„Philipe, Liso, jako před několika lety, budeme mít na Štědrý den bál. Budou tam dámy, pánové, vládci a jejích potomci. Odetta tu bude též. Jen aby jste to věděli." řekla nám matka. My jsme se na sebe se sestrou podívali. „Můžete pozvat své nejlepší kamarády." vzdychla s úsměvem máma. My se usmáli.

„No...u nás na zámku bude vánoční ples a...máma dovolila...aby jste přišli též." napil jsem se ze svého šálku kávy. Kamarádi se na mě podívali. „Vážně?" zeptala se nevěřícně Cate. Já kývnul. „Uvidím." upil si nervózně Sebastian.

„Sakra, prší!" podíval jsem se z okna kavárny. Kávu už jsme měli vypitou a zaplacenou, takže byl čas jít. „Já nemám deštník." vzdychnul jsem. „Jestli chceš, můžeš jít pod deštníkem se mnou." nabídl mi Seb. Já se na něj usmál. Vyšli jsme ven a já si hned vlezl pod deštník Seba. Běželi jsme, takže jsme byli celý mokří od kaluží, ale byla to sranda. Cate běžela před námi. Doběhli jsme k bráně rozloučil jsem se s nimi obejmutím a běžel jsem dovnitř.

Byl začátek prosince a u nás už se začalo zdobit, aby se to stihlo. Já si v klidu četl v pokoji Shakespeara, když Lisa vtrhla do mého pokoje. „Čau, brácho. Promiň, že ruším, ale tohle si potřebuji půjčit." vzala si jeden z mích polštářů a vyběhla z mého pokoje. Já nad tím protočil oči a začal zase číst. Ten polštář mi vrátila až o půl desáté večer. „Na co jsi ho potřebovala?" zvednul jsem obočí. „Co? Jo tohle. Netuším!" zasmála se. No co se dá dělat.

„Jak se těšíš na ples?" zeptal jsem se Odette. Volali jsme si přez videohovor. „Ani nevím. Matka mi už vybírá šaty. Je to opruz." unaveně se usmála. „Asi tak, ale mám to lehčí, jelikož jsem kluk. Mimochodem tam bude Cate a i Seb. Matka to dovolila." „Jé, to bude fajn." „U nás se dokonce už i zdobí. Prý to mělo být u vás ve Francii, ale něják se to zrušilo." „No jo, úprava zahrad." zašklebila se.

„Philipe, prosimtě, jdi si už lehnout. Jé, ahoj Odette." zamávala máma na kameru mého mobilu. „Dobrý večer, madam." usmála se na ni. S Odette si voláme prakticky furt. Je to sranda. „Tak do půl hodiny ať máš zhasnuto." zavřela matka dveře. „Tak zase někdy Odette. Pápá." rozloučil jsem se s ní a ukončil hovor.