4. Už to není hra...

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Lia/vlk/9.kraj/zabiják

Údolí hojnosti
Lia stála na jednom ze stupínků a v hlavě si opakovala vše, co se naučila. Zatím byla celkem v klidu, ale bála se smrti, to nemohla popřít. Rozhlédla se kolem sebe. Hned vedle ní stál Rollo, mladý vlk hřivnatý a na druhé straně skutečně hrozivě vyhlížející Půlnoc. Když se zahleděla dál, zahlédla záblesk pískově hnědé srsti, patřící jen jednomu tvorovi... Lvici Lindě! Z hrdla jí vyšlo tiché zavrčení. Nesnášela jí! Na tabulce začal hrozivý odpočet a mladé vlčici začalo pomalu docházet, že toto už není hra... Je to skutečnost! Děsivá skutečnost. Každý chloupek jejího těla jí říkal, ať uteče. Každá buňka, kterou měla jí dávala najevo, že se má vrátit domů. Nemohla ale... Ještě ne... Musí ještě vyhrát...

Uprostřed odpočítávání mrkla na Umlila, svého spojence. Mladý sokol přikývl a připravil si křídla k letu. Když zmyzelo číslo 1 a objevil se obří nápis 'START', Umlilo vyletěl, jako střela k věcem a popadl největší dýku, co tam byla. Ta vystačí na kohokoliv. Sama taky v startovala a popadla 2 batohy. Nebyla u věcí snad ani pět vteřin a už běžela společně s Umlilem směrem k lesu. Jedno věděla jistě. Mají dobře našlápnuto...

Fear/manul/7.kraj/zabiják

Údolí hojnosti
Fear se snažil prokličkovat mezi tolika zvířaty. Po nějaké době se mu konečně podařilo prokličkovat mezi nohama slonice Blood, aniž by z něj byla placka. Proběhl kolem lvice, která tam byla mezi prvními. Její jméno neznal. Nijak se po jménech neptal. Bylo mu to ukradené. Rychle doběhl k jednomu z batohů a chytil ho. Bez jediného ohlédnutí zmizel v lese.

Vylezl na strom, kde si vybalil věci. Na stromě byli větve, které by neunesli větší zvíře, než je on. Takže nebezpečí mu hrozilo jen zezhora. První věc ho moc nepotěšila. 1 kousek masa. Jen jeden! Ten mu z bídou vystačí a jediný den. Z batohu vytáhl něco lesklého. Nůž! To už bylo lepší. Spokojeně se podíval na ostrého zabijáka. Byl o hodně větší, než Fearovi drápy. Byl si jist, že tenhle nůž mu to maso nahradí. Na dně ležela deka! Nebude mu zima. Nebude mít hlad a bude v bezpečí! Co víc si může přát?

Z koruny stromu jsem sledoval okolí. V tom z křoví vyskočila lvice a posadila se přímo pod můj strom. Zrakem jsem zavadil o můj nůž a přemýšlel, jestli by to nebylo moc ryskantní. Oba jsme stuhli, když jsme slyšeli v křoví něco zašustit. Následně jsem viděl tvrdý a nelítostný souboj...

Linda/lvice/4.kraj/přeživší

Les
Linda běžela a přeskakovala hustou trávu, která jí švihala do obličeje. Vlítla do křoví a z něj rovnou do lesa. Bylo to tam hezké a vypadala to i bezpečně. Kecla si a batoh si položila na zem. V tom uslyšel zašumění z křoví. Stuhla a Nastražil uši. Křoví se znovu pohnula a vyskočilo z něj šedo černé zvíře. Medojed Kruťas! Postavila se naproti němu připravená bojovat. Nechtěla bojovat. A už vůbec né s ním. Zbývalo jí ale něco jiného? Medojed vystartoval a podle jeho útoku bylo vidět... Že šance mladé lvice jsou mizivé...

Čuuuuuuuuus! Tohle je další kapitola! Líbila? Doufám, že jo... Co si myslíte o tom souboji? Kdo vyhraje? To jsem si stejně vylosovala, takže vůbec nezáleží na tom, kdo je silnější. Ale i tak... Komu fandíte?

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro