5) První školní den a hned trest

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

5  Slov

Liliano! Ta potvora na mě použila augmenty. Celá mokrá a v pižamu se za ní rozběhnu do společenky. Jak mě uvidí kluci začnou se smát tak na ně použiju augmenty a ty hned smích přešel. Nakonec se na její honění vykašlu a du se připravit na vyučování. Po chvíli se rozhodnu vzbudit Alici a Rose. Alice se vzbudí hned ale z Rose takoví štěstí nemám. Promiň Rose řeknu než na ní použiji augmenty a zdrhám na snídani. Tam potkám Lili tak rozhodnutá se pomstít vezmu misku vanilkového pudynku,připlížím se jí za záda a poklepu jí na rameno. Ta nic zlého netušící se ke mně s úsměvem obrátí a já jí ten podynk hodim na obličej. Měli jste vidět jak se zatvářila. ,, No asi jsem to měla tušit," řekla zase s úsměvem Lils. Na konci snídaně nám Minii rozdala rozvrhy. Skvěle první hodinu mám přeměňování, co vy holky? ,,Já mám taky přeměňování ty Rose?" ,,Přeměňování a Alice má co? Alice?" ,,Taky přeměňování." ,,To je super můžeme jít spolu?" ,,Jasně aspoň se neztratíš." Děkuju vám holky, vážně. ,,Ale prosímtě Sam, to nestojí za řeč." Stejně děkuju. Sedla jsem si s Rose k oknu a Lili s Alici si sedli k nám přes uličku. Ještě nezvonilo tak jsem si hodila nohy na lavici a přemýšlela o tom že bych o svém životě mohla začít psát deník který bych pak předala své dceři. Byla jsem tak ponořená do vlastních myšlenek že jsem si nevšimla když do třídy vešla McGonagalová ani toho že jsme si měli začít opisovat téma dnešní hodiny z tabule. Takže když mě profesorka vyvolala abych jí řekla rozdíl mezi vlkodlakem a zvěromágem byla jsem dost překvapená ale odpověď jsem naštěstí znala. Bohožel když mě o pět minut vyvolala znovu takové štěstí jsem neměla a odpověď jsem neznala takže mi dala na dnešní večer program, trest v Zapovězeném lese. Vím že bych se asi měla tvářit vyděšeně ale já se těšila jak konečně znovu provětrám svoji zvěromágskou podobu. No osudem bylo asi předurčeno že ten trest budu mít možná i s Jamesem a Siriusem protože vtrhli do hodiny přeměňování asi v její polovině. ,,Paní ptofesorka omluvte prosím naš pozdní příchod on totiž James trval na tom že si ještě před snídaní zalítá a spadl takže se musel jít převléct aby tady na Evansku nedělal ušmudlaný dojem.Ukázal na Lili. Když jsme se konečně mohli vydat na hodinu tak jsem zjistil že na sobě mám pořád pižamo a proto jsme přišli tak pozdě." Siriusi ,Siriusi tohle by přesvědčilo asi tak naše spolužačky ale ne Míní.  A měla jsem pravdu. ,,Pane Blacku tyhle vaše pohádky byste si měl začít zapisovat ,snad si nemyslíte ,že vám uvěřím ,že náš nejlepší chytač  jakého kdy Bradavice za celé desetistoletí viděli sletěl z koštěte. Jak vy tak pan Potter si dneska odpikáte trest v Zapovězeném lese spolu se slečnou Whitovou." ,,Ale paní profesorko?" ,,Konec diskuze pane Blacku."
Povzdechla jsem si, tak snad nás Hagrid dá zvlášť. Zbytek dne proběhl relativně v klidu jen kluci byli otravnější než obvykle. Celé vyučování uběhlo rychle jako prudká řeka ale úkoli tekli pomalu jako voda v černém jezeře. Takže když mi holky připomněli že mám jít na ten trest tak sem měla hotovou jenom polovinu. Šla jsem se nahoru do pokoje přioblíct. Kluky jsem nikde neviděla tak jsem vyběhla schody kde měli kluci ložnici a před vstupem jsem raději zaklepala. Protože jsem jsem si uvědomila že oni by se tam mohli klidně převlíkat. Zaťukala jsem jim na dveře. Dveře otevřel Sirius jen v teplákách. ,,Co potřebuješ Sam?" Já nic jen vám jdu připomenout že máme ten trest. ,,Sakra kdy tam máme být?" Za půl hodiny před Miniinym kabinetem. ,,Tak brzo," zděsil se. Ano bohužel Siriusi tak brzo, tak sebou koukejte hodit. Dobře tak za půl hoďky,před kabinetem. Rozloučila jsem se s ním a běžela spátky do společenky za holkama. Deset minut před půl jsem vyběhla ze společenky a řítila se jak tornádo k Miniinu kabinetu. Moji spolu trestanci tam naštěstí ještě nebyli. Zaklepala jsem a po vyzvání jsem vešla dovnitř. ,,Slečno Whiteová jelikož jste u nás nová můžete mít ohledně toho trestu pár připomínek." No pár by jich opravdu bylo. ,,Tak povídejte." Nemohla bych ten trest mít v jiné části lesa než ty dvě paka? ,,No ano ale proč?" Protože si umím představit spolupráci s nima. ,,To je vše?" No vlastně ne paní profesorko. ,,Tak?" Proč jste se stala zvěromágem? ,,Chtěla jsem běhat jako kočka a plno dalších věcí proč?" Umíte udržet tajemství i před našim milovaným ministrem? ,,Ano." Tak dobře. Během vteřiny na mém místě stál sněhobílí vlk. McGonagalová zalapala po dechu a já se vrátila do svého lidského těla. ,,Slečno Whiteová proč jste se stala neregistrovaným zvěromágem?" Na mé bívalé škole byli všichni hrozně nafoukaní a já potřebovala něco abych nemyslela na slova kterými mě počastovali. Kamarády jsem nikdy neměla, až tady. A prosím nikomu to neříkejte. ,,Samozřejmě." Tak mě napadlo paní profesorko co kdybych jako trest děsila v Zapovězeném lese kluky? Ty tam byly tolikrát že určitě ví kde vše roste a zaručeně jim to už ani jako trest nepřijde. ,,Dobře ale aby neměli podezření ,taky mi nějakou tu kytku donesete ,ale řeknu vám přesně kde hledat." Beru paní profesorko.  Zrovna mě něco možná genialního napadlo paní profesorko. ,,Co slečno?"  Co kdyby bylo vlčí strašidlo přítomeno každému jejich trestu? Třeba by se potom tolik báli chodit do lesa na trest že by zlobit přestali. ,,Máte skvělé nápady vlčí strašidlo." Minie se v tu chvíli zubila a tvářila tak jako že je nadšená na pomstu. Čekali jsme s paní profesorkou na ty pobertovký paka a Mcgonagalka mi mezitím vysvětlovala kde přesně tu kytku najdu. Asi po pěti minutách co jsme s profesorkou doladili náš plán vtrhli do kabinetu Sirius s Jamesem. ,, Omlouváme se paní profesorko mi jsme hle....Další jeho slova zanikla v rozhořčeném hlasu mé nově nejoblíbenější profesorky. ,,Pane Blacku jestli neumíte říkat nic jiného než lži tak raději mlčte a teď už pojďte Hagrid na nás musí čekat. Než jsme došli k Hagridově hájence uběhlo asi dalších deset minut. Jak se ukázalo Hagrid nás už netrpělivě vyhlížel. Miniie podala Hagridovi dva svazky pergamenu a asi mu říkala pokyny jak nás má rozdělit. ,,Tak co těšíš se na svůj první trest tady v Bradavicích?" zeptal se Sirius. Nemůžu se dočkat Siriusi aspoň se dostanu do toho vašeho úžasného Zapovězeného lesa. Kvůli zimě mi začali drkotat jistě ale pomalu zuby. Samozřejmě James a jeho kamarád si to vyložili tak že mám strach. ,,Neboj mi tě ochráníme Sam." Sirie mě je zima ale strach jako fakt nemám. Konečně jsme spolu s Hagridem vešli do lesa. Takže Sam daty máš kytku kterou máš paní profesorce donýst a jdi pravou cestou. Na pergamenu byl obrázek jak už jsem předem věděla Bělolistky Spavé. Mcgonagalka mě milionkrát upozorňovala že jestli se jí dotknu tak usnu a celí plán končí. Rozloučila jsem se s klukama a Hagridem a po pravé cestě se vydala k místu kde měla růst ta kytka. Asi po patnácti minutách jsem ji uviděla, Bělolistku Spavou. Jen tak ze vzduchu jsem vyčarovala lněný pytel a wingárdiem leviosa ji do něj dala. Chvíli jsem počkala a pak se vydala k obrově hájence. Dala jsem mu pytel a dělala jako že jdu spět do hradu. Pak jsem se nepozorovaně vrátila spátky do lesa a jakmile mě zakrili stromy proměnila jsem se ve vlka. Vrátila jsem se na rozcestí na kterém jsem se  předtím s klukama loučila. Tentokrát jsem šla po levé cestě a použila svůj skvělí nos. A opravdu ani ne za minutu jsem zachytila jejich stopu. Vydala jsem se po ní a uviděla je na jedné mítince. Opatrně jsem se oddálila na takovou vzdálenost aby mě nemohli vidět ale já slyšela vše co řeknou. Začala jsem vít a poslouchala jejich hlasy. A to co jsem slyšela bylo fakt ftipný.
Na mítině:
Ty vole Tichošlápku slyšíš to? Kurva Dvanácteráku to fakt neslišet ani nejde. No tak promiň Tichoši ale slyšel si tady v lese někdy vlka? Ne to kurva neslyšel. Jamesy pomalu se to přibližuje mám takoví dojem že to zvíře za chvíli spatříme. Dobře a co uděláme až jej uvidíme? To ještě nevim. Jak jako sakra kurva nevíš na smrt sem moc mladý a krásný. Ty? Cha a co mám povídat já už nikdy se nevispim z žádnou z těch Bradavických kočiček. A nikdy se nebudu moct skutečně zamilovat. Ty to máš dobrý pokud nás tady najdou Evanska ti aspoň třeba přijde na pohřeb a bude litovat že s tebou na to rande nešla. Ale co já? Moje krása moje neodolatelnost upadne v zapomění tak jako moje jméno. Tak a dost  Tichošlápku děje pryč já nechci umřít ty nechceš umřít jednoduše na ten trest kašlem. Souhlasím i Mcgonagalka pochopí že na smrt jsme ještě moc mladí a krásní. Deme.
Několik metrů od mýtiny:
Jsem fakt ráda že nemám lidský tělo jinak bych se chechtala jak pominutá. Ty jejich hlášky opravdu stáli za to. Když se jejich hlasy začali vzdalovat začala jsem vít naléhavěji. To byl signál pro Mcgonagalovou že to zabalili a vydali se do hradu.

Potom co jsem je opatrně sledovala Zapovězeném lesem  k Hagridově hájence. Jsem na sebe použila kouzlo neviditelnosti které mě Minní naučila jsem se daleko před nimi dostala do hradu a potom i do naší společenky.

Takže nevím co k tomu říct.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro