Nevím, co k tomu mám napsat.😅 Budu ráda za komentáře.
---------------------------------------------------------
Když jsem se vzbudil, ucítil jsem hlavu na své hrudi. Otevřel jsem oči a uviděl jsem Dannyho. Usmál jsem se nad tím. „Danny, vstávej." pošeptal jsem mu a u toho mu rozcuchal vlasy. On zvednul hlavu. Bez brýlí je cute, ale i s nimi. Skulil se na druhou stranu postele a koukal se na mně. Najednou mi začal zvonit mobil. Vzal jsem to. „Haló?" „Ahoj zlato, tady Charlie. Čekám na tebe ve vašem obýváku."
„Cože?! J-jo, hned příjdu." „Dobře, čekám na tebe." položil to. Vystrašeně jsem se podíval na Dannyho. „To byl tvůj přítel?" „Jo a mám problém. On neví, že tu jsi a co kdyby vyšel po schodech. Musíme se rychle obléknout." vyskočil jsme z postele a hodil mu tepláky. „Však jsme jen kamarádi. Co by mu na tom mohlo vadit?" Já se nad tím zastavil. „Máš pravdu. Prostě půjdeš se mnou a rychle vyběhneš ven." Pomohl jsem mu zabalit věci.

Pomalu jsme sešli schody až ke dveřím. Táta N sedící a povídající si s Charliem mě uviděl. Já si dal prst před pusu, aby mu nic neřekl. „Ahoj." rychle jsem ho obejmul, než vyšel ze dveří. Jen co jsem zabouchl dveře, tak jsem ucítil ruku na mém rameni. „Kdo to byl?" podíval se na mě přísně Charlie. „Jen kamarád." „No dobře." S Charliem jsme si jen rychle popovídali, protože mě za chvíli měla vyzvednout teta. Pak jsem si rychle dodělal make-up a vyběhnul jsem ven, kde už čekala teta Isabel. „Krásný." usmála se. „Díky."

Když jsme tam dojeli, tak tam bylo hodně chlapců mého věku. „To nedám." podíval jsem se bezmocně na tetu. „Neboj Li." Já tedy přikývl. Byl jsem na řadě mezi chlapci až jako 23. ,takže jsme tam dlouho čekali. „Anciel Liam." uslyšel jsem. Všichni se na mě otočili. Já nasucho polkl a rozešel jsem se ke dveřím. Teta hned za mnou.

„Posaďte se." ukázal jeden pán na židle. Sednuli jsme si tedy. „Takže, za chvíli nám ukážete, co umíte. Buď vám to výjde a nebo ne. To je jen na vás." zvedla obočí paní s dlohými hnědými vlasy. „Chápu." přikývl jsem. „Můžete." usmála se ne mě blondýnka. Rychle jsem si v mysli přehrál vše, co mi Sophie se strejdou poradili. Prošel jsem se po molu tam a zpět. Dost jsem se bál. Pak mi bylo nařízeno to ještě párkrát projít. Pak mi bylo řečeno, že si se mnou promluví.

„Takže, máš nějaké koníčky?" „Ano, dříve jsem dělal gymnastiku a balet. Teď trénuji spíš akrobacii a karate, ale rád dělám věci z minulosti." „To je skvělé! Ukážeš mi něco?" Já přikývl. Něco jsem ukázal z každého, samozřejmě né moc z akrobacie. „Tohle by pro tebe mohlo být dost slibné. Výsledky dojdou do konce příštího týdne." usmála se blondýnka. Já přikývl a rozloučil se. Teta už na mě čekala. „Zajdeme někam na jídlo? „Klidně." oplatil jsem jí úsměv.

„Mia má teď bruslení?" zeptal jsem se. „Ano, teď nemá moc čas, takže chodí bruslit v soboty. Kde vlastně trénujete s Hani akrobacii?" „Místo se jen tak najít nedá, ale někdy v tělocvičně."
„Dobře."

Hani☀️: Čau brácho, jak to šlo?
Liam🌕: Cs Han, hrozné. Bylo to stresující.
Hani☀️: Se nedivím. Jak to šlo vlastně s Dannym? Nechce se mi vyspovídat.
Liam🌕: Lol, je fajn.
Hani☀️: A dál?
Liam🌕: To je tajné.😏
Hani☀️: Notaaaaaaaaaak.🥺
Liam🌕: Řekl, že se mu líbím, ale že respektuje, že mám přítele.
Hani☀️: Jak to, že mi to nikdy neřekl?! No, jdu za ním. Pápá👋
Liam🌕: Čauko😊

Hani:

„Danny." otevřela jsem dveře bratrova pokoje. On jen ke mě zvedl oči od knížky. „Co?" zvedl obočí. „Takže ty máš rád mého bestiho?" sedla jsem si s širokým úsměvem. On vykulil oči a zakryl si obličej rukama, abych neviděla, jak se červená. „Nestyď se. Však Liam je pěkný, tak co řešíš?" prohrábla jsem mu vlasy.

„Danny, pojď si zahrát šachy." vešla do pokoje Mina. Jen co mě uviděla, tak se zarazila. „Noboj, už odcházím." stoupla jsem si a vyšla jsem z jeho pokoje. Došla jsem do tátové pracovny. „Je máma ještě doma?" zeptala jsem se ho. „Do půl hodiny odjíždí." Rychle jsem seběhla schody. „Ty už půjdeš?" přišla jsem do obýváku. „Musím. Počkej, volá mi Marinette." zašla do kuchyně. Já si zatím sedla na pohovku. Po chvíli přišla zpět. „Danny, Mino, odjíždím." zavolala nahoru. „Pojď se obejmout Hani. Budu odjíždět na dlouho." Rychle jsem jí skočila do náruče. Táta a sourozenci se s ní šli taky obejmout. „Ahoj děcka." zamávala nám a odešla. „Kdy se máma vrátí?" podívala jsem se na tátu. „To nevím, můžou to být měsíce." otočil se k odchodu.

Liam:

Liam✨: Ahojky Charlie, nechceš zajít do knihovny? Jen že by jsme spolu mohli trávit čas.
Charlie🌟: Nechtěl by jsi raději zajít ke mě? Máme doma vlastní knihovnu.
Liam✨: Okay😅
Charlie🌟: Do hodiny tě čekám.😊

Došel jsem před jejích vilu. Byla obrovská. Prozvonil jsem Charlieho, aby mi došel otevřít. „Ahoj Liame." rozzářily se mu oči, když mě uviděl. „Cs Char." Zavedl mě zadním vchodem do jejích knihovny. Knih tam bylo vážně hodně. Vím, že nevypadám na čtecí typ, ale spoustu starých knih mám rád. Sedli jsme si do křesel. Po celkem dlouhé době jsem se podíval na Charlieho. On se na mě tíše díval. „Co?" zvedl jsem obočí. Nic neřekl a jen mě políbil. „Vy tu máte kamery?" podíval jsem se ke stropu. On rychle odskočil. „Kur*a, budu mí u otce strašný prů*er." „Ty nemůžeš mít kluka?" „Asi tak, ale spíš proto, že otec nemá moc rád tvé táty." „Oh, asi už bych měl jít domů." sklopil jsem oči. „Vynahradím ti to. Slibuji." pohladil mě po rameni. Já přikývl.

Charlie:

Liam už odešel, takže teď byl čas se co nejdéle vyhýbat tátovi. Poklidně jsem si poslouchal hudbu v pokoji, když jsem uslyšel tátu. „Charlie, hned pojď sem!" Nasucho jsem polkl a vyšel jsem z pokoje. Šel jsem za tátou do jeho pracovny. „Ty chodíš s mladým Ancielem?!" Já se strachem přikývl. On si povzdechl a sednul si na židli. „Když mi bylo kolem třinácti, tak jsem měl přítele, ale otec si to nepřál, tak jsem se s ním rozešel. Nevím, jestli ho znáš, ale je to moderátor." zvedl ke mě oči. „Jestli jsi s ním ve vztahu rád, tak si s ním buď." Já se široce usmál a silně ho obejmul.

Charlie🌟: Tátovi nevadí, že jsme spolu.
Liam✨: To jsem rád.<3

Liam:

„Li, koukej co došlo." hodil před mě táta M obálku. „Už?" podíval jsem se na něj. On jen přikývl. Rychle jsem to otevřel. Milý pane Ancieli, váš výkon byl obdivuhodný a proto jsme vás vybrali. Já vykulil oči. „Mám to!" objemul jsem tátu. Uslyšel jsem otevírání dveří. Běžel jsem k ním a než táta N stihnul zamknout, tak jsem mu skočil do náruče. „Vybrali mě!" „To jsem rád Li." pohladil mě po vlasech.

Liam🧑🏻‍🎤: Mám to🥳.
Sophie👸🏼: Gratuluji.💕