Cukneš s sebou, když uslyšíš dopad drápků na tvůj parapet.
Mohutné černé perutě výří prach a ty cítíš to napětí. Napětí, které by se dalo přeseknout ocelovým křídlem.

Do mysli ti najednou vpluje vzpomínka.
Naproti sobě stojí dvě armády. Jedna má Bojovníky bílé jako sníh, bílé peří se leskne jako vločka vznášející se pomale k zemi. Na hlavě zlatavá korunka značící moc, oddanost a víru. Na druhé straně temní andělé. Stříbrná zbroj se na hustých černých tělech leskne jako posvátné hory. Srdce temné jako samo peklo.

A duše svobodná jako slovo.
,,Běž, věř a bojuj.''

Neboj se, že padneš.
Legendy neumírají, legendy se totiž vždy vrátí.

A já, tvor černý jak noční obloha ti sedím na rameni a tiše šeptám svou prosbu.

Vráť mě jako bojovníka Domů.
Dovol legendě ožít.