Heh, normální doba vydávání😅. Nevím zase, co napsat, tak si to asi užijte. Asi tak čtyři hoďky jsem si volala s kámošem sestry, takže kvalitka. Doufám, že se kapitola bude líbit. Budu ráda za komentáře.
---------------------------------------------------------
„Liame, najez se ještě. To ti nemohlo stačit." vešel do pokoje Charlie a sundal si mikinu. „Já nemám hlad." zvedl jsem k němu oči. „A když si zehřeji talíř a dám ti ho?" s úšklebkem se zeptal. „To by asi šlo." usmál jsem se. On zamířil tedy do kuchyně. Po asi pěti minutkách se vrátil a sedl si vedle mě. Podal mi talíř. „Já nevím." podíval jsem se mu do očí. On protočil oči a sundal si tričko. Já se začervenal. Přitáhl si mě na klín a vzal si odemě vidličku. Ví, jak nenávidím jíst velká jídla, takže mě krmil. Cítím z něho útěchu a starost. Mám ho rád.

„Šikovný." pohladil mě po vlasech, když jsem to, asi po půl hodině, dojedl. Chtěl odnést talíř, ale já ho chytil za ruku. „Hned budu zpět." pousmál se. Odběhl. Když se konečně vrátil, tak si lehl vedle mě. Podepřel si hlavu rukou. Já se mu díval na jeho hruď a svaly. Byl velice pěkný. „Liame." vzal mě za bradu. Za pas si mě k němu přitáhl a políbil.

„Liame, už tě tam potřebuji odvést." zavolal na mě ode dveří. „Už jdu." nasadil jsem si batoh a šel jsem si obout boty. Zavezl mě, jako vždy, na ubytko. Rozloučili jsme se a já zamířil dovnitř. Rád se vracím za kamarády, ale klidně bych zůstal i u Charlieho.

Mio mi pomáhal s úkolem do španělštiny. Ta mi zas tak dobře nejde a jelikož je jeho táta ze Španělska, tak španělsky umí samozřejmě dobře. Zrovna kolem nás procházel učitel fyziky a podíval se na mě. „Maldito amaba a los niños." procedil jsem mezi zuby. „¿Qué?" Mio ke mně zvedl oči od učebnice. „Emm, nic." odvrátil jsem pohled. „Estoy hablando contigo, Liam." vzal mě za tvář a natočil ji na něj. „Déjalo ser." mávl jsem rukou. „Umíš dobře španělsky." usmál se. „Díky." oplatil jsem mu úsměv.

S klukama jsme šli na workouty. Teď se díky trénování dokážu zvednout už i jednou rukou. Asi je to i tím, že nejsem až tak těžký. Daiki je na posilování marný, takže s Ninou jen seděli na lavičce a pozorovali nás. Oli a Mio si o něčem povídali. Podle mě by se k sobě celkem hodili.

„Liame!" skočila mi kolem ramen Cate. Nebylo to v ledové hale, nebrž mě uviděla, když jsme byli na workautech. „Ahoj." obejmul jsem ji. „Byl jsi neskutečný!" usmála se. „Díky." oplatil jsem jí úsměv. „Lidi, toto je Cate. Dělá trenérku pro děti na prvním stupni v krasobruslení." představil jsem ji jim. „Jsi stále velice nádherná!" dala kompliment Nině i když se už dříve viděli. „Aww, ty taky." začervenala se. Daiki asi trochu žárlil, ale né na dlouho, protože ho Nina vzala za ruku.

Cate a Nina si vyměnily čísla, protože Ni je s Bethany jediná dívka v partě. No, dříve jsem byl jediný kluk v partě já, takže je to dost změna. Cate je starší než všichni kluci a Bethany. No, je jí dvacet jedna. Jinak z naší ubytkové party je nejstarší Rie, protože je už ve čtvrťáku a většina kluků je ze třeťáku, jako třeba Philip.

Bethany, která po chvilce přišla s Philipem, si s Cate také dobře rozuměla. Také už se nějakou dobu znají, díky mně. „Někdy bychom se zase mohli setkat." navrhla jí Bethany. „Jistě." usmála se. Rozloučil jsem se s ní a odešla. S partou jsme zamířili na ubytko. „Je kinda hot." sklonil se ke mně Rie. „Když myslíš." pokrčil jsem rameny. „Kolik jí vlastně je?" dále se vyptával. „Dvacet jedna." odpověděl jsem. „Cože?!" vykulil oči. „Slyšel jsi dobře. Ale i tak, je od tebe jen dva roky. To není zase tak hrozné, ne?" zvedl jsem obočí. „Asi ne." zamyslel se. Já přikývl. Popravdě, teď už jí zanedlouho bude dvacet dva, takže je o tři roky starší než on.

Mio a Oli by chtěli být, jako dobří přátelé, spolu na pokoji. Zažádají si proto o to. Popravdě, nejiskří to mezi nimi zase tak moc. Philip nesl Oliho na zádech, protože byl velice unavený a asi by to až na ubytko nezvládl dojít.

„Dobrou noc, Ni." políbil Daiki Ninu. Ona se na něj usmála a pohladila ho po tváři. „Dobrou." odešla. Společně jsme vešli do našeho pokoje. Dai sebou hodil na postel a hlavu zabořil do polštáře. Já se posadil na svou a s úšklebkem ho pozoroval. „Já ji taaaak miluji." zvedl hlavu. „To jsem rád." věnoval jsem mu úsměv.

„Děcka, toto je naše poslední zkouška, takže pořádně trénujte doma. Příští týden už máme soutěž." řekla nám Mia. „Girl, that's for sure." přikývl jsem. „Díky." podívala se na mě. Poté jsme šli trénovat naši sestavu. Tentokrát to byla jen gymnastika s tancem bez ostatních prvků. S Nicol jsme se domluvili, že jelikož soutěž bude v sobotu, tak musíme dresy dělat oba. Už na tom nějakou dobu pracujeme. Já to mám akorát vyšít, takže to ve středu dá někomu, kdo mi to doveze, aby jsem to stihnul udělat za čtvrtek, pátek a případné ráno soboty.

V noci jsem se vzbudil zpocený. Posadil jsem se na posteli. Charlie byl ke mně otočený zády. Slezl jsem z postele a z nočního stolku jsem si vzal prášek. Zapil jsem ho. Nebylo mi moc dobře. Pokusil jsem si lehnout, ale dlouho jsem to nevydržel.

„Liame, jsi v pořádku?" vzal mě Charlie rozespale za rameno. „Ani ne. Bolí mě hlava a je mi neskutečné horko." „Hned se vrátím." vyšel z pokoje. Po chvilince se vrátil. Změřil mi teplotu. „Třicet osm. Není to tak hrozné, ale radši dám vědět tvému tátovi." zapnul si mobil, který ozářil celý náš pokoj. Napsal mu. „Jestli je ti moc horko, tak si buď odhrň deku, nebo si můžeš sundat tričko. Lepší je asi to tričko, protože musíš být v teple." navrhl mi. Já přikývl. Sundal jsem si tedy to tričko.

Ráno to už bylo lepší. Teplota mi klesla na třicet šest celá osm. Nechal by si mě doma, ale nechtěl jsem mít moc omluvené absence. S Charliem jsme ale ještě chtěli strávit den spolu, takže mě zaveze na ubytko až odpoledne. Den byl celkem fajn.

„Lii, ještě ti koupím večeři." oznámil mi. „Já-" „Nevymlouvej se, babe." usmál se. „Okay, whatever." protočil jsem oči. Jídlo mi, jen co ho vyzvedl, dal do batohu. Neměl jsem v úmyslu to sníst, ale uvidím.

Nina seděla na Daikiho posteli, četla si knihu a u toho svého přítele hladila po vlasech. Jsou dobrý pár, to musím uznat. „Ahoj, Liame." s úsměvem ke mně zvedla hlavu. „Jak to šlo?" „Ahoj, bylo to na nervy." posadil jsem se na svou postel. Daiki na mě otočil oči. „Co je?" zvedl jsem obočí. „Ale nic." ušklíbl se. Nina protočila oči.