,,T-tys mě políbil?" pohlednu na spolužáky a ucítil jsem, jak moje tváře začaly rudnout. ,,O-omlouvám se b-byl to nápad Alix."
Pohlédl jsem na ní, a pak zpět na Marca. Cítil jsem, jak mé tváře zrudly ještě víc.
Přál jsem si, aby to byl jen sen. 'Co mám teď dělat?' prolétlo mi hlavou.
,,M-musím jít," vykoktal jsem a vyběhl ze třídy. Kresby jsem nechal na stole, ale nevracel jsem se pro ně.
Zavřel jsem se na záchodech. Po dveřích jsem sjel, až na zem a zůstal sedět.
'Marc mě skutečně miluje a já jeho zřejmě taky. Zachoval jsem se jako idiot. Utekl jsem, jak malá holka.' prolétlo mi halovou.
Položil jsem si hlavu do dlaní a snažil se uklidnit. 'Nádech a výdech, Nathe.'
,,Nathe, jsi tu?"
,,J-jo," odpověděl jsem a otevřel. ,,O-omlouvá..." přerušil jsem ho. ,,Nemusíš se omlouvat. Už se stalo,"pohlednu do země.
,, T-takže se na mě nezlobíš?"
Zavrtěl jsem hlavou. ,,Možná je dobře, žes mi to řekl," odpověděl jsem. ,,V-vážně?"
Přikývnu. ,,Díky tobě jsem si uvědomil, na čem jsem."
,,J-jo?"
,,Jak jsi mi řekl, že mě máš rád nedošlo mi to. Když jsi řekl, že jsi gay a jak jsem se s tebou pohádal. Bavil jsem se o tobě s Alix a ta řekla, že zřejmě k tobě něco cítím. Nevím co, ale určitě to nebude pouhé kamarádství," pohlednu do země.
,,T-takže?"
,,Musím si to utřídit v hlavě. Nedávno jsem miloval holku a teď..." zarazil jsem se. ,,teď je to pro mě složitý."
Přejdu ke dveřím. ,,Počkej! Máš tu kresby," otočil jsem se a vzal si svůj notýsek. ,,Děkuji," odešel jsem.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro