Proklouzl jsem na chodbu a nasypal svou drogu do všeho, co bylo na vozíku, načež jsem si do něj vlezl, abych se dostal dovnitř. A opravdu. Během chvíle se vrátil a vzal vozík dovnitř. Zatímco se z nadržené hekající pokojské snažil dostat, kdo to poslal a co se stalo, přesunul jsem se do skříně. Trvalo celou hodinu, než si uvědomil, že mu jídlo přijde vhod. A konečně si dal první sousto mé nehynoucí lásky. A druhé. Třetí... Brzy již propadne moci mé drogy a já se tak ocitnu v sedmém nebi libozvučných vzdechů, které u toho bude vydávat...