Uběhly dva roky a Mufasa, Scar, Sarabi a Sarafina byli už dospívající lvi. Mufasa uviděl na jedné skále smutnou Sarabi.
MUFASA: Co se stalo Sarabi?
SARABI: Ake nic. Jen... mi umřel táta. Pod touhle skálou je jeho hrob. Mufasa lítostně sklopil uši. Vzal do tlamy kytku a podal ji Sarabi. Ta se usmála a objala ho.

Sarafina to viděla a rozesmutněla. Šla ke Scarovi a objala ho. Ten se moc hezky neusmál, ake nakonec ji taky objal. Ale jen jako kamarádku. Sarafina to brala jako že ho miluje.