Pootevřela jsem oči, ale světlo, jež náhle proniklo do mého oka mě donutilo ho znovu zavřít.

Po druhé jsem zkusila otevřít oči, sice s námahou, ale tentokrát úspěšně.

Pokusila jsem se zvednout nebo posadit, ale moje svaly byly moc zesláblé na to, aby byly použity.

Ležela jsem na černé kožené pohovce, pod hlavou měla polštářek rovněž z kůže, ale bílé barvy a byla jsem přikrytá tmavou hebkou dekou.

Obrátila jsem hlavu směrem do obrovské místnosti a úlekem se mi podařilo nahodit zpět aspoň částečnou sílu ve svalech, aby mě vymrštily do sedu.

,,Nečekal jsem, že se budeš hýbat, tak brzo..." řekl na oko uznale se silnou dávkou arogance v pozadí Loki sedící na druhé straně v křesle, ze kterého se zvedl a došel pomalými kroky až ke mně.

,,Umyj se a obleč, nechci večeřet s někým v tak nevkusném oblečení. Koupelna je tam, a oblečení ti za chvíli přinesu" informoval mě chladně a odešel.

Jak jsem říkala, to nahození svalů nebylo úplné, takže můj pokus o vstání dopadl zhroucením se na podlahu.

Takhle by to nešlo... Zkusila jsem se ještě párkrát zvednout, ale také neúspěšně, nezbývalo nic jiného než se tam doplazil.

Plazení bylo, ale taky moc namáhavé, a pak mě něco napadlo.

Lehla jsem si celá na zem a válela sudy do koupelny, kde mě zastavila zeď, kterou se očividně procházet nedalo.

Zkusila jsem znovu vstát a tentokrát to vyšlo, jen jsem se radši přidržovala a podepírala o věci v koupelně.

Napustila jsem si vanu, do ní dala pěnu s kokosovo-limetkovou vůní (je takový sprcháč od Victoria beauty, nevím jestli znáte, ale mě se z té vůně úplně podlamují kolena :333) a když byla voda aspoň do půlky, tak jsem si do ní vlezla a užívala si příjemně horkou vodu.

Když už to bylo dostatečně dlouho, umyla jsem si ještě vlasy a zabalila je do ručníku.

S úlevou jsem zjistila, že můžu bez problému vylézt z vany a normálně stát.

Zkontrolovala jsem se rychle v zrcadle, zabalila se do ručníku a vyšla ven z koupelny, kde k mé smůle postával Loki.

Připadala jsem si před ním dost blbě, a vůbec tomu neubírala skutečnost, že ručník blbě nedržel.

Loki sjel celou moji postavu pohledem, ze kterého tuhla krev v žilách a způsobil, že se mě zmocnil strach, což vycítil a s potemnělýma očima se rozešel ke mně.

Začala jsem couvat, ale hned po pár krocích jsem zakopla o vlastní nohu a při pádu ze mě ručník skoro spadl.

Při pádu jsem zaječela a dala ruce tak, abych se tolik nepraštila. Když jsem vzpamatovala, skrčila jsem nohy a rukama si zakryla zbytek těla.

Loki se nejdřív pobaveně usmál, ale v zápětí měl zpět svůj temný výraz, a když mu došlo, že se asi jen tak nezvednu, přidřepl si ke mně a zkoumavě naklonil hlavu na stranu.

,,Oddělej ty ruce" ústa znovu stáhl do úzké čárky, která naháněla hrůzu a zároveň vzrušovala.

Vzdorovitě jsem zakroutila hlavou a se strachem v očích jsem dál seděla ve své křečovité poloze, kterou jsem nehodlala měnit.

Loki mě vzal pevně za zápěstí a bez většího úsilí ruce od sebe odtrhl.

Když už jsem neměla čím zakrývat tělo, Loki si klekl mezi moje nohy a svýma rukama mi přišpendlil ty moje ke studené podlaze.

,,Pusť mě!" zakřičela jsem zoufale, jenže bezvýsledně, Loki mě dál ležel a zlomyslně se usmíval.

,,Myslíš si, že tě poslechnu? Jsi daleko slabší, než já, takže si s tebou můžu dělat co chci!" skoro zašeptal a znovu se usmál.

Jednou rukou mi přitiskl obě ruce za hlavou a zbylou rukou mi sjel od krku, až dolů, a já vzrušením zaklonila hlavu a prohla se v bocích.

Loki mě začal nejprve jemně dráždit na povrchu, a pak prsty zajel dovnitř, což způsobilo další vlnu vzrušení a tentokrát i slabé zasténání.

Přemístil se zpět ke krku, odkud sjel jazykem po linii krku dolů, přes bradavky, které obě ochutnal a začal mě jazykem dráždit v lůně.

To už jsem nevydržela a začala sebou cukat, Loki mě však připoutal kouzlem k podlaze, takže už nebylo, jak se tomu vyhnout.

Jazyk vyndal těsně, před tím než jsem se udělala, což mě trochu naštvalo, ale vynahradil to svojí chloubou, kterou vnikl dovnitř a nejprve pomalu přirážel, ale pak tempo zrychloval, až jsem ani skoro dýchat nemohla.

Po chvíli byl konec, já vyvrcholila o dost dřív jak Loki a on narozdíl ode mě se hned zvedl, kdežto já se snažila z toho vzpamatovat.

Loki mě však k mému překvapení vzal do náruče, položil na pohovku a přikryl dekou. Pak zase někam odešel a já zůstala sama.

Šla jsem si obléct aspoň spodní prádlo a když jsem se prohlížela v zrcadle, něco jsem si uvědomila... Jsem jen jeho hračka... Nic víc, neunesl mě, proto, že by mě měl rád nebo něco, ale aby si mohl užít, kdykoliv, kdy ho napadne. Jsem jen laciná děvka!

S nenávistí jsem se dívala na svůj odraz, jenž se mi nyní hnusil tak, že jsem malém rozbila zrcadlo pěstí, kterou jsem těsně před ním zastavila.

Znovu se otevřely dveře, v níchž stál Loki a držel v ruce šaty, se kterými ke mně došel a podal mi je.

Šaty jsem vzala a začala si je prohlížet, měly hlavně tmavě zelenou barvu, rukávy byly krátké z průsvitné stříbrno zlaté síťované látky, jež se třpytila.

,,Obleč se, za pět minut tě čekám dole" oznámil a již po několikáté z místnosti odešel.

S nenávistí jsem sledovala jeho záda a zabírající se dveře, pak jsem od nich pohled odpoutala a začala se oblékat.

Když jsem se oblékla, dost mě překvapilo, že mi šaty sedly a začala jsem se prohlížet v zrcadle.

Sjela jsem pohledem na můj odraz obličeje a přitiskla oči k sobě, abych se nemusela vidět, poté co jsem si znovu uvědomila, co se před chvílí stalo.

Rychle jsem si upravila vlasy a neochotně šla dolů, kde už u stolu plného jídla seděl Loki a se zájmem si mě prohlížel.

Kdyby byl jen o trochu blíž, asi bych mu vrazila nebo bych se aspoň o to pokusila.

,,Sedni si" pobídl mě, když jsem se neměla k nějaké reakci.

Jak jsem šla, najednou se mi svět začal ztrácet ve tmě, až bylo jen černo...

Snad jste nečekali moc dlouho, já nevím jak vy, ale mně ty prázdniny hrozně utíkají :-/ Já tak nechci do školy!!! :,,,-( Tak užívejte prazdin, dokud můžete :-D

PS: Vím, že se to asi nedalo číst, ale já to sem dát prostě musela... :-( :->