Grace probudilo zvonění ranního budíku. Otevřela oči a rychle se posadila. Tušila, proč se tak rychle vzbudila. Natáhla se pro telefon a vypnula budík. Nebylo to kvůli budíku, ale kvůli včerejšímu dni. Popadla telefon a podívala se na zprávy na Facebooku. Žádná zpráva od Malii, ani zobrazení. Oddechla si úlevou. Přece jen netušila, co by jí řekla. Začala o všem pochybovat.

Vstala a vydala se do kuchyně bez telefonu. Jako každé ráno odstartovala přípravou snídaně i svačiny do práce. Cítila se nesvá ze včerejška a ke všemu unavená. Stále musela myslet na Rickyho a Maliu. Opřela se dlaněmi o linku. V hlavě jí běhala skupinová fotka.

Bezhlavě se vydala rychlým krokem k sobě do pokoje. Něco jí říkalo, ať co nejrychleji běží k telefonu. Byl to pouhý pocit, který z veškerého stresu poslechla.

Popadla telefon do ruky. Začala vyhledávat jméno Ricky Martinez. Měla ho kupodivu stále v přátelích, i po tak dlouhé době. Neodstranil si jí, ani ona jeho.

Rozklikla jeho facebookový profil a zalapala po dechu. Vypadal úplně jinak než kdysi. Byl dospělejší a stále vypadal dobře. Vlastně ještě lépe než na střední škole. Její srdce bilo jako splašené. Nikdy ho nepřestala milovat, a to si nechtěla připustit ani teď. Stará láska nikdy nerezaví. Chtěla mu napsat zprávu, ale najednou jí vyskočilo okénko chatu s jeho fotkou. Rozklikla dané okénko a překvapeně vydechla.

Ricky: Ahoj Grace. Je to dlouho, co jsme se neviděli. Už nějakou dobu jsem přemýšlel, jestli ti napsat. Vždycky jsi mi pořádně rozuměla jen ty. Ty chvíle mi chybí. Stále jsem přemýšlel nad tím, proč už nejsme jako parta. Pořád nechápu ani doteď, proč jsme se rozpadli. Pokud bys měla někdy čas, tak bychom mohli zajít někam ven a promluvit si. Přeji ti hezký den. S pozdravem tvůj Ricky.

Po přečtení zprávy začala ječet na celý pokoj jako malá holka. On jí opravdu sám od sebe napsal. Rozbrečela se štěstím. S telefonem zamířila do kuchyně. Posadila se ke snídani a začala vymýšlet odpověď.

Grace: Zdravím můj starý příteli. Ráda s tebou někam zajdu a promluvím si. V mém životě se toho událo tolik, že sama nevím, co je realita a co iluze. Třeba bys mi pomohl na to přijít. S pozdravem tvoje milovaná Grace.

Než klikla na tlačítko odeslat, zamyslela se, jestli to není přehnané. Zhluboka se znovu nadechla a odeslala zprávu. Vypnula obrazovku telefonu a konečně si vychutnávala cereálie s mlékem, Graceinu nejoblíbenější snídani. Nikdy ji neomrzela. Cítila se tak šťastně po dlouhé době. Těšila se, až všechno řekne Alex. Možná měla opravdu pravdu s druhou šancí.

Telefon zavrčel. Překvapeně se podívala na telefon. Odložila svou snídani. Vzala si telefon do ruky a odemkla displej. Vyskočila na ní další zpráva.

Ricky: Napíšu ti až dorazím domů z práce. Měj se zatím hezky. Tvůj milovaný Ricky.

Široce se usmála nad zprávou.

Grace: Taky se měj hezky. Tvá Grace.

Před pár lety, když se poznali, si začali často psát různé zprávy a jejich obsah byl vždy zakončený tvá či milovaný. Není divu, že se Ricky snažil zapůsobit na Grace a opět obnovit jejich staré přátelství.

Grace pohlédla na čas a vykulila oči. Za hodinu měla být v práci. Rychle se šla převléknout, po převlečení dala svačinu do batohu a vyrazila do práce. Chodila pěšky každý den. Stále neměla řidičský průkaz, i přesto však milovala pěší cestu do práce. Nikdy nečekala, že by ji bavilo chodit pěšky.

Po úspěšné chůzi dorazila do práce. Vešla do zadních dveří kavárny. Zdravila se s úsměvem se svými spolupracovníky. Vešla do šatny a převlékla se do pracovního úboru. Zavázala si zástěru a připevnila jmenovku, aby zákazníci věděli, kdo je obsluhuje.

„Grace, vezmi to za mě u pokladny," ozvala se jedna spolupracovnice. S úsměvem přikývla a vydala se rovnou za pokladnu.

Celý den její myšlenky byly mířeny na Rickyho. Stále vstřebávala jeho zprávu. Na zákazníky se celý den usmívala. Byl to úplně první den, kdy zářila jako sluníčko.

„Co to s tebou dneska je? Štěstím jen záříš," uchechtl se Mike. Hodila po něm pohled s úšklebkem.

„Jen dobrá nálada. To asi neznáš," usmála se provokativně a vyplázla jazyk.

„Hezky jsi mu to nandala Grace," uchechtla se spolupracovnice, která procházela kolem Mika.

Konečně měli pauzu. Grace si šla sníst svačinu ven na čerstvý vzduch. Rovnou oznámila přes zprávy Alex situaci s Rickym. Byla nadšená. Alex prohodili služby s někým jiným. Kdyby se to nezměnilo, dívky měly pracovat od rána spolu. Málokdy se stalo, že každá měla jinou směnu. Snědla si svou svačinu a vyrazila zpátky do práce.

V kavárně to byla zábava. Každý den dělala něco jiného. Nosila kávu, brala objednávky, uklízela nebo byla za pokladnou. Našla by se tu ještě hromada dalších prací. Člověk tu pokaždé dostal tolik zkušeností. Nikdy ji to tu nepřestalo bavit, ale někdy člověk chtěl dělat své věci než pracovat.

Každou chvíli sledovala hodiny naproti sobě. Těšila se domů, aby měla už konečně vybaleno a mohla si opět psát s Rickym. Povzdychla si, když chyběla hodina do odchodu.

„Dobrý den chtěla bych malé Caffè latte s sebou prosím," vyrušila ji zákaznice od rozjímáním. Přikývla s úsměvem. Začala připravovat danou kávu. Očkem se dívala po zákaznici, která si ji neustále prohlížela se zamyšleným pohledem. Zákaznice si právě stahovala vlasy do culíku. Grace si připadala, jako by na sobě měla něco špatně. Možná byla špatně upravená. V nitru začala šílet.

„Promiňte vy jste Grace?" optala se s milým úsměvem.

„Ano mám to na jmenovce," pousmála se nervózně.

„Grace Starling?" nejistě se zeptala. Grace vytřeštila oči.

Dodělala kávu a položila ji před dívku. Prohlížela si ji. Někoho jí připomínala, ale nemohla si vzpomenout přesně koho.

„Ano. Kdo jste?" nadzvedla obočí se strachem.

„Nedivím se ti, že si mě nepamatuješ. Skoro každý druhý si barví vlasy a patlá si na obličej make-up," zasmála se mírně. Najednou jí to v hlavě docvaklo. Ten hlas moc dobře znala.

„Kate?" odvětila překvapeně Grace. V tu chvilku se jí začalo všechno dávat dohromady.

Holla :3

Vítám Vás u pátého dílu tohoto příběhu! Doufám, že se Vám zatím celý děj líbí.

-Lucia