Ráno jsem se vzbudila jako první. Alix ležela blízko mě, tak jsem si opatrně sedla, abych ji nevzbudila. Otočila jsem se na kluky. Nathaniel spal s hlavou na Marcové hrudi a ruce měl obmotané kolem jeho pasu. Ušklíbla jsem se a vyfotila jsem si je, i Alix, protože vypadali roztomile.
Rozhodla jsem se, že půjdu udělat snídani. Stoupla jsem si tedy a opatrně jsem zamířila po větvi k mému oknu do pokoje. Udělala jsem palačinky a kakao. Opatrně jsem si to donesla do pokoje a položila jsem to na parapet, abych mohla vylézt z okna. Pak jsem postupně odnesla všechny hrnky a talíře na domek.
Lehkým zatřesením jsem probudila Alix. Ta se rozespale posadila a protřela si oči. Teď byli na řadě kluci. „Marcu, Nathe nechcete vstávat?” zeptala jsem se jemný hlasem. „Ani ne.” zabručel Marc. Nathaniel zvedl hlavu. „Ještě 5 minut, mami.” řekl potiše a položil si hlavu zpět na Marcovu hruď. Alix už se na ně také koukala a ušklíbla se. „Vstáváme, Nathanieli.” stáhla ho za nohy z Marca. Marc se lekl a sedl si. „Alix! To je nefeeeeeeeeer! Já jsem unavený.” postěžoval si a zabořil hlavu do deky.
Po chvíli se všichni probrali. Já jím dala snídani. Nathaniel si přes sebe hodil deku a opřel se zády o mého brášku. Alix jen protočila oči. Když jsme dosnídali, tak jsme odnesli nádobí na můj parapet okna. Deky a polštáře jsme hodily rovnou oknem do mého pokoje. Šli jsme se převléci do normálního oblečení. Alix a Nathe si vzali věci, které měli v naších pokojích. Rozloučili jsme se s nimi a šli jsme se dospat. Určitě to udělá i Nath s Alix.
Doufám, že se vám kapitola líbila. Je taková kratší, ale i tak je podle mého názoru celkem fajn.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro