Procházel se po hřbitově,
krásný,chladný jako led.
Jak mohl v této těžké době?!
Nocí se nesl jeho zpěv.

Bledý měsíc nad ním svítil,
ozařoval jeho tvář,
v černých vlasech rudé kvítí,
je to blázen, žádný lhář.

I vlci o jeho zpěvu vyjí,
Lidé jej za to nesnáší,
nenávist s hanou se bijí,
že se blázen nadnáší.

Jeho hlas byl dravý,jistý,
byl i sladší nežli med,
když jsem ho té noci slyšel,
zatočil se se mnou svět.

Blázen zpíval krásně,čistě,
jeho zpěv byl zadarmo,
a jen jednu věc vím jistě,
že nezemřel nadarmo.