(Tu písničku miluju! :) )

Pohled Bell:

,,Takže si to shrneme Bell: Tys mi včera psala, že budeš potřebovat pomoc tak jsem přišel a ted' se dozvídám, že má přijet nějaká tvoje sestra, která byla na pobytu v Paříži pět let a ty jednoduše nechceš být sama?" podívá se na mě Moony tázavým pohledem.,,Ano." usměju se. Řekla jsem mu, že jela na pětileté prázdniny stejně jako všem ostatním, aby se tu necítila zle. Je to přeci jen dlouho a dost poníků přišlo i odešlo a stejně ji nezná.

Moony se podiví, ale pak se narovná a koukne se dopředu. ,,To nedává smysl...." At' se tu Ciriana cítí dobře.Prosím.Chci zjistit o své sestře víc. Rodiče o tom neví.Stejně ke mě přijedou jednou za měsíc. Chci vědět jak moc jsme si podobné, co má ráda,jak se směje, jestli ji baví to co mě a jak dosud žila......

Vlak přijede a z vlaku vystoupí tmavší klisnička s bílím pramínkem a milým úsměvem, který kazí hrozná jizva přes oko.Páska by jí slušela.Možná ji to později navrhnu. ,,Ahoj Ciri." usměju se, když klisnička příjde k nám. ,,Ammm......Ahoj Bell...Moony......." Cože? Přestanu se smát. Jak ho zná? ,,Ahoj Ciri. Jaký byl pobyt v Paříži?" Tak počkat.........tohle už je divný. ,,Uniklo mi něco?......." Ciri se na mě usměje. ,,Byl úžasný, ale cesta byla dlouhá......Kde jsou rodiče?" Ajéje......,,Rodiče? Vaši rodiče už tu nebydlí víc jak dva ro......" Nenechám ho doříct. ,,Jeli ted' k babičce a budou tam asi týden. Je dost daleko...." Snažím se to zakecat.Ciri se na mě koukne podezíravě a pak se usměje. ,,Dobře. Nevadí. Jen jsem je chtěla vidět. Jelikož jsem jim určitě moc chyběla a chtěli abych se vrátila." Nechtěli................chtěli mě od Bell držet dál, abych ji neohrozila, ale možná změnili názor a skutečně mě tu chtějí. ,,Jdeme?"

Pohled Moonyho:

Do čeho mě to Bell zase zatáhla? Co Bell tají?I hlupák by poznal, že tu něco nehraje. No tak Bell......řekni pravdu......

Ciri šla do svého pokoje..... ,,Bell řekni mi pravdu........Proč si Cirianě řekla, že vaši odjeli k babičce? Proč si jí lhala?" Zeptám se jí. ,,Cože? Jo ano..........já ji totiž psala i za rodiče. " usměju se. ,,Celou pravdu........Pětiletý pobyt v Paříži? Proč nevěděla o co se jedná? " Bell si povzdechne. ,,Jelikož tam nebyla..........Mě by ale zajímalo, jak se znáte vy." Drobně se zamračí.Asi jsem nezačal nejlíp.....,,Vždyt' jsme kamarádi. Už jako malý. Přece bych měl znát sestru kamarádky ne? " Usměju se. ,,Co to povídáš? Já ji neznám. Nikdy jsem ji neviděla. Rodiče říkali, že byla u strýce, který si ji zamiloval ze ztráty své dcery a bydlel moc daleko, takže jsem ji neviděla.......až do doby než mě málem zabi..........teda do dnes" Tohle mě zaskočí. To je legrace ne? Jaktože si ji nepamatuje? ,,Zapomeneme na to....." odsekne po chvíli když uslyší kroky.

Druhá kapča dokončena.

Nedává moc smysl, ale to záměrně :)