O dva roky později v říjnu (8.třída):

„Cate, jak se opovažuješ?" zasmál jsem se, když mě svalila do listí. „Omlouvám se Vaše veličenstvo." ušklíbla se. „Sebe!" uviděl jsem svého kamaráda. Cate se otočila a s úšklebkem přez celý obličej žduchla Seba na mě. „Ahoj." usmál jsem se. „Ahoj." pomohl mi na nohy. „Jak jste připraveni na laborky?" zeptala se Cate, když jsme šli ke skříňkám. „Hej, velký špatný, ale s něčím mi pomohla Lisa, takže doufám že dobré." vešli jsme do třídy, kde máme chemii. „Zajímá mě, s kým nás Pardova dá." „Aj, no doufám že ne s Damianem, jinak to vybouchne a s Adeanem taky nechci, protože by nic nedělal." vzdychla.

„Posaďte se." řekla profesorka. No to zas bude hodina. „Fabel a Ider." No to jsem to teda vyhrál. Zase ten blbec. Já snad na něj mám štěstí. „Label a Krov." Seb se má. Má zrovna Vandu a ta je alespoň chytrá. Já dostal Adeana a zase vše musím dělat sám. „Role a Oter." Nezávidím Cate, protože má Damiana. To jím to zase bouchne lol. Adean si ke mě přisednul. „Budeš alespoň tentokrát něco dělat?" zeptal jsem se ho. „Hmm, uvidíme." No tak jsem začal alespoň sám. „Tak ale už něco dělej!" zařval jsem na něj. Lekl se. Celá třída se na mě otočila a Cate ukázala palce nahoru. Já nad tím protočil oči. Začal psát alespoň postup, který jsem mu nadiktoval. Dostali jsme naštěstí jedničku.

„Hej, za deset dní je Helloween. Nechcete si udělat matching outfits?" zeptala se nás Cate. „Dobrý nápad, ale za co půjdeme?" otázal jsem se jí. „Hmm, nevím, ale bylo by celkem fajn, jít třeba za zombies." „Jo, to by šlo." usmál se Sebastian.

31.října:

Dnes nebyla škola, takže jsem si užíval volno. Kolem páté mě odvezla limuzína ke Cate domů, aby my mohla udělat make-up na tu zombie. Cate a Seb už na mě čekali. Byla v tom fakt dobrá. Bylo my ještě bodyguardem nařízeno, že mám v devět čekat na odvoz. Všichni tři jsme vypadali fakt dobře. Sice byla neděle, ale ve škole se konal večírek a byl jsem donucen, tam jít. Bylo tam strašně lidí. Cate mě a Seba táhla až na parket. „To snad nemyslíš vážně." ušklíbl se Seb. „Hej myslím." pokračovala. Nakonec to nabylo ani tak hrozné. S kamarády jsme si i celkem zatančili. Kolem deváte jsem vyšel před školu, kde už na mě čekal odvoz. Rozloučil jsem se s těma dvěma a nastoupil jsem si.