Byla jsem poslem světla.

A stejně jako je světlo rychlé, i tak byly rychlé mé myšlenkové pochody.

Zavedla bych tě do pasti dřív než bys na to přišel, člověče.

Nevybírala jsem si.

Osud ukázal a já plnila.

Tu zhořel dům, tam se stala nehoda a tady svoje žena zabila své dítě.

A jak se skutečně jmenuji?

Mé jméno je ve skutečnosti nevyslovitelné, ale i Vy jste našli možnost.

Začali jste mi přezdívat Náhoda.

Jindy jste mě proklínali, pak zase děkovali.

A pak ve mě přestali věřit.

Byla jsem bytost, založená na lidské víře, ale jak mám být Doma, když není nikdo kdo by ve mě věřil?

,,Náhoda neexistuje.''

,,Nemá svoje místo.''

,,Vše má reálné vysvětlení.''

Věříš ve mě?

Můžu se vrátit Domů?