/27.8. 1993/

,,Pojedeme na Příčnou ulici, mami?" zajímalo Thaliu, když nabírala lžící svoje rozmočené cereálie s mlékem. Blonďatá žena - která právě seběhla po schodech dolů - si sedla ke své dcerce.

,,Pravděpodobně ano," vydechla žena. ,,Neviděla si Huga?"

,,Šel běhat," odpověděla jí hnědovláska a blondýnka s sebou trhla.

,,Cože?" zbledla Annabeth a vyskočila ze židle. Přešla až k oknu a odhrnula závěsy, aby se mohla podívat přes sklo.

,,Co se mami? Šel si jen zaběhat," rozhodila rukama nechápavě. ,,Dělal to takhle vždycky, aby si udržel kondičku, aby oslnil Katie Bellovou."

,,Teď to není bezpečné," zamumlala pro sebe Annabeth nerudně a nervózně a její dcera jí slyšela.

,,Mami," vstala z židle a kráčela za svou mamkou. Položila jí dlaň na rameno a podívala se jí do očí, ,,je to Holland park. Hugo je v bezpečí. Proč by po něm ten vrah? Je to možná tvůj švagr, ale nevidím jediný důvod, proč by po nás šel. Plus nemá šanci Huga poznat."

,,Snad máš pravdu," věnovala jí kradmý úsměv, ale myslela si své. Nevěděla, proč se toho tak bojí. Uvědomila si, že už začala věřit v to, že Sirius je přesně ten, jak ho popisují noviny. Šílený, krutý a zmanipulovaný psychopat.

°°°

,,Myslíš, že bych mohla dostat kočku?" pípla potichu Thalia Prewettová, když procházela Příčnou ulicí společně se svou matkou. Ta se na ni překvapeně podívala a ona hned zděšeně pokračovala. ,,Promiň, nechtěla jsem být neslušná. Chápu, že pracuješ teprve dva roky a že nejsme nějak bohatí.. a proto jsem si také nepřála sovu, ale prostě jsem jen-"

,,To je v pořádku, zlatíčko," usmála se na ní a chytla ji za ruku. ,,Jestli si opravdu přeješ kočku, máš ji mít. Jsi to nejúžasnější dítě, které jsem kdy mohla mít, takže teď pojď a vyber si tu nejhezčí kočku, kterou si budeš přát."

,,Myslíš to vážně?" vykulila hnědovláska kukadla a její blonďatá mamka s úsměvem pokývala hlavou.

,,Naprosto vážně."

°°°

,,Polly! Hermiono!" vykřikla hnědovlasá dívka a obě svoje kamarádky pevně obejmula. ,,Tak strašně jste mi chyběly."

,,Však ty nám taky," objevil se blonďaté holce na její tváři vřelý úsměv.

,,Konečně budeme v třetím ročníku! Chápete to vůbec? Víte, jak to bude skvělé? Tolik předmětů se nám nově otevře!" radovala se Hermiona a Polly si odfrkla.

,,Na to se zrovna netěším," přiznala. ,,Já se spíš nemůžu dočkat Prasinek! I když máma mi vyhrožovala, že jestli se nebudu dobře učit, ta osobně napíše Brumbálovi, abych už do Prasinek nemohla nikdy vstoupit."

,,To je mi jasný," uchechtla se Thalia. ,,Esther Williamsová vždycky vyhrožuje."

,,Jsou nějaké zprávy o Harrym a Ronovi?" převrátila kartu blondýnka a slova se ujala dívka s ofinou.

,,Harry má pokoj tady U Děravého Kotle a Weasleyovi včera přiletěli z Egypta, takže plánují dneska nakupovat," oznámila jim Hermiona a černovlasý chlapec seběhl po schodech dolů. Všechny tři dívky se na něj otočily a věnovaly mu úsměv.

,,Konečně vám vidím," vydechl Harry a sedl si ke stolu. ,,Neuvěříte mi, co se mi stalo."

,,Už to vím," ujistila ho Polly a on na ni nechápavě hleděl. ,,Máma pracuje na oddělení pro nápravu nevydařených kouzel.. a tvoje jméno je magnet."

,,Počkat a co se stalo?" chtěla vědět Lia a Harry se k naklonil, aby to nikdo jiný neslyšel.

,,Tak trochu jsem nafoukl svojí tetičku," šeptl a na Liině tváři se objevil užaslý výraz.

,,Merline, Harry!" vyhrkla hnědovláska. ,,Ty si frajer!"

,,Nepřijde mi," poznamenal polohlasně a Hermiona přivřela oči.

,,A kterou tetičku? Jako Petunii?" zajímalo dívku s ofinou a Harry zakroutil hlavou.

,,Marge," zavrčel. ,,Sestru strýčka Vernona."

,,Ach tak," vypadlo z Hermiony. ,,Nevyhodí tě nebo tak něco?"

,,To ne," ujistil je. ,,Popletal z toho nedělá žádnou vědu. Ale spíš mi dal kázání, abych se nikde netoulal. Všechno jenom kvůli nějakému tomu Blackovi."

°°°

Sirius Black minulou noc pozoroval svého kmotřence, jak mu ujel před nosem záchranným autobusem, ale teď ve své psí podobě seděl před domem, kde nějakou dobu žil se svou manželkou a jeho dvěma dcerami. Chvíli dům zvenku pozoroval, moc se nezměnil. Alespoň zvenku ne.

Květiny dál kvetly a vypadalo to, jako by nic nezmeškal. Jenže ubohý muž nevěděl o tom, že jeho milovaná manželka, na kterou tak dlouho čekal už není mezi živými a v domě nežije Cassiopeia s jeho dcerami, ale jeho švagrová se svým synem a pouze jednou jeho dcerou.

Čekal, že z domu vyjde jeho manželka, pozná ho, pozve dál a budou společně žít. Tak krásný sen, kterým se utěšoval ta léta v Azkabanu. Kdyby jen věděl, že je to jenom ten hezký sen, který se už nikdy nestane. Nevěděl, jak moc se plete. Netušil, že jeho rodina se rozpadla na několik kusů a on je nemůže dát dohromady jako puzzle.

Prostě to nešlo. Promarnil tolik času, který nešel vzíti zpět. A svou lásku ztratil té samé noci, jako jeho odvedli do toho otřesného vězení společně s dalšími vězni, kteří ovšem spáchali skutečné vraždy a zločiny. On se tam jenom připletl.

***

Čtvrteční kapitola je tady ❤️ Tak snad se líbila ❤️

☕️Sharie