Malé upozornění
Obsah bude někdy až moc brutální. Často tam bude krev, možná i zrady a vraždy. Komu to bude vadit, ať to nečte. Já to přežiju.

Slunce svítilo vysoko na obloze a nikde žádný mrak. Ptačí zpěv přehlušil jiné přírodní zvuky, například příjemný, tichý šum tenkého potůčku, který klidě tekl na kraji velké čtvercové louky. Vysoká tráva a všelijaké luční květiny lechtaly do nosu malého kolouška. Jeho maminka se nedaleko poklidně pásla. Yony, mladá několikaměsíční laňka byla vysoká, elegntní a sebevědomá. Měla na sobě bílou a hnědou barvu, ale také všechny odstíny modré - tyrkysové až tmavě modré. Na čele měla malé, roztomilé ale velmi nebezpečné modré růžky. Za hlavou narozdíl od jinných laněk měla barevnou vlečku, jakou mívají pávi.
Barevná laňka pronásledovala malého pestře zbarveného motýlka, ze ktetého se snášeli k zemi fialové třpytky. Jeho velká křidýlka se stala lákadlem. Kéž bych měla také křídla... Pomyslela si Yony a přemýšlela, jak zbarvený by asi byli.
Najednou nedaleko ní něco hlasitě zašustilo. Nechápavá laňka prudce zvedla hlavu, nastražila uši a pročesávala pohledem okolí. Byl to jen zajíc... uklidňovala se v duchu. Jenže to nepomáhalo. Věděla, že tam zrovna někdo je, připravený ke skoku s prázdným žaludkem. Dobře si vzpomněla na maminčina slova: " když se ti zdá, že někdo někde číhá, schovej se a nevylézej dokud si nebudeš jistá." Jenže Yony nemohla. Něco jí právě teď sleduje a ona jen tak stojí na místě.
Její maminka se spokojeně pásla několik jeleních délek od ní. Yony se rozhodla. Vyskočila do vzduchu, pak znovu a zachvíli byla na kraji Sluneční louky. Za sebou slyšela hlasité šustění pod vahou malé šelmy. Její rychlý dech způsoboval bolest v boku, ale nemohla zastavit. Šlo jí o život. Skákala dál po krátké trávě a mířila k Hadímu lesu.
Po pár skocích se odvážila ohlédnout a spatřila menší, černo-modro-bílou několikaocasou šelmu se špičatým čumákem a na pyscích se jí pěnily sliny. Na slunci se tomu zvířeti leskly špičaté tesáky které hladově cenilo na svou kořist. Mělo to hustou hebkou srst, zvlášť na ocasech. Vydávalo zvláštní syčivé zvuky, které přerušovalo hluboké vrčení. Yony si najednou všimla, že zvíře kulhá, to jí dalo novou naději. Vyčerpaně skákala dál, nikdy tak dlouho neběžela. Dorazila do lesa a tam začala hlasitě volat spojence ze stáda. Nedaleko je Posvátná mýtina, tábor velkého stáda.
Kličkovala celá spocená mezi stromy a získávala větší náskok. Kde je maminka? Kde je když jí nejvíc potřebuji?
Přeskočila zvláštní šupinatou věc ležící v listí.
Najednou zaslechla zasyčení a bolestné, hlasité, podivné zavřísknutí. Mladá laňka se ohlédla. Malá šelma, která jí ještě před chvílí pronásledovala, se svíjela v bolestech s velmi nateklou zadní tlapou. Když Yony přiklusala blíž, zachvěla se. Ta šupinatá věc, byla to zmije. A právě teď měla své černé lesklé tělo obtočené kolem nateklé tlapy a zakusovala se do ní svými velkými jedovatými zuby. Několikaocasý se ještě chvíli zmítal v prachu s bíléma vodnatéma očima vykulenými strachem a bolestí. Laňka odstoupila a pocítila lítost.
Najednou slyšela hlasitý dusot kopyt. Její maminka dorazila. Byla zadýchaná ale v tváři měla přísný výraz a v očích hněv. Přeskočila několikaocasýho a podívala se dceři do očí. Yony zahanbeně sklonila hlavu.
,,Yon, je ti už přes půl roku a ani neumíš poslouchat. Co kdybys byla mrtvá? Co by si o tobě ostatní pomysleli? Jsi nejstarší kolouch ve stádě. Zítra se vracíme, ale pokud mi budeš dělat ostudu, nezasloužíš si své místo v hiearchii. Nechceš být přeci do smrti nazývána omegou." Bouchla kopytem do země až se rozvířilo listí.
Yony to nevydržela a prudce zvedla hlavu. Nenáviděla když jí někdo poučoval. V tváři měla obrovský vztek a z očí, tlamy a nosu jí začala vytékat černá tekutina. Vléčky se jí roztáhly a působila strašidelněji. Vztek a temnota oslepili Yonaleis a lítost a hanba byla pryč. Laňce z malých rohů vyrazily velké černé šlahouny a maminka sebou vyděšeně trhla. Šlahouny začaly škrtit, tahat, trhat... Až potom si Yon uvědomila co hrozného provedla. Všude byla krev, srst a peří. Maminčino tělo skoro nešlo rozpoznat. Yonaleis se zrychlil dech. Co bude teď?

Několikaocasý

Tento úvod je o minulosti Yonaleis. Určila jsem jí jako hlavní postavu protože její přihláška byla opravdu propracovaná. Na druhém místě jsou postavy Azarinka21. Gg ^^