12. Kapitola

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Má babička mě dovedla k obrovským dveřím u niž stála stráž s kamennou tváří.

Dveře byly masivní, jak jinak ze dřeva, v němž byly vyryté znaky. Byly tak detailně vypracované, něco jako abstraktní umění. Odolávala jsem nutkání sáhnout si na ně... No, vynahradila jsem to učarovaným pohledem.

Babička přišla ke dveřím a stráž ji beze slova pustila dál. Otočila se a pokynutím hlavy mi naznačila, ať jdu za ní.

,,Sss Adri." Šeptla téměř neslyšně

,,Co?Jo! Ahá!" Řekla jsem až moc nahlas oproti ní, nejspíše díky tomu se na obličejích strážců objevil úšklebek.

Když jsem za sebou zavřela dveře, všimla jsem si, že jsme v obrovském sále. Strop byl vysoko a téměř od něj až na zem zde bylo mnoho oken s výhledem na zahrady. Už od pohledu bylo znát, jak je rozlehlá a barevná.

Tak tam se mrknu hodně brzo.

Mezi okny byly regály se spoustu svazky, svitky a jinými knihami. Jednu jsem vzala do ruky a začala listovat. Znaky se ani trochu nepodobaly české abecedě.

No to si moc nepočtu...

,,Ehm" Otočila jsem se za odkašláním mé babičky

,,Neboj to se naučíš" Řekla povzbudivě a zatleskala.

V tu ránu kolem nás začaly létat třpytky a podlaha, kde jsem stála, se s námi se zvedla do výše. Vyjekla jsem překvapením a babička se s uklidňujícími slovy zasmála. Sledovala jsem tanec třpytek, z niž se začal na protější straně formovat strom. Zakoukala jsem se a začaly se tam objevovat levitující kresby lidí.

,,Rodokmen?"

,,Ano, rodokmen našeho rodu. Není úplně počáteční, ale pravdou zůstává, že zde vládneme už dlouho. Úplně nahoře vidíš Matyase...."

,,Babič- teda Siano, řekla bys mi spíše něco o tobě, dědovi a pak dál?" nechtěla jsem ji říci, že už jsem se s mamkou setkala a tohle nepotřebuji, ale zase jsem chtěla něco vědět z jejího úhlu pohledu.

,,Jistě." Rezignovala svůj původní plán s úsměvem.

,,Tvůj děda Augustus, není bůh a to ani nikdo předtím nebyl, ty budeš první bohyně na trůně..."

,,Jak jste se poznali?" vyhrkla jsem bez ustání. Jsem milovník romantiky a beletrie. Bez urážky.

,,Ty si zvědavá" Zasmála se... Páni, to je veselá kopa.

,,Když byl děda princ," Povídala zasněně a já se musela pousmát

,,Udělal ples, něco jako ve vašich pohádkách. No a já tam byla taky pozvaná, jelikož jsem dcerou rádce otce tvého dědy. Viděli jsme se tam poprvé a protančili celou noc... Ale dosti minulosti. Samozřejmě tvá maminka je má dcera, která dostala božské schopnosti do vínku-vládla dnu, noci, počasí a ročním obdobím. Tím pádem ovládala i černou magii. Musela být v harmonii. Jenže kvůli tomu proradnému bohovi nemohla být královna a usednout na trůn! Harmonie její magie se zcela vykolejila, protože byla v šoku." Řekla rozhořčeně a v očích ji mihotaly blesky. Ale také tam bylo znát cosi, co bych přirovnala mrakům, které něco zakrývají. Ona, litovala své dcery a  skrývala zármutek.

,,Omlouvám se..." Špitla jsem

,,Ty za to nemůžeš, alespoň máš po otci nějaké schopnosti" Vzdychla smutně.

,,To ano... A jak to, že je Fi- teda Sebastian můj bratranec?"

,,No, jeho otec, Maxmilián"

Ukázala na jednu z mnoha kreseb rodokmenu.

,,Je můj syn, byl mladší než tvá matka, ale také jsme ho učili vládě. Pak se seznámil se Sofií, dcerou generála..." Povzdechla.

Tý jo babi, máš vtom přehled

,,Když tvá matka na naší zem seslala kletbu a chtěla odejít, mráz se šířil rychle, ale Maxmilián i s těhotnou Sofií utekli a začali ji pronásledovat. Věděla o nich a tak tě radši kouzlem seslala na Zem."

,,Jak radši?" Zděsila jsem se trochu. O tomhle matka nemluvila, říkala jen něco o nešťastné láce a o nehodě...

,,No... Maxmilián byl naštvaný, že všechno zničila, závist ho ovládla..."

,,Co, co se dělo dál?" Ptala jsem se. V duchu jsem si zacpávala uši, zakrývala oči, zahrabávala se pod zem, abych nic neslyšela, jenže já to slyšet chtěla.

,,Co ji udělal?" pobízela jsem ji dál.

,,Zabil ji, přesídlili se na Zem a tam tě hledali... Sebastian byl nástroj pomsty... Dali ho do sirotčince, aby tě sledoval..."

,,On tu lásku hrál?" Špitla jsem si pro sebe v slzách.

Jak mohl? On mi lhal? Určitě dostával dopisy! Jak mě zabít či zlomit... Nechápu jak to mohli udělat. Své jediné dítě dát jako nástroj pomsty na dítě své slavné sestry? Šílené...

Nedokázala jsem to unést a propukla v pláč.

,,Kde ten můj "strýc" a "tetička"?!" Zeptala jsem se se značným sarkasmem v hlase a postavila se.

,,Byli zavražděni, když u nich byl zloděj." Řekla smutně. Asi ho měla ráda...I potom co udělal...?

Patří jim to!

Zopakovala jsem tlesknutí, mělo opačný účinek než předtím. Podlaha klesla.

,,Já zas půjdu." Šeptla jsem a vydala se ke dveřím.

„Adriano. Teď sebou nenech ovládnout vztek. Toto je minulost, předtím se jako oba sourozenci měli rádi, vycházely spolu, zkus to i ty se Sebastianem. Taky tu nikdy předtím nebyl, také začíná od nuly..." volala na mě, když jsem zavírala dveře...

Ty zkoušky musím zvládnout!

***

Odběhla pryč. Ten bídák byl v bezvědomí. 

Rozhodl jsem se teleportovat zpět na Ásgard.

Mohl bych přes bifrost, ale copak by Heimdall vyhověl a pustil mě? Pochybuji a to silně, přece jenom mám pocit, že zrovna on by mě neviděl rád.

Nechal jsem dumání nad svou nechvalnou minulostí a soustředil jsem se...


,,Halo?" Zavolal jsem ve velkém sále naproti trůnu. Rozešel jsem k němu s nutkáním sednout si, ale neudělal jsem to. Jeho moc přímo vábila, zlatá záře oslnila i za pouhého svitu měsíce. Proplížil jsem se do stínu, jelikož jsem slyšela zavrzání.

Byla to Frigga .

„Matko?" vyšel jsem ze stínů

„Loki? Co tu děláš?"

Vychrlila hned otázku a naznačila ať jdu za ní. Pokračoval jsem za ní po dlouhých chodbách paláce.

,,Kdes vlastně byl?"

,,Na Zemi"

,,Cože? Ty ses tam vrátil?"

,,No poněkud nechtěně, ale co jsem asi moh-"

Frigga na mě z nenadání seslala silnou dávku energie.

,,Co jsi to udělala a proč?" Sykl jsem možná až příliš jedovatě při zvedání se.

,,Zčernali ti oči, ucítila jsem nával Derlioské magie... Teď mi to pověz celé ano?" Řekla trochu káravě. Pohlédl jsem ji do očí a viděl se v nich.

,,Co mám s očima?" Zeptal jsem se. Nebyly zelené ani černé. Měli neurčitou zelenou zakalenou barvu.

,,Urovnala jsem ti mysl, ale teď už povídej!"




Chtěla bych poděkovat třem holkám, co mi  dávají vote a komentáře :D

@Marys99@KarsNovkov a @bjMartina 

Děkuji vám :D 



Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro