„Dnes jdete se mnou a Lisou shánět vám vhodné oblečení.” řekl jsem přátelům. Oni se na sebe podívali. „No dobře.” přikývla Cate. „Takže ve čtyři vás vyzvedneme.” řekl jsem jím a odešel jsem.

     „Ahoj, Liso.” zamávala jí Cate. „K tobě se hodí červená, Cate, takže by to chtělo něco jednoduchého. K tobě se hodí bílá, žlutá a modrá, takže ti zkusíme něco najít.” řekla odborně Lisa. „Promiň, Lis, spoj se opozdil.” doběhl Jackob. Teď spolu s Lisou chodí. „V pohodě. Tobě najdeme něco tradičního.” poplácala mu po rameni. „Tohle je hezké.” „No tak to rozhodně ne. Nehodí se to k tobě.” zkritizovala to má sestra mé nej kámošce. „Kluci, počkejte chvíli.” „Dobře.” vzdychl Seb.

      „To je dokonalé!” vykřikla Lis. Cate měla na sobě středně dlouhé červené šaty. „No, konečně můžeme jít na vás.” ukázala na ně dva. Mě a Lise se už šily oblečky doma, takže jsme nic nemuseli řešit. „No, nejlepší by bylo něco tradičního. Hmm, třebaaaa tohle.” vytáhla jeden obleček. Byl hnědý, ale dost pěkný. Jackob přikývnul. „Teď něco pro Sebastiana. Dala bych něco bílého se zlatými ozdobami a modrým vyšíváním.” Našla jeden. K Sebovi se to fakt hodilo. „Jde ti to k očím.” vzal jsem ho za bradu. „Jo.” řekl flirtovně můj kámoš. „Ale notak, chlapci.” bouchla nás Cate do zad.

      Všechny nás vzala naše limuzína. Nejdříve vystoupila Cate. Seb si sednul vedle mě a já si s ním propletl prsty, aby nebyl moc vystresovaný. Seb vystoupil po chvíli a Jackob jako poslední. „Tak, jak to šlo?” zeptala se matka. „Jackob bude mít tradiční hnědý. Cate bude mít jednoduché červené šaty a Sebastián bílý se zlatými doplňky a modrým vyšíváním. Podobný, jako bude mít Philip.” sedla si Lis na pohovku vedle Matky. „To je skvělé. Sice jsem vaše kamarády v životě neviděla, ale zní strašně sympaticky.” usmála se máma. „No to oni jsou.” podotkl jsem.

      „Ahoj, Odette, jak se máš.” usmál jsem se na obrazovku mého mobilu. „Dobře, co ty?” „Ujde. No, už víš, co budeš mít na plese?” zeptal jsem se jí. Ona přikývla. „Takové kratší modré šaty. A ty?” „Černý oblek se zlatými doplňky. Seb bude mít něco podobného, ale v bílém.” Odett se ušklíbla. „To je jen náhoda?”
„Vybírala mu to Lisa a mě zase máma.” „No jo.” zasmála se. „Už se na vás těším.” „Já na tebe taky.” řekl jsem.

     „Takže ať zítra sem příjdou ráno vaši přátelé. Musí se naučit tančit.” mávla rukou matka. „Dobře.” zvedla obočí Lis. Je pravda, že doopravdy musí umět tančit, aby si neudělali ostudu. „Jo a ta dívka by si měla vzít nějakou sukni, aby se v tom naučila pohybovat. Byla by lepší dlouhá.” dodala matka.

      „Ahojkyyyy, co potřebuješ.” usmál se roztomile Seb. Je radost se na něj dívat. „No, měli by jste s Cate zítra ráno přijít do zámku. Budeme s vámi trénovat tance na ples.” On se zatvářil šokovaně. „Dobře. Mám to říct Cate, nebo jí to řekneš sám?” zeptal se. „Můžeš ty. Já už budu muset jít.” usmál jsem se na něj. „Dobře, ahoj.” zamával Seb. „Ahoj.” vypnul jsem hovor.

      Najednou někdo zaklepal. „Čekala jsem, až ukončíš hovor.” vešla Lisa. „Co potřebuješ?” otočil jsem se na ni. „No, kdo je na tvém prvním místě v tvém prvním tanci?” sedla si zase na mou postel. Jak nečekané. „Bude to muset být Odette.” trochu jsem vzdychnul. „Kdo by to byl jinak?” řekla prozíravě Lis. „Seb, že?” ušklíbla se. Já vykulil oči. „Na tohle nebudu odpovídat.” řekl jsem na oko uraženě. „Já vím, že jo!” „Nic nevíš.” chytil jsem ji za ruku a zvednul jsem ji. Pak jsem ji začal strkat ven. „Nezapřeš! Jedině, že by to byla Cate.” vyběhla z mého pokoje. Já protočil oči.