3. kapitola

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Pírkotlápek otevřel oči a zamrkal.
,,Už jsem myslela, že se nikdy nevzbudíš." odfrkla si Útestlapka.
,,Ledový tesák tě shání už od východu slunce, máš jít se mnou a s ním na hlídku." dodala už trochu přátelštěji Útestlapka a vyšla z doupěte.
Pírkotlápek se rychle upravil a doběhl Ledového tesáka s Útestlapkou.
,,Půjdeme k hranici se Soumračným klanem. Včera jsem zase cítil ten jejich zpropadený pach na naší straně území." zavrčel Ledový tesák a vyběhl z tábora.
,,Fretkotlápek říkal že se chystáš ke Kamenné hradbě." špitla Útestlapka když sbíhali svah k hranici.
,,Jo, ale nesmí se tom nikdo dozvědět."
,,A můžu jít taky? Prosím, ještě nikdy jsem tam nebyla." zaprosila Útestlapka.
Pírkotlápek podrážděně vzdychl a dál Útestlapku ignoroval.
Ledový tesák zastavil těsně před hranicí, ale Pírkotlápek to už neubrzdil a vběhl přímo na území Soumračného klanu.
,,Pírkotlapku! Hned se vrať, jinak z tebe udělám žrádlo pro vrány, pokud to teda nestihne hlídka Soumračných." sykl stříbrný kocour.
,,Hej! Co děláte na našem území?" ozvalo se zaprskání a z křoví se vynořila učednice. Byla to Obilotlapka, učednice léčitele. Pár úderů srdce za ní se vynořil i její učitel, Strakatý vlk.
,,Omlouvám se, omylem jsem překročil hranici, ale nic jsem nelovil." uklonil se Pírkotlápek a vycouval na svoji půlku území.
,,Tak si dej pro příště bacha jinak-" než to stihla Obilotlapka doříct, Strakatý vlk ji přerušil máchnutím ocásku.
,,Obilotlapko, jsme léčitelé, zkus být taky někdy trochu zdvořilá." mňoukl hlubokým hlasem Strakatý vlk.
,,Jestliže tu vážně nelovili, pak není už co řešit."
,,Ne, nelovili. Jen tenhle učedník asi neumí rozpoznat cizí pachovou značku." zamumlal Ledový tesák a vytahoval a zatahoval drápky.
,,Nikomu to říkat nebudeme, že Obilotlapko? Ale ať už se to neopakuje." odpověděl Strakatý vlk a otočil se na odchod.
,,Zabiju tě." sykla Obilotlapka a zmizela v křoví.
,,Ta je ale blbá, ta Obilotlapka." mňoukla Útestlapka.
Pírkotlápek pokrčil rameny a následoval svého učitele.
,,Útestlapko, v táboře není moc úlovků, tak běž něco ulovit." poručil Ledový tesák.
Pírkotlápek vykulil oči zděšením. Teď když Útestlapka odejde, tak ho Ledový tesák rozcupuje na kousíčky.
,,Hodně štěstí." zašeptala Útestlapka když procházela kolem Pírkotlápka.
Ledový tesák počkal než krémová učednice odejde a pak se vydal dál.
,,Pírkotlápku, dávej si příště pozor." mňoukl po nějaké době Ledový tesák.
,,Jasně." špitl hnědý učedník.
Když už obešli hranici tam a zpět, šli kolem řeky.
,,Vrátíme se už do tábora, Útestlapka tam už bude, protože pochybuju že by ulovila něco víc než jednu myš."
Pírkotlápek vydechl úlevou a se vztyčenou hlavou zamířil po boku svého učitele zpět do tábora.

~
Ještě že mám pár kapitol (ehm…19 XD) předepsaných, protože jednou rukou psát bych asi nedokázala :(((
Zatím se mějte, čuus

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro