9. Cliche Únos

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Alea
Koukla jsem se na hodinky. Bylo dvanáct a já ležela stále v posteli. Ve škole nás zabijí. Nás všechny, protože do školy nešel nikdo z naší třídy. No vážně! Volala jsem totiž všem a vyptávala jsem se, jak to vypadá ve škole a jak moc je učitelka naštvaná, že jsem zase nepřišla od 3448 do 83738383. Jenže oni všichni řekli, že tam nešli. Tak to bude pěkný průšvih. Ale co. Žijeme len raz. Konečně jsem vstala z postele. Vitaa už vstal a odešel někam do prdele. Tak jsem šla rychlostí šneka na pokraji smrti ze schodů, protože jsem líné prase. Nakonec jsem sešla, jako největší lenoška ze schodů a sedla si na lenošku vedle těch dvou lenošek, které byly skoro stejné lenošky, jako já.

Anet
Někdo zazvonil. Zazvonil na zvon hlasitější, než já, když se naseru. A to před našema dveřma. Si ten dotyčný dělá prdel? Takhle mě vyrušit u... Nicnedělání? To si vypije! A je mi jedno, kdo to je! Teda až na pizzu. Ta je tu vždy vítaná. Vyšla jsem ven. Tak jo... Kdo bude moje oběť? Ha! Rpg! Stála před dvěma s obřím zvonem v ruce. Moment! Ona ví, kde bydlíme? Lol. Jsem si myslela, že ani neví, jak se jmenujeme. Každopádně si to vypije, pokud teda nenese jídlo. „Co tu jako děláš, Okurko?" zeptala jsem se bez pozdravu, jako správná nasraná brambora. „Zvoním! Můžu snad za to, že zvonek si nejste schopné opravit a ťukání neslyšíte, protože jste hluché a vypatlané?" Výjimečně měla pravdu. Lol. „Co tu chceš?" zeptala jsem se nasraně a byla připravena jí vrazit, kdyby řekla jídlo nebo něco, na co jsem moc líná. „Pomoc," řekla a já jí už chtěla vrazit, než pokračovala, „Laurinov unesli mimozemšťani."

Rpg_a_jine_blbosti
Ne, že bych byla tak skvělá kamarádka. Bylo mi celkem u prdele, že Mattema společně s Laurinov uneslo ufo. Ale uvědomovala jsem si, že bych pak neměla, komu krást jídlo. „Hele... Je mi u prdele, jak se taková píčovina odehrála. Je mi u prdele, že se vůbec odehrála... Už jsem, jak Gargamela nebo jak se ta holka z naší třídy jmenuje." (Promiň, Gabrielo. Chci ti říct, že tě mám ráda a abys mě za to nezabíjela xD) Povzdechla jsem si. „Hele, řeknu ti to takhle, buď mi pomůžeš, nebo Fizy zemře," řekla jsem s naprostým klidem v hlase. „Děvko," zavrčela a pustila mě dál. To řekla ta pravá. Lol. Vešla jsem dál. „HEJ! ALEO!" Nic. „ZUZKO!" Nic. „TY LÍNÁ HROMADO TUKU!" Alea zvedla pohled od mobilu. „No?" A na tohle slyší lol. „Kde je Lea? Před minutou tu byla," zeptala sa Anet. „Odletěla na ichthyosourovi na měsíc." To je skoro stejně cringe, jako to, že ty dva dementy unesli mimozemšťani. „Kde se tu kurva vzal ichthyosaurus? A od kdy umí létat?" „Nevím. Asi od teď... Každopádně tam prej odletěli šňupat helium," řekla Alea naprosto klidně. „Na měsíci je hel... To je jedno. Každopádně mám pro tebe nabídku. Pomoz mi a já ti nepřeberu Vitu." ^^

Larinov35
A já myslela, že mimozemšťani jsou jen ve filmech a mé divné fantasii. Zřejmě ne lol. Určitě ne. Protože nás parta takových unesla. Teď jsem sa Mattemem seděla v ufo a zažívala strašná muka. Neboť nám jako jediné jídlo dali čínské nudle s kečupem. Chjo. A já chtěla sushi. Ale nebyli jsme sami. Byli jsme tu z celým Winx clubem, Šípem ze Zákonu smečky, Peetou z Hunger Games a Medvídkem Pú. Takže v tom kečupu byla zřejmě přidána nějaká přísada navíc. Dost pravděpodobně vzhledem k tomu, že jsem si povídala se zdí, která vypadala, jako Alenka z říše divů o tom, jak je tik tok super platforma a následně se záclonou na stropě ve tvaru Olafa z Frozen o tom, jak miluju svoje spolužáky. Ty jsem nesnášela. Prestala jsem, když mě zachránili. A zase začala, když mi dali zase ty nudle z kečupem. Chjo... A já chtěla sushi.

@Bella_ZS_cz
Jezdila jsem na jednorožci po stropu a křičela u toho radostí, jako blázen. Při tom jsem shodila lustr, který spadl na stůl, který se rozpadl na milión kousíčků, které zničili celou kuchyň. Ups. Stane se. Stalo se to někdy každému, ne? To, že Larionov unesli jsem věděla. Ale co? Vlastně mi to mohlo být u prdele. Viděla jsem jí jen jednou a to když jsem jí omylem zahlédla, jak na dvoře školy plánuje vytvoření bomby, kterou hodí na školu. Ale nakonec si to rozmyslela, protože... To by mě taky zajímalo. Každopádně jsem to neřešila. Vlastně to, že jí unesli mimozemšťani bylo dost cool. Mně se podařilo do města dostat dinosaury a jednorožce. Ještě mimozemšťani a to v tom samém městě... Prostě cool! A jak, že se jmenuje naše město? Jdidoprdelec nad Pičínem. Vím, nejlepší jméno na světě.

Ikon_kuky_funpage
Už jsem na tu idiotku neměla nervy. To, že nám běhají jednorožci po stropě a raptoři demolují obývák, na to jsem si zvykla. Ale na to, že mi lezou i do pokoje, hrajou na počítači minecraft, zabírají mi postel a vyžírají ledničku, na to nervy fakt nemám. Tak jsem vzala Špíčka a šla ven. Myslela jsem, že si lehnu doprostřed chodníku a budu přemýšlet nad minecraftem, ale Anet se mi o "zábavu" postarala, když mi zavolala s tím, že jí mám pomoct, jinak mi vyžere ledničku a přebere Ikona. Nevím, co je horší upřímně. Tak jsem šla. Chjo. A já se chtěla nudit...

_G_A_B_R_I_E_L_A_
Znáte ten pocit, když vás zabije moucha? Ne? Já taky ne. Ale znám ten pocit, když vás někdo vyruší při kecání o blbostech s vaším skoro crushem a budoucím skoro klukem. Tedy s Kukym. A tím někým byla Alea. Řekla mi, že jí mám pomoct, jinak se nedožiju znovuobnovení Československa. A zjistila jsem, že Larinov unesli mimozemšťani. Lol. Tak jsem jí teda šla zachránit, protože proč ne. A když se nám to povedlo, tak jsem jí dala nudle s kečupem, protože jsem věděla, že je nesnáší. Ne, že bych se za něco mstila, bylo mi u prdele, že mě ve škole o hodině mlátila pánvičkou, ale tak co. Dala jsem jí je, protože můžu. A Mattem, ten jí nechránil, ačkoliv byl její kluk. Byl totiž ještě víc zdrogovanej, než ona. A bylo mu to u prdele. Už jsem myslela, že budu radši chodit s ním, než s Kukym. Ale pak jsem si uvědomila, že Kukyho vlastně miluju. Lol. Já zapomněla. Jsem já ale hlava děravá.

Devil_animal
Přišla za mnou snad celá moje třída. Až na Larionov. Protože zrovna tu společně s Mattemem unesli mimozemšťani a dělali na nich pokusy. Zjišťovali tak, jak ovládnout lidstvo nebo tak něco. Každopádně všechny ty slepice mi začali ťukat na dveře, na okno, na zeď, na střechu a sobě na čelo. A když nic nezabralo a já neodemknul a dál hrál, lolko, začali hrát na trumpety, na bubny, na trubky, na dveře a na moje nervy. Tak jsem nakonec otevřel a oni mě donutili, abych zavolal mimozemšťanům, ať toho nechaj. Jen by mě zajímalo, kde zjistili, že na ně mám kontakt. Asi protože jsem mimozemsky přitažlivý. Tak jsem jim tedy řekl, ať toho nechaj nebo se nedožijí zotročení lidstva. Tak jsem teda zachránil spolužačku. A já doufal, že bude ve třídě o jednu slepici míň. Tak asi ne no.

- Do roka a do dne mimozemšťani zotročili lidstvo. The End

- 1196 slov

Beru ještě hlavní postavy do třetího dílu. xD (Třetí díl bude o dost víc Cliche, než tenhle xD)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro