Tohle je celkem moje oblíbená kapitola. Doufám, že to nebude takové překvápko. 😏 Budu ráda za komentáře.
---------------------------------------------------------

Bylo kolem páté hodiny, tak jsem se začal chystat na dnešní párty. „Tati, nemohl by jsi mi jít udělat make-up? Základ umím, ale CELÉ to nedokážu." zavolal jsem na něj z pokoje. Po chvíli přišel. „Jaký typ draka jsi?"
„Ohnivý." ukázal jsem na kostým. Přikývl a vzal si paletku s barvami na obličej. Po nejméně hodině to už bylo hotové. „Wow, pěkné." pochválil jsem mu to. Když už byl čas, tak mě zavezl k Agrestům.

Hani jsem uviděl skoro hned. Byla za přírodního draka. „Ahoj, dráčci." pozdravila nás Mia. Byla za vážku. Měla nádherný lesklí obleček. Jde vidět, že Nica s Miou zabraly. Křídla se jí třpytila v záři pouliční lampy. „Pěkný kostým Mio!" dala jí kompliment Hani. „Vy máte také pěkné." oplatila to Mi. Nica byla za koi fish. Vypadala dost vtipně. Soph, Vend a Mina šly za myšky. „Jdete dovnitř?" zeptala se nás Sophie. Všichni jsme tedy šli. Daniel si asi pozval fakt hodně kamarádů, protože tady bylo nejméně sto lidí. Mimochodem, Daniel byl za lasičku.

„Klidně se posaďte." ukázala Sophie na pohovku. Nervózně jsem si sednul. „Čus, Han." uslyšel jsem. Byla tam Kei. Vypadla jako čínský drak. „Cool kostým." řekla Han. S Kei pak někam odešly. „Jak se máš?" přisedl si ke mně s úsměvem páv. Bylo mi jasné, že to je Charlie. „Ujde, asi." oplatil jsem mu úsměv. „Nechceš se projít?" zeptal se mě. „Klidně." zvednul jsem se. Agrestovi měli celkem velký dům. Téma této párty byla zvířata.

„Myslel jsem, že si Helloween párty užiješ více?" Já se na něj podíval. „Ani ne. Asi bych měl jít domů." sklopil jsem pohled. „Ale notak. Pojď ven." zvedl mi bradu. „Dobře." ušklíbl jsem se. Vyšli jsme ven. „Koukej, to prý kreslil tvůj táta s Haninou mámou." posvítil mobilem na stěnu u bazénu. Bylo to nádherné. „To si musím vyfotit." vytáhnul jsem mobil. Poslal jsem to tátovi.

Podíval jsem se na Charlieho. On se na mě široce usmál. Přiblížil se ke mně. Já couvnul. Po pár sekundách jsem už byl nalepaný na stěně. Byl více než o hlavu větší, takže jsem se musel koukat na něj celkem vysoko. Už mě to nebavilo. Vzal jsem ho za hlavu, přiblížil jsem si ho a políbil. Hned jsem ho zase od sebe odtáhl. „Už půjdu domů." usmál jsem se a běžel jsem do sálu. Bydlím na druhé straně města, takže jsem musel zavolat tátovi. Po delší době přijel.

„Proč tak brzo?" zeptal se mě, když jsem si nasedl. „Nemám tady co dělat." dal jsem si pás. „Liame, tohle můžeš zažít jen jednou v roce, tak si to běž užít." podíval se na mě. Já se zamyslel. „Dobře." vylezl jsem zase z auta. „Nejpozději v jedenáct pro tebe přijedu." usmál se na mě a odjel.

„Já myslela, že jsi odjel." přišla ke mně Mina. „To jsem chtěl, ale táta mi to rozmluvil." vzal jsem ji za pas. Ona mi dala ruku kolem ramen a šli jsme spolu za ostatními. Nakonec byl večer dobrý. O půl jedenácté mě, Miu, Minu a Hani vyzvedl táta. Holky jsme odvezli domů a pak jsme jeli k nám.

„Jdi si rovnou lehnout." řekl mi táta N, když jsme s tátou vešli do chodby. „Zítra máš školu." „Jako bych to nevěděl." protočil jsem oči a zamířil jsem do koupelny. Když už jsem byl hotový, tak jsem si zhasnul a skočil do postele. Otočil jsem se na bok a v mysli se mi vybavil pohled na Charlieho. No rozhodně to nic neznamená. Určitě má nějakou holku a tohle byla jen nějaká hra. Může mít přece kohokoliv. Nebudu to dál řešit. Sice se mi líbí, ale je mi to celkem jedno.

V hodině jsme s Hani celkem usínaly. Narozdíl odemě ji budil Danny a mě nikdo. „Liame, k tabuli!" uslyšel jsem a rychle jsem vyskočil z lavice. Něco jsem napsal na tabuli a šel si lehnout zpět na lavici. „Už nespi!" ušklíbl se na mě pan učitel. Zvedl jsem tedy hlavu a podložil jsem si ji rukama. Dlouho jsem to ale nevydržel.

„Jak děláš to, že nejsi unavená?" zeptal jsem se Miy. „Energeťák." usmála se a ukázala svou láhev na pití. „Napij se." podala mi ji. Napil jsem se tedy. „Dobré, co to je?"
„Normální Monster." „Kk." „Příjdeš mi ve středu pomoci s učením?" zeptal jsem se jí. „Promiň, ale nemohu. Můžu ti ale najít náhradu, jestli chceš." Já přikývl.

„Po škole tu bude můj záskok na učení." oznámila mi Mi. „Okey." Když jsme vyšli ze školy, tak jsme si zamávali a ona odjela na kole. Rozhlédl jsem se. „Ahoj, Liame." Vylekal jsem se. Stál vedle mě Charlie. „Ahoj." podíval jsem se na něj nervózně. „Mia mi volala, že potřebuješ pomoci s učením." „No jo, tak jdeme." protočil jsem oči. Po takové půl hodině jsme došli k nám.

„Takže, to už je vše." posadil se na mé posteli. Trochu jsem vzdychnul. Pak mě něco napadlo. „Nechceš ještě chvíli zůstat?" zvednul jsem se ze země a přišel jsem k mé posteli, kde Charlie seděl. „Chvilku." usmál se nervózně. On se o trochu posunul ke stěně. Pomalu už na mé posteli ležel. Sednul jsem si mu na spodní část jeho břicha. „Přece by ses nebál." usmál jsem se na něj a naklonil jsem se k němu. Už jsme se málem dotýkali rty, když se otevřely dveře. „Liame-" vtrhl táta N. „Omlouvám se. Už jdu pryč." zabouchl dveře. Zvedl jsem se a vyšel ze dveří. Hned za mnou šel Charlie. „Už budu muset jít domů." usmál se na mě a vyšel ven z domu. Já za ním jen zavřel dveře.

„Tvůj přítel?" zeptal se mě táta M od linky, aniž by se na mě podíval. „Ne." „Já si myslel, že jo, když ses tam po něm plazil." zvedl pobaveně táta N obočí. „Hej! Dali jsme si jednou jen jednu pusu a nic víc. Nebylo to tedy dnes, ale to je jedno."„Jak se vlastně jmenuje?" konečně se na mě táta otočil. „Charlie Fathom."„Hmm, takže Felixův a Kagamin syn. Celkem pěkný, máš dobrý vkus na borce." ušklíbl se. „Notak." protočil jsem oči.

„Proč jsi nám neřekl, že se ti líbí chlapci?" zeptal se táta. „Nevěděl jsem, jak by jste reagovali. Navíc, tak brzo jsem coming out udělat nechtěl." podíval jsem se na táty. Oba se na mě usmáli. „Zlato, nikdy by nám to nevadilo." pohladil mě táta N po vlasech. Já si odkašlal a podíval se na tátu M. „Co? Proč by mi to mělo jako vadit?" zvedl obočí. Táta N s ním udělal oční kontakt a uchechtl se. „Nathe!" okřikl ho. Táta se zachychotal. „No jasně, že ti to vadí." lehl jsem si nezaujatě na pohovku. „No dobře. Uznávám, že se mi to moc nezdá. Jsi na to trochu malý. Jestli mi ale slíbíš, že nebudete dělat věci nepřístupné pro děti, tak si s ním klidně buď." pokrčil ramena. Já se na něj široce usmál.