Poslední dobou Mates nebyl doma, je tu něco co jsem vám neřekla. 

Už někdy před Vánocema Mates chodil častěji a častěji k jedněm sousedům. Věděla jsem že chodí po domech, všude možně něco zkoumá, pere se s kocourama a občas si u nějakého domu uždibne z kočičí misky. Jedno jsem ale nevěděla. 

Když Mates jednou přišel domů, měl za krkem odblešovací přípravek, my jsme mu žádný nedávali takže mu ho museli dát sousedi. Nevěděla jsem že k sousedům chodí až dovnitř domů. Bála jsem se aby si někdo nemyslel že je Mates bez domova a přivlastnil si ho, tak jsem mu nasadila obojek se vzkazem odkud je a otázkou komu vděčíme za odblešení. Když Mates druhý den přišel domů přinesl na obojku odpověď že u sousedů často nocuje a jí. Zabránit mu aby tam chodil jsem mu samozřejmě nemohla a tak jsem ho nechala ať si tam na návštěvu klidně chodí. 

Už nebyl tolik doma, ale přece jenom někdy přišel. Nebo když jsem šla kolem toho domu, seděl tam u dveří ale jakmile mě zaregistroval přiběhl ke mě. 

Ale od Vánoc jsem ho neviděla, nepřišel domů a ani neseděl u sousedů přede dveřmi. Myslela jsem si že se u nich zabydlel a že už tam zůstane, že ho tam mají vevnitř, nebo je někde jinde. Nevěděla jsem kde je (moje stydlivost mi nedovolila zaklepat sousedům na dveře a navíc jsem s nimi neměla moc dobré zkušenosti, např. se sousedka bavila s tátou jak je zdravé se koupat v ledovém potoce,mluvila o konkrétním potoce poblíž jejich baráku ale nebyl jejich. Když jsme se tam se ségrou šly jednou vykoupat, z baráku vylezla sousedka a začala řvát ať odtamtud vypadneme. A já prostě nesnáším když musím jít k nějakým cizím lidem natož takovým. Matesovi  jsem taky věřila a věděla jsem že je chytrý a nic se mu nestane.) Tak jsem prostě počkala co čas ukáže, a taky že něco ukázal.

Bylo to teď nedávno asi před týdnem. Táta mi u snídaně řekl že mu napsali sousedi že je Mates u nich a je nemocný. Vyděsila jsem se protože mi umřela Safínka, (nevím na co ale mohla to být otrava) bylo období kdy se myši stahují do domů  a lidi používají jedy. Už jsem se málem zhroutila, obávala jsem s nejhoršího protože vím, že ani veterináři s otravou nic neudělají. Rychle jsem na sebe hodila bundu a šla jsem s tátou k sousedům, po cestě mi táta ještě řekl že sousedka prosí ať tam neprojevujeme moc emocí. Trochu jsem se naštvala, co to je sakra za požadavek. Ale tak celou cestu jsem se snažila potlačovat slzy a připravit se na to abych jim tam teda neprojevila žádné ty emoce. Přišli jsme tam a................

Nebojte, Mates má jen kočičí chřipku a oni ho měli doma aby se uzdravil. Nedávno jim i utekl a prý už je mu líp, brzy se uzdraví a bude zase u nás.