Na poličce seděla,
dolů tiše shlížela.
Z krabice na zem koukala,
tichou si píseň broukala.

Srdíčko měla v bílé dlani,
notak, dítě, koukej na ni.
Šatičky jako princezna,
snad proto je tak líbezná.

Kůži má jako z porcelánu,
nosí však smůlu svému pánu.
Očička jako skleněnka,
však tohle není panenka...