34..

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

,,Máš všechno, Eren?" podal mi kufr a pohlédl mi oči. Kufr jsem odložil a pousmál se. ,,Mám úplně všechno..." zesmutnil jsem a pohlédl do země.

Levi mi zvedl hlavu a políbil mě. ,,Co nejdřív mi napiš, abych věděl, že jsi v pořádku."

,,Můžeš mě doprovodit na letiště, pokud chceš..." usmál jsem se. 

Odjeli jsme na letiště.  ,,Nemusíš si platit letenku...zařídil jsem ti let mým letadlem," řekl polohlasně.  ,,Ty mě necháš odejít?" zeptal jsem se.

,,Co mi jiného zbývá..." odpověděl a pohlédl na mě.  ,,Kdybych ti řekl, abys zůstal. Neudělal bys to..."

,,Levi...já...už musím jít," pohlédnu do země. ,,Děje se něco?"

,,Zemřela mi máma...musím do Ameriky...a chtěl bych tam zůstat pár měsíců a sám. Pokud to je možný."

,,Dobře, Erene. Miluji tě ano? " pousmál se.  Objal jsem ho.  ,,Já tebe taky," políbím ho.

,,Sbohem, Levi," vzal jsem si svůj kufr a šel k jeho letadlu.  Po tvářích mi tekly slzy.  Zastavil jsem se u schodu do letadla a pohlédnu na něj. ,,Nechci, abys odešel!" vykřikl Levi.

Rozbrečel jsem se a stěží se držel na nohou. ,,Neodcházej mi prosím," slzy mu stekly po tvářích. 

,,Levi..." zašeptám. ,,Musí to jít i jinak...když odejdeš nevyřešíš náš problém. Budeš mi chybět," došel ke mně.

,,Levi, odleť se mnou," pohlédl jsem na něj a snažil se usmát. ,,Rád odletím s tebou, Erene."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro