18.kapitola

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Byl čtvrtek, předposlední školní den před zimními prázdninami. Každý ve třídě si povídal, nebo něco hrál. Já se jen koukal na ostatní. Najednou mi došla zpráva. Otevřel jsem si mobil a podíval jsem se, kdo mi píše. Byl to Marc.

Marc🌈: Ahojky😊, nechceš se o přestávce setkat?

Nathaniel: Určitě jo💗. Nudím se tu neskutečně.😓

Marc🌈: Taky nemáš nikoho s kým by jsis povídal?

Nathaniel: Jo. Jako Alix tu je, ale hraje něco s Kimem a Maxem. A jakto, že si nemáš s kým povídat ty?

Marc🌈: Nemám kamarády.🙂 Jsem s tím vždy v poho, ale teď se fakt cítím osaměle.

Nathaniel: Počkej na přestávku. Příjdu tě obejmout.💗

Marc🌈: Omg, to potřebuji.🤭

Nathaniel: Tak zatím ahoj.😊

Marc🌈: Ahoj.❤️

Odložil jsem potají mobil do tašky. Už se těším na přestávku. Taky potřebuji obejmout. „Nathanieli, nechceš si zahrát kreslící hru?" zeptala se mě Rose. Já kývl. Rose a Juleca si sedli ke mě do lavice a podali mi papír. Byla to celkem sranda. Akorát mě je teď bylo ještě více líto Marca.

Když zazvonilo na přestávku, tak jsem vyběhl ze třídy a zamířil jsem k Marcové. Jen co jsem ho uviděl, tak jsem na něj skočil. On se lekl a oba jsme spadli na zem. „Ahoj." usmál jsem se. „Ahoj." oplatil mi úsměv. Silněji jsem ho obejmul. Vím, že se na nás všichni koukají, ale to je mi teď jedno. Nechci ho pustit. Teď je jen můj. Po nějaké chvíli jsem se konečně zvedl a pomohl jsem i jemu. „Děkuji." usmál se na mě.

Pak jsme museli zpět do tříd. Tak jsme se rozloučili a šli. „Nathe, neudělal si něco Marc, když jsi na něj skočil?" přišla k mé lavici Alix. Já se na ni vystrašeně podíval. „Ty jsi nás viděla?" „Jasně. Hodně lidí vás vidělo. Kam by jsi asi o přestávce běžel. Nakoukla jsem se ze třídy a viděla jsem, jak jste spadli." usmála se. Pak mi rozcuchala vlasy a šla zpět za klukama.

„Teď jsme se se spolužáky bavili o tom, že bychom šli v neděli bruslit. Nechceš taky přijít? Víme, že je to den pře vánoci, ale mohla by to být sranda." přišli k mé lavici holky. „No, asi jo. Stejně nemám co dělat." usmál jsem se. Všechny holky se také usmáli a odešli do svých lavic.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro