho ale takovou radost neměla. Nic se nevyrovnalo obrázkům předtím.
,,Bell soustřeď se prosím na hodinu." Napomenula mě učitelka. Já se ale nemohla soustředit. Nemohla jsem dávat pozor.

Po hodině:
,,Ahoj Bell." To teď potkávám Roxanu i na chodbě? Snažím se ji obejít. ,,Nech mě být. Nemám náladu." Rychlá chůze. Takhle většinou nechodím. Buď jdu a nebo běžím. ,,Ale mě se nech......" nedořekne. ,,Roxano nech ji být. " Už zase? Já nepotřebuji pomoc! Roxana odejde. Nevím, proč ho poslouchá. Obejdu ho. ,,Počkej.......vážně se nic neděje? " Zeptá se mě Moony. Už přišla i Azi a Ann. ,,Co by se mělo dít? Nic se neděje. " odseknu. ,,To ti nevěřím..........." Přizná. ,,Tvoje věc. " řeknu v nezájmu a tím debatu ukončím.

Možná to tak nevypadá, ale tahle je nejdelší 😂
Promiň mi Ann :3