Počet slov: 1286
Rok 1972

Prázdniny utekly jako voda. Lily se Severusovi už o puse na plese nezmínila, zřejmě jí nepřikládala tak veliký význam, jako on sám. Severus trávil většinu volného času u Lily nebo venku a doma se moc nezdržoval. Rodiče se hádali ještě více, než kdy předtím a otec matku dokonce párkrát udeřil. Severus byl poprvé rád, že jeho je otec mudla a ne čaroděj. Byl si jist, že kdyby byl otec čaroděj, jistě by na matku použil kletbu Cruciatus.

Lily si naopak prázdniny užívala. Rodiče se jí vyptávali na různé věci ohledně Bradavic a kouzlení a ona jim je radostně zodpovídala. Co jí trápilo byla Petunie, která s ní odmítala mluvit a nazývala jí zrůdou. Pravidelně si dopisovala s Kate a Lucy, občas napsala dopis Anně Patilové a Sarah Bellové.

Severus si se svými přáteli dopisoval také. Vincent Avery a Larson Mulciber trávili prázdniny spolu. Jejich rodiny se znaly a bydlely nedaleko od sebe. Jednou mu přišel dopis i od Luciuse Malfoye. Podle toho, co tam psal, se přidal k Pánovi zla a jakmile Narcissa ukončí školu, budou se brát. Na konci dopisu ještě napsal, že ho pozdravuje Aramnita Blacková. Lucius tedy pravděpodobně trávil prázdniny u Blackových.

Než se Severus nadál, znovu s Lily čekal na spěšný vlak do Bradavic. Už ovšem v kupé neseděli spolu. Lily si sedla ke svým kamarádkám a Severus se usadil do kupé s Averym, Mulciberem a Macnairem.

"Otec mi pořídil nové koště a tento rok se budu ucházet o místo ve zmijozelském družstvu.", pochlubil se Macnair, jakmile se vlak rozjel. "A co vy, užili jste si prázdniny?"

"Šlo to.", prohodil Severus. "Psal mi Lucius Malfoy a prý se bude za rok brát s Narcissou."

"Nečekané.", ušklíbnul se Avery. "Kdo by si to pomyslel, že se ti dva k sobě tak mají?", zeptal se ironicky.

"Vždyť se minulý rok furt cucali.", podotknul Mulciber, který zjevně nezaslechl Averyho ironický tón.

Avery protočil očima, hodil si do pusy Bertíkovu fazolku a zamyšleně jí cucal.

V kupé, kde seděly dívky byla konverzace přeci jen trochu příjemnější. Lucy dívkám vyprávěla, že byla o prázdninách u své tety, která chová a cvičí poštovní sovy.

"Sice jsem schytala pár klofanců, ale zato jsem jich pár vycvičila skoro sama.", dodala a ukázala na svou zavázanou ruku.

Lily zase kamarádkám vyprávěla o své sestře, o tom, že se s ní ani nechtěla na konci roku obejmout a o tom, že s ní dokonce odmítá mluvit. "Myslí si, že jsem zrůda.", dokončila vyprávění.

"Lily, z toho si nic nedělej.", objala kamarádku Kate. "Vím, že tohle asi slyšet nechceš, ale teď s tím už nic neuděláš. Přestaň na to teď myslet, jednou jí to přejde!"

"Souhlas.", kývla Sarah. "A dej si žabku, Lil."

"Díky.", usmála se Lily a vzala si z pytlíčku čokoládovou žabku.

❌❌❌

Na začátku roku došlo znovu k zařazování. Severus žádného z prváků neznal, ovšem jeden z nich byl i Regulus Black a podle všeho to byl mladší bratr Siriuse Blacka. Byl zařazen do Zmijozelu a Severus zahlédl Siriuse, jak u nebelvírského stolu hledí přes Reguluse, jako by to byl vzduch. Sám se na Reguluse usmál a ten mu úsměv po chvilce opětoval.

"Ahoj, já jsem Severus Snape.", pověděl mu Severus. "Vítám tě ve Zmijozelu."

"Děkuji ti.", pověděl afektovaně Regulus. "Já se jmenuji Regulus Arcturus Black. Ty jsi tu druhým rokem, že? Můj ubohý bratr tu studuje také druhým rokem, možná ho znáš."

"Sirius? Toho znám.", ušklíbnul se Severus pohrdlivě.

"Bál jsem se, že se dostanu do Nebelvíru, stejně jako on, ale jsem tu.", prohodil Regulus. "Jaké je tu studium?"

"Jde to. Jen se tu podle mě věnují málo černé magii.", řekl Severus myšlenku, kterou už dlouho nosil v hlavě.

"Co bys také očekával od školy, kde je ředitelem Brumbál.", pověděl Regulus a zakousl se do kuřecího stehna.

❌❌❌

"Hej, Severusi, kdo je ten novej, jak ses s ním bavil při hostině?", křiknul na Severuse Avery, jakmile přišli do společenské místnosti.

"To je Regulus Black, bratr Siriuse Blacka."

"Chudák.", zašklebil se Avery. "Nechtěl bych mít za bratra krvezrádce."

❌❌❌

Regulus skutečně také nevypadal jako někdo, kdo by chtěl mít za bratra krvezrádce. Jakmile se někdy na chodbě se svým bratrem minuli, jeden druhého si nevšímali a ani se nepozdravili. Jelikož byl velice zběhlý v lektvarech a přemeňování, brzy se stal členem Křikova klubu. Vždy si od Siriuse sedával co nejdál a k jeho zlosti se často bavil se Severusem.

Dny ubýhaly a aniž by si to někdo uvědomil, byl už říjen. Listy stromů se zbarvovaly do červena a Severus s Lily byli po dlouhé době znovu sami spolu. Seděli ve velké společenské místnosti v druhém patře, do které měli přístup studenti všech kolejí. Severus tuto místnost nedávno objevil a pověděl o ní nadšeně Lily s tím, že by se tam mohli scházet. Právě seděli u podlouhlého stolu, dělali úkoly a povídali si při tom.

" - a Macnair se potom popral s Carrowem, protože mu údajně ukradl místo v famfrpálovém týmu.", dopověděl Severus jednu z příhod, která se před týdnem stala v zmijozelské společenské místnosti.

"U nás kluci také pořád mluví o famfrpálu.", povzdychla si Lily. "Potter dostal pozici chytače a jednou ve společence létal s Blackem na koštěti."

"Idioti."

"Řekla jsem jim, ať přestanou a oni měli řeči, ale skutečně přestali."

"Hmm.", zabručel Severus. "Vsadím se, že je v tom celá místnost nadšeně podporovala."

"Skoro všichni ano.", připustila Lily. "Kate jim dokonce tleskala; je do Jamese blázen a připadají jí ty jeho rádoby srandičky hrozně vtipné."

Severus si pohrdlivě odfrknul. "Nechápu, jak se s někým takovým můžeš bavit."

Lily se zatvářila uraženě. "Ty se také nebavíš zrovna s nejlepšími lidmi - a také ti to nevyčítám."

Severus polknul. Toto nebylo jeho nejoblíbenější téma. "Máš pravdu.", pověděl jen.

Když se Severus vrátil do společenské místnosti, vydal se k Averymu a Mulciberovi, kteří něco řešili na pohovce.

"Ahoj, Severusi.", pozdravil příchozího Avery. "Právě tady s Larsonem připravujeme jeden žertík."

"O co jde?", zajímal se Severus.

"O Macnaira.", zazubil se Mulciber. "Zmlátil přeci Carrowa a to mu jen tak projít nesmí. Je teď na ošetřovně a jistě kvůli tomu idiotovi Macnairovi němu prohrajeme zápas s Nebelvírem. Sice si teď zahraje, to ano, ale není prostě tak dobrý jako Carrow, jinak by ho logicky Wald vybral."

"A co mu chcete udělat?"

"Ale, nic závažného.", ušklíbnul se Avery.

"Jen ho trochu společensky znemožníme.", dodal medovým hlasem Mulciber.

Severus na oba chlapce obdivně pohlédl. Neměl Macnaira rád, byl vychloubačný a tvrdohlavý. Avery si Severusův pohled vyložil jako projev touhy se v pomstě angažovat také.

"Dokázal bys nějak dostat do této karamelky nadýmací lektvar?", zeptal se Avery Severuse.

Ten se ušklíbnul. "Žádný problém."

❌❌❌

Při večeři Avery navázal hovor s Macnairem. Mulciber mezitím z hábitu vytáhnul karamelku a hodil jí Macnairovi do horkého kakaa. Ukázal Severusovi vztyčený palec a ten se zašklebil. Za chvíli už se všichni u zmijozelského stolu snažili dostat co nejdál od Waldena Macnaira, který začal vydávat dost nevábné zvuky, které však nebyly nic  v porovnání s tím, jak byl cítit. Nezvyklý hluk ale k zmijozelskému stolu přivolal Horácia Křiklana. Přísně se podíval na studenty, pak ovšem ucítil zápach, nakrčil nos a vydal se zpět k učitelskému stolu. Severus, Avery a Mulciber si jednohlasně oddychli. Radovali se ovšem předčasně. Hned po večeři se do společenské místnosti přihnal Křiklan, rudý jako rak a naštvaně si přeměřil žáky.

"Kdo z vás dal Macnairovi nadýmací lektvar?", křiknul.

Ticho.

"Dobrá. Jak chcete. Pokud se mi nikdo do zítřka sám dobrovolně nepřizná, přesune se zápas s Nebelvírem na jindy."

Mezi studenty se ozval naštvaný šum.

"Je to jen na vás.", dodal Křiklan a odešel.

"Neměli bychom se přiznat?", špitl Mulciber.

"Blázníš?", otázal se Severus také šeptem. "Když se ten zápas přesune, stihne se Carrow vrátit z ošetřovny a Macnair si nezahraje."

Avery na Severuse obdivně pohlédl. "Máš pravdu. Dopadlo to ještě lépe, než jsme plánovali."

*****
Děkuji za 2K přečtení u příběhu! Jsem za to moc ráda! 💗