·8.KAPITOLA·

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Maplekit rychle vyběhla z doupěte. Dnes má půl roku a v tento den se obvykle stávali z koťat učni. Připadala si úžasně, dnes mohla zahájit svůj válečnický výcvik! No prostě úžasné. Byla tak šťastná, jako snad nikdy.
   Jak se řítila ze školky, prach létal všude kolem, ten randál musel vzbudit snad všechny v táboře.
   ,,Hej, Maple, kam si jako myslíš, že běžíš?" obořil se na ní hlas ze školky, ze které vykukovala hlava její matky Frostheart. Naštěstí už se po těch dvou měsících alespoň trochu udobřila. A to natropili ještě lumpáren!
   Maplekit se na chvíli zarazila. To jako vážně zapomněla na to, že má mít dnes jmenovací ceremoniál? přemýšlela a podívala se zmateně na svou matku. ,,Mám dnes půl roku." pokusila se jí připomenout.
   Frostheart se na chvíli usmála a ona nervózně přešlápla, zároveň si však i docela oddychla. ,,To je super a to si myslíš, že za to, co si provedla ti velitel udělá ceremoniál?"
   Maplekit se mírně naježila. Nesmí se však rozzlobit. ,,Nevím." řekla. Dál už nevěděla, co. Mohla se zkusit velitele zeptat.
   Najednou k ní přiběhla Dovekit společně s Jayem. Frostheart někam díky bohu zmizela. ,,Tak jdeme zjistit, co bude s tím ceremoniálem?" vyhrkla její sestra a poskočila. Jaykit se mírně usmál. Ona přešlápla....jak bylo vidět, neslyšeli svou matku. Rozhodla se jim neničit radost.
   Maple se tedy nakonec rozběhla za svými sourozenci. Běželi dál přes tábor a najednou se před nimi objevila velitelka. Celý čenich se jí naplnil pachem jejího kožichu, bodejť by ne, když do ní téměř nabourala.
   ,,Co tu děláte?" zeptala se hned na tvrdo "nevinných" koťat. Její oči zářily a šedá srst vála. No skrátka Wolfstar, co říct. Švihla svým mohutným ocasem a mladá kočička se přikrčila, aby jí nešvihl. Podívala se nahoru a pak si zase sedla.
   ,,No.... vlastně...." začala Dove a bylo vidět, že se před velitelkou trošku stydí, byla asi třikrát větší než ona a navíc to byla velitelka a její oči pro kotě vypadali téměř zlověstně. Bylo nepříjemné, se jí připomínat a navíc s ceremoniálem.
   ,,Jo aha....vy máte dnes půl roku." řekla a vyskočila na skálu. Podívala se po klanu a řekla svou obvyklou větu pro svolání klanu. Všechny kočky a kocouři z klanu se pod ní schromáždili a poslouchali, co jim bude velitelka říkat.
   ,,Maplekit, Dovekit a Jaykit, koťata Frostheart a Grayfeathera, dnes dovršili svých šesti měsíců." řekla a švihla znova tím svým ocasem, naštěstí opět bez zásahu. ,,Tím pádem jsou už dost staří na to, aby se z nich stali učedníci a-"
   Najednou jí někdo přerušil. Byla to malá učednice Lavapaw s zrzavým jasným kožíškem podobajícím se ohni. Všichni na ní upřely své pohledy.
   ,,Ale Wolfstar, copak nevíš, co provedli? Zabili Dustshada a teď se z nich mají stát válečníci? Když to nedává smysl! Příště to udělají zase." stěžovala si malá učednice a Maple po ní chtěla sto chutí skočit. Její sourozenci o očividně taky, a to z nich byla nejklidnější.
   Najednou se ozval další hlas, který tentokrát patřil Tigerfangovi, statečnému válečníkovi, který bojoval skoro ze všech nejlépe. ,,Ta učednice má pravdu. Zaslouží si trest." podotkl a klanem se začalo ozývat souhlasné mňoukání.

                              ~||~
517 šlo. Už se nám to konečně začíná být více zajímavé 💖
  

  

  

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro