,,Princezno, je od vás sice pěkné, že jste mě sem povolala a zařídila mi tenhle překrásný pokoj, ale z jakého důvodu?" Optám se princezny a zadívám se na ptactvo u balkonu. Jakoby vedli rozhovor a koukali přitom na mě. Usmála jsem se.

,,Jelikož ti věřím Bell. Pro tento úkol jsi podle Twilight a ostatních dokonalá a v tomhle případě si pomohla víc, než jednou." podívá se na mě vážnějším pohledem.

Přikývnu a následuju princeznu po chodbách, které září jako nejhezčí diamant. 

,,A co když se mi to nepodaří?" pomyslím si. Nervozita mém hlase mocně zní.

,,Já vím, že to zvládneš. Jsi poslední šance a jistě uspěješ." zavede mě do menší místnosti s velikým skleněným oknem na jedné ze zdí.

Za sklem uvidím černosrstého hřebce s červenou, spíše rudou hřívou. Koukne se na okno, jakoby mě snad viděl a podívá se na mě zlověstným úsměvem.

,,H?.........To je on?" zděsím se. ,,Vy po mě chcete TOHLE?" Ten nápad se mi ani trochu nezamlouvá.

,,Jen někdo jako ty dokáže přimět syna d'ábla k dobru." usměje se na mě princezna.

,,Když já vám nevím výsosti. Nevím, co je na mě tak zvláštního, že jste vybrali mě, ale to monstrum mě zabije hned, jak bude mít příležitost." znejistím. Mám strach. Polknu.

,,Já tě nenutím Bell...já tě žádám...prosím. Už třikrát utekl..." 

Podívala jsem se znovu na okno. ,,No dobře." řeknu s povzdechem. ,,Udělám, co je v mých silách. Ale musíte mě nechat. Když něco řeknu, nikdo mi nebude odporovat." zaprosila jsem.

,,Máš moje slovo." usměje se na mě.

První kapitola hotova :D