,,Kelnan a Starlia," představila je Layla. ,,Starlio, Kelnane, tohle jsou..."
Odmlčela se a je pak jedním dechem všechny vyjmenovala: ,,Werric, Enyo, Python, Alakin, Azan, Ferox, Kunna a Seren. Jo a pro vás ostatní ještě, tohle je Oltiris, špehovala nás."

Kelnan se Starliou vypadali nedůvěřivě, skoro až rozpačitě, když si je ostatní prohlíželi.

Werric a Azan měli až komicky podobný výraz-oba vypadali zvědavě, jako kdyby už v duchu vymýšleli, na co se lvů zeptají.

Enyo s Alakinem nasadili své klasické, chladné masky, po veškeré radosti, kterou snad Alakin v obličeji měl, nezbylo ani památky. Oba dokonce stáli podobným způsobem.

Python se očividně snažil dát najevo, že ho tohle vůbec nevzrušuje a nasadil úšklebek, podobně jako Ferox a Seren, ale Kunna se nenamáhala a otevřeně lvy probodávala nedůvěřivým pohledem.

,,Ehm, zdravím," řekla Starlia zdvořile.

,,Hádám, že jsi v Misidiru nenašla jenom vránu," poznamenal Werric.

Layla přikývla. ,,Královna mě zavedla k těmto dvěma. A ty sem očividně dovedla zase Jizva."

,,Rozhodně to nejsou obyčejné vrány," poznamenala Ferox, jako kdyby to dosud byla jen nepotvrzená teorie.

,,Co vůbec děláte v Misidiru?" Vypálil Azan.

,,To bych taky ráda věděla," přikývla Layla. ,,Nedostali jsme se k tomu, protože nás furt někdo přerušoval."

,,Což mi připomíná, že bychom měli vyřešit, co s ní," ozval se Aurin a trhl hlavou směrem k Oltiris, která si je měřila vzrušeným, ale zamýšleným pohledem.

,,Co se mnou?" Zeptala se Oltiris rázně. ,,Já budu odteď člen vaší výpravy, samozřejmě!"

,,Už je nás dost, nevidíš?" Zavrčel Alakin.
Layla taky nebyla nadšená z vyhlídky na Oltirisinu přítomnosti, ale zrovna on neměl právo něco říkat. Přitáhl sem Azana.

,,Že to říkáš zrovna ty," odsekla Enyo, která měla očividně stejný názor.

,,Proč vůbec nezůstanete v Misidiru oba?" Zeptala se Layla. ,,Určitě bys Alakine radši zůstal s kámošem, než se někam plahočil a staral se o věci, na kterých ti nezáleží."

Měla pocit, že Alakin na chvíli zaváhal a všimla si, jak Enyo přimhouřila oči-narozdíl od ostatních, ji nemohl oblbnout chladným obličejem, ona cítila každou jeho emoci a Laylu proti její vůli zajímalo, co si vlastně tenhle vlk myslí. Hodně by jí to pomohlo v rozhodování, jestli ho prostě nezabít, aby je neprozradil.

Pak však Alakin zavrtěl hlavou. ,,Ne," řekl pevně. ,,Teď jsem členem vaší výpravy."

Enyo si odfrkla a odvrátila od něj pohled.

,,Zpátky k Oltiris," přerušila je Layla. ,,Nějaké návrhy, co s ní udělat?"

,,Já chci jít s vámi!" Zavrčela Oltiris rázně. ,,Budu užitečná, vážně! Mám magii pravdy, víte? Můžu třeba dohlédnout, aby ti lvi mluvili pravdu... Nebo třeba tady ten Alakin, protože se nezdá, že byste mu nějak extra věřili..."

Alakin ji probodl nepřátelským pohledem, ale Oltiris nevypadala, že by ji to nějak extra zajímalo.

,,A když mě s sebou nevezmete, tak... Tak vás někomu nahlásím!" Dodala Oltiris.

,,Koho mi to jenom připomíná?" Zabručela Layla a zabrousila pohledem k Alakinovi.

,,Já vás aspoň dostal z města," upozornil Alakin.

Layla potřásla hlavou. ,,Fajn, klidně si jdi," pokrčila rameny a Oltiris se zatvářila mnohem spokojeněji. ,,Je mi jedno, co každý z vás bude dělat. Je to hlavně moje výprava a docela pochybuju, že by se mi povedlo vás zastavit. Jděte, nebo ne, je mi to fuk."
Většina členů její výpravy se zatvářila uraženě, jako kdyby to nebrali.

,,A já myslela, že už je mezi námi něco víc," zašklebila se Ferox. ,,Tak ne. Ale co, já v přátelství nemám moc praxi."

,,Já taky ne," povzdechl si Werric. ,,Moc vlků se semnou nebaví."

,,Já měla jednu kamarádku," zavzpomínala Kunna. ,,Ta pak odešla."

,,Já jsem měl kamarády zakázané," zašklebil se Aurin.

,,A moje kamarády teď drží zlá, mechanická mrcha," přidal se Seren.

Layla obrátila oči v sloup. ,,Nezačnete se tady všichni svěřovat se svou smutnou minulostí, že ne?" Zašklebila se, ale přitom si uvědomila, že jsou opravdu velice zvláštní skupinka. Vlci, kteří se v životě vždy spoléhali jen sami na sebe a málokomu věřili-a teď mají spolupracovat, aby dosáhli společného cíle. Cíle, který je vlastně ani nikdy nezajímal.

Layla nebyla hrdinka z příběhů, nebyla jako její obětavá sestra Arcalima, která by nasadila život pro záchranu Eldiary. A ani tihle vlci nebyli-byli to zloději, podvodníci a vrazi. A přesto jsou to právě oni, kteří mají všechny zachránit.

Hm, pomyslela si Layla. Možná se osud zajímá i o vlky, jako jsme my.

Potřásla hlavou, aby se těch myšlenek zbavila a kývla na Starliu. ,,Teď bychom si všichni rádi vyslechli tvůj příběh," ušklíbla se na ni.

Starlia se na ni ušklíbla nazpátek a Layla si všimla, jak ji Kelnan opatrně pozoruje.
Fialová lvice naokamžik roztáhla křídla-Layla najednou pocítila úplně iracionální touhu, dát si s ní závod, aby zjistila, kdo je rychlejší-poskládala si je na zádech a pak spustila: ,,Narodila jsem se v Měsíční zemi jako korunní princezna..."

✴️✴️✴️

Její vysvětlování bylo ještě delší, než to od Layly, protože Měsíční země měla mnohem složitější pravidla, než Eldiara. Magie tam taky nebyla tak různorodá, naopak pečlivě seřazená.

Starlia mluvila dlouho, Kelnan ji občas doplnil a všichni poslouchali-Azan jim dokonce začal dělat druhou večeři a tentokrát si dala i Layla.

Noc postupovala, ale stejně nešel moc poznat rozdíl-obloha byla věčně pokrytá mraky, ať už byl den nebo noc.

Starliu často přerušovali Werric, Oltiris nebo Azan, kteří se vyjadřovali nejčastěji a očividně je zajímalo všechno, co Starlia podrobně nepopsala.

Layla měla chuť mlátit hlavou o zem, když byla Starlia donucena široce vysvětlovat rozdíly mezi stínotkalci a nebešťany.

,,Nikdy jsem nebyl radši, že žiju v Eldiaře," poznamenal tiše Aurin, sedící vedle ní. Ani si nevšimla, kdy přišel-přísahala by, že ještě před chvílí seděl nedaleko Kelnana.

,,Proč?" Zamračila se Layla.

,,Kvůli všem těm pravidlům," vysvětlil Aurin pořád potichu, aby nerušil Starliino vysvětlování. ,,Tady je to mnohem lepší."

,,No..." Ušklíbla se Layla. ,,Někdy."

Konečně Starlia přišla k zajímavějším věcem-k armádě lvů, ke Křídlům noci, k bitvě.

Tentokrát nebyla nikým přerušovaná, všichni jen nevěřícně a s narůstajícím zděšením poslouchali.

V těchto částech se Starlia zakoktávala, váhala nad slovy a dělala dlouhé odmlky a Layla viděla, jak k ní Kelnan vrhl ustaraný výraz.

Layla válku zažila-ale tehdy byla vlče, dcera Vládce, schovaná za pevnými hradbami jejího města. Bylo jí celkem jedno, co se děje s vojáky, které občas viděla cvičit na nádvoří, nebo vlky, kteří se v obrovských jednotkách přemisťují Pralesem. Ale teď byla dospělá a tohle byla válka úplně jiná-žádné malé bitvy mezi soupeřícími urozenými, ale mezi dvěma zeměmi.

Arcalima, Pharsa a ostatní zastavili jednu válku, pomyslela si Layla. Jak to může být těžké? Když to dokázala ona, dokážu to taky.

A navíc... Nikdy v životě by si to nepřiznala, ani v duchu, ale měla pocit, že musí něco dělat. Nemůže prostě sedět na zadku, když vlci umírají v nesmyslné válce.

Co dělal Silen, pro svou zemi? Pomyslela si trpce. Nebo Faramis? Kdyby se jeden z nich ukázal, válka mohla skončit dřív, než se do toho musela vložit Pharsa. Silen na to dokonce měl prostředky. Ale ne, on se radši skrýval ve své skleněné základně. Já nejsem taková.

A když viděla Starliin výraz, který se z žalostného a váhavého proměnil po jejím vyprávění v odhodlaný, věděla, že nebešťanka je na tom stejně.

✴️✴️✴️

,,Takže... Kam se vydáme?" Zeptal se Python, když Starlia skončila.

Dlouhou chvíli nikdo nepromluvil, všichni si probírali v hlavě, co se vlastně dozvěděli.

,,Já bych se chtěla rozloučit s rodiči," ozvala se Oltiris.

Layla se na ni zamračila. ,,Nemůžeš nikomu říkat, kam jdeme," namítla.

Oltiris ji chvíli sledovala, dokonce mlčky, což u ní byl nezvyk a pak přikývla-pravděpodobně si uvědomila, že kdyby se o to snažila, utekli by jí a ona by se na žádnou výpravu nedostala.

Hm, pomyslela si Layla. Někdy je výhodné, mít výpravu složenou ze samých zločinců, kteří nemají nic, co by je drželo na jednom místě.
Ačkoliv věděla, že to není úplně pravda-například v případě Serena a Kunny.

,,Hm? Kaaaam?" Natáhl Python to slovo. ,,Předpokládám, že přímo k bitvám, ale..."
Layla i Starlia se naráz podívaly na Jizvu a Královnu.

,,Aha, vlastně," ušklíbla se Ferox. ,,Řídíme se podle těch vran."

Layla se na ni tázavě podívala. ,,Nějaké předsudky proti vranám?" Řekla sladce.

Ferox prudce zavrtěla hlavou. ,,Vrány jsou skvělé," ušklíbla se.

,,To ráda slyším," kývla Layla a obrátila se zpátky k ostatním.

,,Kdy vyrazíme?" Zajímal se Werric.
,,Hned," odpověděla Layla. ,,Dokud je čas."

,,Vezmu nějaké jídlo," nabídl se Azan. ,,Abychom neumřeli hlady, ať půjdeme kamkoliv."

Layla se podívala na dvě bílé vrány-Královna si čechrala peří, zatímco Jizva je všechny obezřetně pozorovala. Obě vycítily její pohled a taky se na ní podívaly.
Jizva zakrákala, jako kdyby jí odpovídala na ujištění, které si Layla jenom pomyslela.

✴️✴️✴️

Vyrazili, sotva Azan odněkud vyhrabal spoustu brašen a jídla a poté, co se jim podařilo přesvědčit, že si s sebou nemusí tahat celou knihovnu.

Starlia sebe a Kelnana překryla stínem a Alakin se zneviditelnil, aby trošku zmenšil jejich už tak nápadnou skupinku. Naštěstí však z města pořád proudilo spoustu vlků, takže si jich nikdo moc nevšímal-ani toho, že zamířili opačným směrem.

Layla si všimla, že se Azan i Oltiris smutně ohlížejí a skoro doufala, aby se otočili a šli pryč. Byla spokojená s jejich skupinkou, která vyrazila z Garmoru a i ta byla větší, než by se jí zamlouvalo. Takhle přitahovali až moc pozornosti. Ale co, jestli se něco semele, pořád může se Starliou odletět-dokonce uvažovala, že by to měly udělat přednostně, jenže si nedokázala představit, co by ostatní dělali, kdyby jim oznámila, že je tahala z Garmoru až sem prakticky pro nic za nic.
A navíc, Aurin byl taky v mých snech, pomyslela si Layla. Musí být důležitý. A on neumí létat.

To rozhodlo. A nebo to možná byla skutečnost, že se jí začala jejich skupinka zamlouvat.

✴️✴️✴️

,,Jsme tady jako pěst na oko," zabručel Alakin.

,,Že to říkáš zrovna ty," ušklíbl se Python. Kdykoliv si Alakin postěžoval na něco takového, dali mu to ostatní pěkně sežrat.

,,Já se nenechal špehovat, abychom pak někoho otravného museli brát do party," poznamenal Alakin a vrhl přes Pythona významný pohled k Layle, která na něj přimhouřila oči.

,,To jako mluvíš o mě?" Naježila se Oltiris. ,,Protože to ti řeknu, že-"
Začala mu vyjmenovávat hromadu důvodů, proč bude na jejich výpravě užitečná a Layla se od ní odvrátila, aby je nemusela poslouchat.

Misidir pomalu ještě ani nenechali za zády a už jí z nich bolela hlava.

Enyo s Alakinem na sebe štěkali, protože Alakin tu měl Azana, měl dobrou náladu a dobrá nálada u něj znamenala, že se do všech navážel ještě víc, než obvykle. Enyo měla naopak náladu hroznou, jako kdyby jí velká skupina taky vadila, takže mu jeho navážení s radostí oplácela.

Oltiris, Werric a Azan byli otravní, pořád se k něčemu museli vyjadřovat, i ve chvílích, kdy to nebylo nutné a Starlia už několikrát vyslala k Layle prosebný pohled, když se ocitla v obležení jejich otázek.

A Seren, Python a Ferox samozřejmě utvořili nerozlučnou partu, neustáli si něco šeptali a pak hlasitě vybuchovali smíchy, jako kdyby už tak nepřitahovali spoustu pozornosti.

Jediná Kunna snad byla potichu a klidná, za což jí Layla byla vděčná-proto taky zrychlila, aby šla vedle ní a nepříjemný hluk nechala za zády.

Kunna necítila potřebu, zaplňovat ticho nuceným hovorem a ačkoliv Laylu občas bavilo, poslouchat hádky a rozhovory mezi touhle nesourodou skupinou zlodějů, teď se jí ticho zamlouvalo.

,,Ty jsi mě tam nechala schválně!" Obvinil ji Aurin, který taky zrychlil, aby se dostal k nim.

,,Upřímně, pomalu jsem nevěděla, že tu jsi," ušklíbla se Layla. ,,Jsi furt potichu. Což je vlastně fajn."

,,Já jsem většinou dost upovídaný," ohradil se Aurin, ale pak se zatvářil nejistě, jako kdyby nevěděl, jestli se má vůbec za co ohrazovat. ,,Teda, aspoň mi to říkají. Ale ocitl jsem se ve společnosti vlků, kteří mě vysoce převyšují. Vedle nich jsem tichý jako myška."

,,Jo," přikývla Layla. ,,Vůbec se k nám nehodíš."

Všimla si, že Kunna trochu zpomalila, aby nešla úplně vedle nich a vyvolala nějakou tu iluzi pro soukromý hovor-Layla to sice nijak nežádala, nebavila se s Aurinem o ničem důležitém, ale minimálně to dokazovalo, že Kunna není charakteristická, ukecaná zlodějka.

,,K nám?" Ušklíbl se Aurin. ,,Ty přece taky nejsi zločinec."

,,Ani Python ne a vidíš snad rozdíl?" Odfrkla si Layla a trhla hlavou dozadu-jako kdyby to Python chtěl dokázat, dostal další záchvat smíchu.

,,S takovou se udusí," poznamenal Aurin a podařilo se mu znít upřímně ustaraně. ,,Vzhledem k tomu, jak je tady strašný vzduch..."

,,Že se k vám můžu přidat?" Ozval se nějaký hlas a vedle nich se znenadání objevila Starlia.

Layla si všimla, že oba lvi jsou vyšší, než většina vlků z jejich skupiny a ona byla ráda, že jí samotné se to netýká-vždycky byla vyšší než ostatní, nelíbilo se jí, když se na někoho musela dívat zezdola.

,,Jasně," ušklíbla se Layla. I ona byla zvědavá na její zemi, ačkoliv nehodlala zahltit Starliu hromadou otázek. ,,Jak se ti podařilo utéct Oltiris, Werricovi a Azanovi?"

,,Nechala jsem jim napospas Kelnana," zašklebila se Starlia a Layla se ohlédla-všimla si, že oranžový lev jim vzrušeně něco vysvětluje.

,,Hm. Není z toho tak podrážděný, jak bych čekala," podotkla Starlia suše a odfrkla si. ,,Vlastně vypadá, že si to užívá."

,,Spřízněné duše," ušklíbla se Layla, když viděla, jak Kelnan položil naopak nějakou otázku ostatním a Werric mu to začal vysvětlovat.

,,Hmmm," natáhla Starlia, když se zase otočila dopředu a zamžourala k obzoru. ,,Nevěděla jsem, že si jsou vlci a lvi tak podobní."

Layla se taky podívala ke směru jejího pohledu-na obloze se hromadila tmavá, černá oblaka a kolem nich se nenacházelo nic jiného, než dalekosáhlé pásy spálené země a černé trávy. Měla pocit, že na obzoru zahlédla zlatou stuhu Lávotoku.

,,Hm. Asi se není čemu divit, když se Blackstar a ta vaše Yellone spolu bavili," poznamenala Layla, čímž narážela na příběh, o kterém jim Starlia říkala. ,,Položili základy našich kultur. Muselo se to nějak odrazit."

,,Nechápu, proč spolu v tom případě vůbec válčíme," zamračila se Starlia.

,,Já taky," kývla Layla.

,,Žádný vlk žádného lva v životě neviděl," vložil se do toho Aurin. ,,A Calianthe vyhlásila válku především kvůli mrtvým lvům, ne? Myslí si, že jsme je zabili my-ale my o vás ani nevěděli."

,,Byl na nich vlčí pach," zamyslela se Starlia. ,,My u nás máme taky vlky, ale ti nemají magii a nejsou inteligentní a několik z těch vražd se odehrálo přímo v klášteře-tam se nikdo nedostane, obzvláště ne obyčejné zvíře."

,,A co když..." Začala Layla. ,,Co když jsou nějací vlci, kteří o vás ví? Kteří o vás nikomu neřekli, kteří jednají za zády královny a Eldiary a zabíjí lvy, aby nás zatáhli do zbytečné války?"

Starlia se zarazila a vyplašeně se na ni podívala-Layla si nedokázala zvyknout na to, že v širokém obličeji kočkovité šelmy může zahlédnout takové emoce.

,,Na něco jsem si vzpomněla," řekla naléhavě. ,,Měla jsem sen, podobně jako ty jsi měla sny o mě. A... V jedné jeho části jsem se nacházela ve tmě, slyšela jsem řev a smích, cítila jsem krev... A pak jsem zahlédla dva vlky, tmavě modrý a modrozelený, nad tělem nějakého světlonoše..."

Viděla dvě modré vlčice s očima stejně černýma, jako byl Labyrint.
Uslyšela zlý smích a následně nějaké čvachtání...
Pod nohama měla krev. Všechno bylo kluzké a mokré a rudé.
Smích jí zvonil v uších a ona uslyšela řev-řev tak hlasitý, až přehlušil ten odporný smích.

Layla ztuhla a šokovaně se zastavila, takže do ní Kunna narazila.

,,Děje se něco?" Zeptala se oranžová vlčice ustaraně.

Viděla dvě modré vlčice s očima stejně černýma, jako byl Labyrint.
,Byly tři. Všechny zbarvené v různých odstínech modré a s očima jako ta nejčernější temnota. Teď už jsou mrtvé. Naštěstí' zazněl jí v hlavě hlas Nory, Arcaliminy dcery.

,,A sakra," ulevila si Layla. ,,Už vím, s kým máme tu čest."

Tak už jsme měli setkání a teď i dokonce uvědomění, proti komu stojí! XD To zní, jako kdyby se něco konečně dělo! XD Jakože, něco se děje celou dobu, ale teď to nabere nový spád XD
Připravte se na spoustu kapitol o cestování a povídání, protože je čeká ještě dlouhá cesta! XD
No nic, zatím ahuuuj XD