Počet slov: 1033
Rok: 1977

Čas rychle plynul a brzy tu byl už duben. Na první pohled se zdálo, že všechno zapadlo do starých kolejí; Severus a Lily se spolu bavili už téměř bez zábran a trávili spolu celkem dost času. Přátelům Severuse to nebylo divné. Mucliber, Regulus a Avery byli zvyklí své rozdílné názory ignorovat a jelikož jejich přátelství nebylo založeno na vzájemném svěřování, ani se nesnažili zjistit, proč se jejich kamarád znovu schází s Lily. Byl jim za to vděčný.

Lily se však s podobným pochopením ze strany přátel rozhodně nesetkala.

„Je to idiot," opakovala stále dokola Kate. „Idiot, idiot, idiot, idiot. Proč se s ním jen bavíš?"

„Mám pro to své důvody," odvětila Lily suše.

„Copak si už nepamatuješ, co všechno ti udělal?"

„Umím odpouštět," špitla. „A laskavě Severuse neurážej, beztak ho nemáš v lásce spíš kvůli Potterovi než kvůli mně."

„Jsi nenapravitelná," vyprskla Kate. „A Jamese do toho nepleť! Vidíš, už jsi skoro stejná jako on."

„Jsi tak zlá," pověděla tiše Lily a odvrátila od své kamarádky zrak.

„Nejsem," ohradila se dotčeně. „Snažím se tě jen před Snapem varovat."

„Co ty o něm víš?" zeptala se Lily a aniž by čekala na odpověď, opustila pokoj. Kate neměla pravdu. Nikdy se Severuse nesnažila pochopit, ani neměla tu snahu... Nic o něm nevěděla.

*****

Ve stínu stromů Zapovězeného lesa bylo v těchto horkých dnech velmi příjemně.  Alespoň jedna malá výhoda oproti tomu všemu negativnímu.

„Blíží se vám pomalu prázdniny," ušklíbl se Malfoy na chlapce, kteří stáli naproti němu. Sám se ležérně opíral o strom a sem tam se nenápadně ohlédl aby se ujistil, že si nezamazal hábit a že je nikdo nepozoruje. „Už jste přemýšleli o tom, jak je strávíte?"

„Vlastně ani ne," pokrčil rameny Mulciber. Chlapci na něj rozmrzele pohlédli. Zřejmě se nikdy nenaučí neodpovídat na řečnické otázky.

„Přestože ještě někteří z vás," Lucius pohlédl na Reguluse „nemají povoleno kouzlit mimo školu, strávíte část volného času se mnou a některými dalšími služebníky Pána Zla. Nemusíte se obávat nepřijetí z jejich strany, nové bojovníky za naší rasu, respektive nové stoupence vznešených názorů vždy vítáme s otevřenou náručí."

„Už se nemohu dočkat," pronesl nabuřelým tónem Regulus a ohlédl se po svých kamarádech, jako by od nich očekával souhlasná kývnutí.

„To bylo vše, co jsem vám chtěl říct," ušklíbl se Lucius. „Těším se na vás."

„I my na tebe," zamumlal si Severus spíš pro sebe, když už byl Lucius dostatečně daleko.

*****

Dva dny nato měli studenti povolenou cestu do Prasinek, z čehož měl nejeden z nich radost. Díky neustále se zvyšující ochraně se do nich dostali málokdy a většinou jen na pár hodin. Dnešek byl ale po dlouhé době výjimkou.
Plán zněl následovně: Počká na Lily U Taškaře, následně půjdou ke Třím košťatům a pak se každý z nich odebere za svými přáteli. Znělo to jako ideálně strávený den a on si sedíce na lavičce před Taškařem sliboval, že tomu tak skutečně bude.

Přišla celkem brzy, už ji viděl jen pár metrů od sebe a vše nasvědčovalo tomu, že má dobrou náladu. Živě o něčem diskutovala s Kate a za nimi šli Lucy a Boris. Nejradši by teď do něčeho kopl. Opravdu si nemohla vybrat horší doprovod.

„Seve, jsem tady!" zářivě se na něj usmála, když uviděla, že jí zpozoroval.

„Ahoj," pozdravil jí. „Půjdeme?"

„Jistě," kývla na souhlas a obrátila se na Kate s Poberty. „Tak zatím," rozloučila se s nimi. Boris a Lucy se váhavě usmáli a pozdrav jí oplatili. Kate se však bez pozdravu otočila a vydala se pryč.

Povzdechla si. „Nevím, co jsem Kate udělala."

Oba přátelé šli nyní směrem ke Třem košťatům.

„Já to vím," ušklíbl se. „Bavíš se se mnou, tos' jí udělala."

„Nechtěla jsem to říkat nahlas," posmutněla. „Ale nejspíš je to pravda."

„Ty, Lily?"

„Ano?"

„Stojí ti to vůbec za to všechno?" Ani nevěděl, proč se ptá. Proč má tendence neustále zpochybňovat její rozhodnutí se s ním bavit, zvlášť, když tím byl respektive sám proti sobě. Ale nemohl se tomu ubránit.

„Samozřejmě," opáčila hned. „Víš přeci, že - "

Naklonil se k ní a chytil jí za ruku. Jemně propletl jejich prsty dohromady a stiskl je. „Co vím?"

„Jde spíš o to, co vím já," špitla.

„Víš toho víc, než já," postěžoval si. „Můj názor známe oba, ten tvůj postrádám."

„Postrádáš? Až tak?"

Přikývl.

„A chceš ho tedy vědět?"

„Jistě," vydechl.

„Tak se nauč číst mezi řádky, Severusi Snape."

Zmateně na ní pohlédl. Neustále mu něco naznačovala, ale on chtěl slyšet přímou odpověď. Jak si ní měl být jistý, když mu ani tu nechtěla dát?

*****

U Tří košťat byla na první dojem velmi poklidná atmosféra. Stejně jako na ten druhý. Hostinec poslední dobou prosperoval a bylo to znát nejen na obsluze, ale také na výzdobě. Na stěně bylo pověšeno nové pozlacené koště a lesklé ubrusy na stolech jen zářily čistotou.

Severus popíjel máslový ležák a po očku pozoroval Lily, která dělala totéž. Cestou sem si tak živě povídali, ale hned, co se posadili, nějak nevěděli, co už si říci. Štvalo ho to, trapné ticho mu doslova lezlo krkem. Nešli sem přeci s Lily proto, aby na sebe zírali a usrkávali máslový ležák.

„A heleme se, kdo tu je," zazněl mu u ucha známý hlas.

Naštvaně se obrátil směrem k postavě. Nestála tam sama. „Vypadněte," sykl na oba dva chlapce naštvaně.

„Je to tady snad tvoje, Snape?" ušklíbl se ten černovlasý.

„Jděte vážně pryč," špitla Lily. „A ty buď ticho, Blacku."

„Oh, omlouváme se, vaše veličenstvo," uchechtl se Sirius. „Pojď, Dvanácetráku, tady nás nechtějí," naoko se dal do pláče a potom se i společně s Jamesem vydali k stolu na druhé straně hostince.

Lily od sebe naštvaně odsunula dopitou sklenku máslového ležáku. „Oni nám snad nedají pokoj," postěžovala si.

„Nech to plavat," odvětil Severus.

„Jak prosím? Tobě nevadí, že tě uráží?"

„Vadí, jsou otravní. Ale nic s tím nezmůžeme."

„Na to bych se tedy podívala," reagovala dívka pobouřeně. „Jistě je nějaký způsob, jak jim alespoň trochu přistřihnout křidélka."

Na to hned neodpověděl. Přestože měl Lily rád, nechtěl, aby za něj neustále bojovala. Ano, teď se to týkalo i jí, ale byl to hlavně jeho problém a měl by si ho vyřešit sám. Navíc se bál, že jí ti idioti něco udělají.

„Jdu do toho s tebou," řekl konečně.

Usmála se. „Nic jiného jsem ani nečekala."