Byla jsem chvíli na mekáči... A byla jsem u kasy. A vedle mě stál ještě jeden brigádník, taky u kasy. A on byl celkem novej a moc toho neuměl a já tam sem zas jednou za sto let...

Já na paní: Dobře, chcete Happymeal. A co do něj? Nugetky, cheesburger,..

Paní: ...nooo asi cheeseburger. A prosím místo hranolek salát, do toho Happymealu.

Já: Ovšem, chvíli vydržte prosím.

A teď nastala ta správná chvíle zeptat se mého spolupracovníka, jak se dává salát místo hranolek.

Problém byl v tom, že ani on to nevěděl. Soudila jsem podle jeho obličeje, který byl ještě vyděšenejší než ten můj.

Já: Taky nevíš?

Kolega: *zděšeně zakroutil hlavou*

Já: Karlee!! Potřebuju pomooooc!

Manažer: Nooo? Co chceš?

Já: Nevím, jak se dává salát místo hranolek.

Tak manažer přišel, něco zaklikal na kase a řek, že to takhle stačí.

Dělala jsem že naprosto vím, co a jak udělal, ve skutečnosti jsem neměla ponětí jak to udělal. A dokonce ani kolega nepostřehl, co manažer zmáčkl.

Tak jsem se vrátila k objednávce a zákazníci.

Paní: *nechápavý pohled* Jak to že nevíte jak se to dělá?!

Já: Jsem tu jen na záskok, neumím tuhle kasu tak dobře.

Paní: Tssssccc. To je strašný.

Mlčela jsem. Radši.

Ale, paní odešla. A o nějakou dobu později přišel ke kolegovi pán s tím, že chce vyměnit salát za hranolky...

Kolega: Eeeeh, mohla bys na vteřinku?

Já: Určitě, dej mi vteřinku. *Doobjednám zákazníka a otočím se ke kolegovi* Jo? Co potřebuješ??

Kolega: Nooo, asi si nepamatuješ, jak se tam dával ten salát místo hranolek, že? *nervózní úsměv*

Já: *nervózní smích* Heh, noooo ne.

Já a kolega: *podíváme se na sebe a lehce se zasmějem a zákeřně usmějem, podíváme se na Karla, který nás nevidí*

Mekáč: *někdo si všiml našeho pohledu a prohodil k manažerovi* Dával bych si bacha, bůhví co ten jejich pohled znamená.

Manažer: *lehce vyděšeně se na nás podíval*

Já a kolega unisono: Karleee???

Manažer: Neee?!?!??

Oba dva: Jak se tam dával ten salát???

Mekáč: *výbuch smíchu*

/////////////////

Opět jsem vydávala jídlo. A u toho se řve.

A všichni z mekáče ví, jak silný mám hlas.

Někdo z mekáče: Bacha, zacpěte si uši. Jde vyvolávat!

Já: *hodně nahlas* 28!!

Mekáč: Ty vole, to je hlas.

Mekáč: Jsem ohluch.

Mekáč: Já sem ti říkal, ať si zacpeš uši! Idiote!

Já: *zabijácký pohled na celý mekáč.

Mekáč: *někdo zezadu se ozval* Já to nemyslel špatně. Je dobře, že máš silný hlas. Aspoň překřičíš ten hluk... Ale tvýho budoucího manžela už teď lituju. V hádce nebude mít šanci...

Já: *povzdech a vyvolávala jsem další číslo*

Na tohle fakt nemám nervy. 😂

A co vy? Máte silný nebo slabší hlas??

Vaše Cácorka