I když jsem nevěděla kdo jsi,
Věděla jsem co chci.
Byla to láska, kterou jsi mi mohl dát jen ty
A nežít už ve stínu temnoty.

Znáš mě i mé chyby,
Ale pořád je otázka "Co, kdyby.."
Přes vše co jsem ti udělala jsi zůstal se mnou,
I když jsme šli uličkou temnou.

Nikdy bych nevěřila, že tohle může být
Aniž bych musela své sny snít.
Těžko se to vysvětluje a najevo dává,
Hůř než se štafeta předává.

Nikdo na mě nepoznal, že se trápím,
Ale ty jsi to změnil pevným objetím.
Byla jsem ráda, že tě po boku mám
A samotu najevo téměř nedávám.

Další díl, další báseň. Doufám, že se líbí, každý vote a komentář potěší :)
-Manakria