Šedivý kocour rychle doběhl do chatky. Všude byla tma, jediné, co vydávalo nějaké světlo byla skoro vyhaslá svíčka na stolku. Jeho dech byl splašený stejně jako tlukot jeho srdce.

,,Jak se jí daří?" vyhrkl a doběhl k ní. Bílá kočka ležela v posteli a dívala se na něho skleněným pohledem. Kocour vedle ní, jehož šedivobílý kožíšek byl rozcuchaný se na něho otočil.

,,Pojďte trochu dál." řekl a kráčel pomalu s kocourem pryč ke dveřím. Panovala tma a vše vypadalo tak strašně děsivě.

,,Ona...." začal kocour a jeho hlas se v zápětí zlomil. Polkl. ,,Umírá. Toto je její poslední chvilka.... prosím....ne...." začal, ale kocour na něho zavrčel a vyběhl z chaty.

Lehl si na zem a přitiskl k ní hlavu. Samým žalem začal trhat trávu roztocí kolem. ,,Proč?! Proč si mě opustila?! Slíbila si, že budeme každý den spolu! Tys to slíbila!" naříkal a snažil se potlačit slzy.

Ozval se zvon a on moc dobře věděl, jaký zvon to byl. Jeho pomalé bití se pomalu rozeznívalo po vesnici. Ten druhý kocour k němu přiběhl s malou kočičkou v tlamě. ,,Tady." podal mu jí.

,,Bude se jmenovat Zairow......"