/1.1. 1998/

Thalia se na svou malou dcerku musela dívat a měla pocit, že žádná doba nebude dost dlouhá na to, kdy by ji měla pozorovat. Madame Pomfreyová si sedla na lůžko naproti ní s deskami a pergamenem. 

,,Sepíšete se mnou, prosím, rodný list?" požádala ji ošetřovatelka a hnědovlasá dívka souhlasně přikývla. ,,Takže jméno je jasné, Iris Vivian Blacková. Nebo ji snad chcete pojmenovat po tatínkovi?"

,,Ne, bude nosit mé příjmení," rozhodla Lia a madame Pomfreyová to tedy zapsala.

,,Vaše celé jméno, poprosím," zvedla víčka od pergamenu.

,,Thalia Annabeth Blacková," odpověděla a Poppy Pomfreyová se teď znovu vrátila do hlubších vod.

,,A zapíšeme sem jméno otce, nebo to chcete nechat v tajnosti?" zeptala se opatrně a hnědovlásku tahle otázka zaskočila.

,,J-já nevím," vypadlo z ní neurčitě. ,,Co byste dělala vy?"

,,Záleží," nakrčila rameny s povzdechnutím. ,,Kdybych se měla bát paux pas, raději bych o tom pomlčela. Zase jestli si myslíte, že by se její otec chtěl na její výchově podílet nebo byste dokonce chtěla, aby se na její výchově nějak podílel, nechala bych jí ho tam. Nebo v případě alimentů-"

,,Nechci jeho peníze," vyhrkla bezmyšlenkovitě, aniž by si uvědomila, co ze sebe vlastně vypálila. ,,Omlouvám se, madame. Díky za radu. Teď už vím, že s ním už nechci mít nic společného, nechte tu kolonku prázdnou."

,,Dobrá," hlesla madame Pomfreyová a usmívala se nad jejími mírami. ,,Je zdravá, srdce má ideálně vyvinuté, váhu akorát a délku taktéž."

,,Narodila se vlastně 31.12. nebo už 1.1.?" zajímalo Thaliu.

,,1.1. 1998," usmála se ošetřovatelka a Thalia položila malou Iris do malé nemocniční postýlky pro malé děti. ,,Tuhle postýlku jsem už dlouho nepoužila. Naposled jsem si myslela, že do ni položím toho malého synka nebohé Dorcas Meadowesové."

,,Té, jak má u hradu pomník?" hádala hnědovláska a ošetřovatelka smutně pokývala hlavou.

,,Byla tak mladá, tak jako vy a umřela mi i s tím malým děťátkem pod rukama," zasmutněla žena s šedivými vlasy, schovanými pod čepci. ,,Chcete vidět své přátele? Už věčnost stojí přede dveřmi."

,,A neublíží jí to náhodou?" ujišťovala se Thalia a žena zakroutila hlavou.

,,Nebojte se, slečno, Iris je zdravá holka plná života," uklidnila ji a kráčela ke dveřím, aby otevřela Thaliiným přátelům. Když ty dveře otevřela, zatvářila se na oko přísně a všem nedočkavým Nebelvírům pověděla: ,,Půjdu se nasnídat, tak se chovejte slušně, jasné?"

Načež všichni poslušně pokývali hlavou a rychlým krokem se přesouvali k Thaliině lůžku. Všem se na tváři objevil ten úsměv, podle kterého vypadali, že se za chvíli roztečou. Romilda s Levandulí dokonce vypískly a decentně zatleskaly.

,,Tak jak to s vámi vypadá?" zazubil se Dean na ty dvě holčičky a opatrně si převzal malé děvčátko z postýlky. Posadil se na to stejné lůžko, kde před tím seděla madame Pomfreyová a lehce se s malou pohupoval.

,,Jediné, co nám řekla bylo to, že to nakonec byla holčička," zasmála se Polly. ,,Takže je jasné, že bude pořádně divoká, co?"

,,To určitě bude," uchechtla se šťastně Thalia při pohledu na to, jak po Deanovi natahuje své mrňavé ručičky. 

,,A napadlo tě jméno, když si ji viděla?" vyzvídala Levandule. ,,Nebo je to Blaiseslava juniorka?"

,,A víš, že napadlo," pochlubila se pyšně Thalia. ,,Iris Vivian Blacková."

,,To je krásné," hlesla s zářivým na tváři Romilda a vytáhla ze své brašničky fotoaparát. ,,Deane, dej Iris zpátky Thalii, ať mají nějakou památku."

,,Musí to být, Mil?" ujišťovala se hnědovláska. ,,Vždyť mám mastné vlasy a vypadám jako mumie."

,,Musí," stála na svém Romilda a Dean tedy vrátil malou Iris zpátky k mamince. ,,Jednou bude Iris dospělá a bude jí líto, že ji nikdo nevyfotil, když byla jen pár hodin na světě."

,,Dobře, dobře," nechala se přemluvit a Romilda se pustila do svého díla. Udělala pár fotek a potom už se malé Iris ujmula Parvati. 

,,Zapsala si ďáblíka jako otce?" zajímalo Seamuse a Romilda do něj dloubla loktem.

,,To je v pořádku, Mil," usmála se na černovlásku Thalia. ,,Nezapsala, protože nechci, aby s ním byla Iris spojovaná. Třeba se nám povede Voldemorta porazit a já nechci, aby byla za smrtijedovu dceru.  A navíc nechci, aby mi ji vzal, kdyby se o tom dozvěděl."

,,Nedoví se to," prohlásil jasně Dean. ,,Je teď z něj smrtijed stejně jako z Malfoye, Notta a jiných zmijozelských dětí. V Bradavicích není a jediné přátelé, které má, také v Bradavicích nejsou."

,,Jenže Iris prostě bude mít svou barvu," nakrčila Parvati ramena. ,,Vyvstanou otázky, kdo je její táta a všichni ví, že si chodila s Blaisem."

,,Tak to svedeme na mě," vypálil ze sebe rychle Dean. ,,Ano, Parvati? I kdyby se měla na nějaký čas prohlásit za moji dceru, ona si nezaslouží tátu jako je Blaise Zabini."

,,Nehádejte se, prosím vás," požádala je Thalia a převzala si zpátky malou Iris. ,,Ahoj, zlato. Tak jak bylo u tety Parvati a u strejdy Deana?"

,,Jak jí předáš Annabeth?" strachovala se Polly a Thalia si povzdechla.

,,To bude váš první úkol jako kmotrové a kmotry," skousla si nervózně ret. ,,Já kvůli Cat do Prasinek nemůžu, ale Seamus a Romilda ano. Annabeth se do Prasinek přemístí a vy dva jí tam Iris předáte."

,,Bude nám potěšením," usmál se na Thaliu Seamus a také si pochoval černovlasé děvčátko. ,,Pojedeš za pratetou, víš to? Pojedeš hezky za pratetou a s maminkou se zase co nevidět uvidíš."