Slyšíš to človíčku?

,,Musel jsem vyřídit objednávku do firmy.''

Lež.

Ten muž v černém saku, který objímá svoji ženu právě řekl opak pravdy.

Vtiskl ji krátký polibek do vlasů a podal jí puget růží.
Brunetka je zcela ohromena.

Kdybych tu byl, pomohl bych jí.

Svedl bych ji ze stezky plné lží, nástrah a podvrhů.

Získal bych zpátky svůj hlas a pošeptal jí do ucha těch pár slov.

Ten den by onen muž strávil nejspíše na ulici, ale on by si takový rozsudek zasloužil.

Provádí a klame někoho, komu slíbil věrnost.

Chápeš to človíčku?

Ta dívenka s liščími vlasy onemocní.
Pukne jí srdce a slzám nechá volný průběh. Bude bědovat, litovat a plyvat narážky na tu obludu, jež její mysl halila spletí lživých pavučin.

A možná si i vezme život.

Mohl jsem jí pomoci, malinký človíčku...

Ale jak mohu?

Jsem v černém prostoru bez možnosti úniku. Jsem tam, kde ani slunce nezasvítí. Ale je tu možnost.

Můžu se vrátit Domů?