,,Alvaro, je čas!" ozval se dámský hlas po celé síni. Žena se zvedla ze svého tmavého křesla a přešla až k dvěma dívkám, které stály uprostřed místnosti. Jedna se vyhýbala očnímu kontaktu, protože se styděla za to, co udělala. Tedy spíše za to, co neudělala. Ta druhá stála s hrdě zvednutou hlavou a arogancí vepsanou ve tváři. ,,Ano, má paní. Splním vaše očekávání lépe než moje sestra." odvětila pokorně černovláska a uklonila se. Dáma v křesle pokynula rukou a na její rozkaz černovlasá dívka opustila místnost. Neřešila, co se stane s její sestrou a ani se o to nezajímala.

,,Mrcha jedna," prskala dívka celou cestu, než došla do pokoje, ,,myslí si o sobě bůhví co, přitom je jen jeho další loutka." Dívka rozzuřeně rozrazila dveře a vešla do místnosti. Sedla si na postel a frustrovaně vydechla. Byla celá napjatá z úkolu, který jí byl přidělen. Bylo to až moc nebezpečné. Jestli si nedá pozor, zaplatí za to svým životem.

,,Lady Alvaro? Máte čas?" zeptala žena v rudě zbarvených elegantních šatech. Kývla jsem a ještě než se otočila čelem a věnovala se ženě, změnila svůj rozzuřený výraz na kamennou tvář bez emocí, kterou nosila všude ve společnosti. ,,Ano, přejš si?" řekla a sledovala ženu skrze přivřená víčka. ,,Chtěla jsem vás jen seznámit s osobou, která s vámi prý bude plnit úkol, kterým vás naše paní pověřila. Je to můj úkol." promluvila po chvíli ticha žena, uklonila se a odešla. Alvaře přišlo vtipné, že jí všichni vykali, i když jí bylo teprve šestnáct let.

Alvara mířila za ženou až do malého salonku, kde se měla seznámit se svojí společnicí. Žena jí otevřela dveře a sklonila hlavu k zemi. K Alvarě se všichni chovali s úctou a pokorou jen proto, že byla dcera jejich paní. Černovláska se svojí kamennou maskou vešla, ale ihned se změnila, když uvnitř spatřila sedět svoji o rok mladší sestru. ,,Trisho, co ty tady děláš?" zeptala se trochu nevrle Alvara a změřila si ji pohledem. ,,Dostala jsem další šanci, poslední." povzdychla si Trisha a projela si své hnědé vlnité kadeře. Ona nikdy neba ten typ lidí, kteří mají ambice a charakter. Vždy se schovávala jako šedá myška ve stínech, úplný opak Alvary. Ta toužila po moci, slávě a pomstě. Stejně jako její matka.

Obě dívky zmizely z hradu pod rouškou noci jen v tmavých obyčejných šatech a černém plášti. Jejich úkol zněl jednoduše, ale provést ho bylo více než namáhavé. Z malého balkónu je porozoval pár rubinových očí a jejich majitelka čekala, že její dvě dcery konečně dokončí to, co před deseti lety začala...

Nu, nový rok - nová kniha. Opět fantasy, tak doufám, že bude mít stejný úspěch jako Fierce, od které vyjde další kapitola v pátek. Snad si konec roku užíváte stejně jako já s knihou a kolou (protože víno ještě tři roky nemůžu :D) Určitě napište názor, co si o knize zatím myslíte a jestli vás zaujala.

Vaše Hane <3