/1.9. 1994/

Vlak opustil nádraží King Cross a Molly pohlédla na svou švagrovou Beth. ,,Tak a jsou zase pryč," spráskla sentimentálně rudovlasá žena rukama. ,,Pro Huga už je to poslední rok, co?"

,,Jo, je tomu tak," povzdechla si Annabeth při pomyšlení na svého syna. ,,A čím je starší, tím je víc a víc podobný Fabianovi."

,,V tom se shodneme," přitakala Molly. ,,Co Pošuk Moody? Nějaké novinky?"

Blonďatá žena se rozhlédla na všechny strany okolo sebe, aby se ujistila, že je nikdo nepozoruje. ,,Od té doby, co jsem.. nebo co jsme my udělali ten manévr jsem ho neviděla," přiznala se Beth. ,,Nestalo se nic, o čem bys nevěděla."

,,Myslím, že byste si měli promluvit," stála na svém paní Weasleyová. ,,Komunikace je základem všeho a vy dva myslím, že si máte dost co povědět."

Nejstarší sestra Rosierová jí musela dát za pravdu. ,,Alastor je teď ve Skotsku. Bude učit moje děti."

,,Jeď za ním!" vypálila ze sebe bezmyšlenkovitě Molly a Beth svraštila čelo. ,,Beztak máš v práci volno, tak co bys dělala inteligentnějšího?"

,,Já ti nevím," snažila se tomu vyhnout, ale Molly Weasleyová už vše měla perfektně vymyšlené.

,,Annabeth," zastavila ji a hleděla jí zpříma do očí. ,,Ač mi to připadá jako absurdní a do teď mi to hlava nebere, něco mezi váma dvěma je. A jestli chceš být do konce života sama, budiž. Ale pokud chceš zase zažít pocit toho, že tě někdo miluje, jeď teď do Bradavic a všechno to s Moodym prober?"

,,Myslím, že kdyby mě chtěl, už by se mi ozval," nechtělo se tomu věřit Beth.

,,Chlapi mají svojí hrdost a u Pošuka to platí dvojnásob, zlato," pokrčila rameny. ,,Ale pokud k němu něco cítíš, radím ti, nemarni čas ani energii nad přemýšlením co by kdyby. Prostě se ho na to zeptej."

,,To je právě to, u čeho si nejsem jistá," prozradila jí blonďatá žena. ,,S výchovou Lii a Huga jsem si myslela, že mě už nic nerozhodí, že se budu držet při zemi a tak. Jenže s ním se všechno úplně změnilo."

Molly se na ní naposledy vyčítavě podívala. ,,Tak za ním do háje běž."

°°°

„Nuže!" řekl Brumbál a na všechny se usmál. „Teď, když jsme se dosyta najedli a napili, musím vás ještě jednou požádat o pozornost, abych vám oznámil několik věcí. Školník pan Filch mne požádal, abych vám sdělil, že do seznamu předmětů, které jsou na hradě zakázány, byla letos navíc zařazena ječivá joja, hryzavá házedla a bezcitné bumerangy. Pokud vím, úplný seznam nyní obsahuje přibližně čtyři sta třicet sedm položek, a pokud by si ho někdo chtěl přečíst, lze do něj nahlédnout v kanceláři pana Filche."

Polyhymnia Williamsová se nahnula směrem ke své nejlepší kamarádce. ,,Jedno místo je prázdné," poznamenala blonďatá čarodějka. ,,Pravděpodobně nám odpadnou hodiny OPČM."

„Tak jako každý rok bych vám chtěl připomenout," pokračoval, „že do lesa na školních pozemcích je studentům vstup zakázán, právě tak jako do vesnice Prasinky, a to všem až do třetího ročníku. Musím vám rovněž s politováním oznámit, že školní pohár ve famfrpálu se v tomto školním roce neuskuteční."

„Cože?" ozvalo se z úst mnoha studentů, kteří tímto vyjádřili své nespokojení s tímto výrokem.

„Důvodem k tomu," vysvětloval jim Brumbál, „je soutěž, která začne v říjnu a potrvá po celý školní rok, takže si vyžádá mnoho času a úsilí našich učitelů. Jsem si však jist, že to pro vás pro všechny bude zcela mimořádný zážitek. Je mi opravdovým potěšením vám oznámit, že v letošním roce se v Bradavicích-"

V síně byl stále trochu šum kvůli zrušení famfrpálového poháru, ale ticho si zajistilo rozražení dveří vedoucí do Velké síně. Všichni přítomní se zájmem pozorovali osobu, jenž stála na prahu Velké síně. Měla na sobě černý pršiplášť na cesty, ze kterého teklo, že si pár mladších studentů myslelo, že je přišel vystrašit vodník.

Jenže se jednalo o Pošuka Moodyho, nového profesora Obrany proti černé magii. Nevěděli ovšem, že za tváří bývalého šéfa odboru bystrozorů se skrývá špeh a smrtijed, jenž Alastorovi Moodymu identitu ukradl.

Thalia měla možnost znovu vidět bývalého šéfa své tety. Nikdy ho neměla úplně v lásce, vlastně ji v dětství děsil. Ač ho vždycky Annabeth vykreslovala jako hrdinu, co bojoval za stranu dobra a obětoval pro to končetinu, kus nosu a jedno oko. Vzpomněla si, jak Beth říkala, že ne každý hrdina má vlající blonďaté vlasy, bezchybnou tvář a neposkvrněný plášť.

Přesto všechno jí trochu naháněl strach i dnes. A to neměla ani ponětí o tom, že je pro její tetu, která ji vychovávala je Pošuk Moody víc než jenom bývalý šéf.

„Dovolte, abych vám představil našeho nového učitele obrany proti černé magii," prohlásil Brumbál po tom, co si s Alastorem potřásl rukou. „Profesor Moody."

Všechny nový profesor více než vyděsil. Moody se posadil na prázdné místo a prohlížel si své budoucí studenty. Vlastně ho zaujala jedna osoba - Harry Potter. Jako všechny vlastně. Z kapsy si vytáhl svou lahvičku, ze které se napil.

„Jak už jsem říkal," rozhodl se pokračovat, „v příštích měsících budeme mít tu čest, že se právě u nás uskuteční velice vzrušující soutěž, která se nekonala už víc než sto let. Je mi opravdovým potěšením vám oznámit, že v Bradavicích se letos uskuteční turnaj tří kouzelnických škol."

„To má být VTIP?" ozval se Fred Weasley nahlas, čímž si získal velkou pozornost, která byla dosud věnovaná Moodymu.

„To není žádný vtip, pane Weasleyi," řekl, „ačkoli, když už jste na to narazil, letos v létě jsem slyšel jeden opravdu dobrý: To spolu jdou zlý troll, ježibaba a vykuk leprikón do hospody-"

Profesorka McGonagallová zakašlala, aby mu dala najevo, že jestli ze sebe chce udělat idiota, tak klidně může pokračovat. Vousatý ředitel její zakašlání pochopil, a proto raději pokračoval ve svém proslovu.

„Ehm... teď pro to nejspíš není vhodná chvíle... to je pravda..." řekl Brumbál. „Kde jsem to přestal? Ano, ovšem, u turnaje tří kouzelnických škol... Totiž, někteří z vás možná nevědí, co takový turnaj obnáší, takže ti, co to vědí, mi doufám prominou, že to napřed stručně vysvětlím, a dovolí své ctěné pozornosti, aby se zatím toulala, kde jí bude libo. Turnaj tří škol se poprvé uskutečnil přibližně před sedmi sty lety jakožto přátelské utkání mezi třemi největšími školami čar a kouzel v Evropě – Bradavicemi, Krásnohůlkami a Kruvalem. Každá škola si vybrala šampióna, který ji reprezentoval, a ti tři šampióni se utkali ve třech kouzelnických úkolech. Turnaje se konaly každých pět let a střídavě je pořádaly jednotlivé školy. Vládl obecný názor, že je to ten nejlepší způsob, jak navázat vztahy mezi mladými čarodějkami a kouzelníky různých národností – aspoň do té doby, než úmrtnost začala být tak vysoká, že od nich raději upustili."

To Thaliu trochu vyděsilo, i když neměla vyloženě potřebu se něčeho takového zúčastňovat. Sama sobě si totiž slíbila, že tento rok si dá co nejvíce klidný a stráví ho s Cedricem.

„Během staletí došlo k několika pokusům turnaje obnovit," pokračoval Brumbál, „žádný z nich však neměl valný úspěch. Naše dva odbory – kouzelných her a sportů a pro mezinárodní kouzelnickou spolupráci – dospěly ovšem k závěru, že dozrál čas znovu se o to pokusit. Celé léto jsme usilovně pracovali na tom, abychom zajistili, že tentokrát se žádný šampión neoctne ve smrtelném nebezpečí. Ředitelé Krásnohůlek a Kruvalu k nám přijedou s užším výběrem uchazečů v říjnu a volba tří šampiónů se uskuteční v předvečer Všech svatých. Nestranný soudce rozhodne, kteří studenti si nejvíc zaslouží utkat se o Pohár tří kouzelníků, k větší slávě své školy, a také o cenu tisíc galeonů, která připadne jim osobně."

Tisíc galeonů. Tohle u hodně studentů vyvolalo zájem, hlavně u dvojčat Weasleyových. Thalia se potichu uchechtla reakci Molly, až se dozví, co zase Fred s Georgem chtějí provést.

„Chápu, jak velice byste si všichni přáli získat Pohár tří kouzelníků pro Bradavice," pousmál se, „ovšem ředitelé účastnických škol se spolu s ministerstvem kouzel dohodli, že letos pro závodníky stanoví věkovou hranici. Do výběru se mohou přihlásit pouze studenti, kteří jsou již plnoletí, to jest od sedmnácti let. Tuto zásadu –" ozval se hlasitý nesouhlas – „považujeme za nutnou. Ať přijmeme jakákoli bezpečnostní opatření, turnajové úkoly bezesporu budou obtížné a nebezpečné a je velice nepravděpodobné, že studenti z nižších ročníků než šestý a sedmý by je dokázali zvládnout. Já osobně dohlédnu na to, aby žádný nezletilý student neoklamal našeho nestranného soudce ve snaze stát se bradavickým šampiónem."

„Žádám vás, abyste zbytečně neplýtvali časem a nehlásili se, pokud vám ještě není sedmnáct," promlouval jim do duše, ,,Delegace z Krásnohůlek a Kruvalu k nám přijedou v říjnu a zůstanou tu po většinu školního roku. Jsem plně přesvědčen, že našim zahraničním hostům během jejich pobytu vyjdete ve všem vstříc a že plně podpoříte bradavického šampióna nebo šampiónku, až je nestranný soudce vybere. A nyní už je pozdě a vím, jak vám všem záleží na tom, abyste byli odpočatí a čilí, až zítra ráno přijdete na vyučování. Proto všichni do postele, a honem!"