K večeru seděl Pírkotlápek před doupětem a čekal, než přijde Fretkotlápek.
,,Čekáš na výprask?" mňoukla pobaveně Třešňotlapka a sedla si vedle hnědého učedníka.
V tu chvíli se objevil Fretkotlápek a unaveně se dobelhal do doupěte.
,,Už je ti líp?" zeptal se Pírkotlápek.
Fretkotlápek pokýval hlavou.
,,Ani nevím co se pořádně stalo." zamumlal Fretkotlápek a začal si olizovat tlapku.
,,Hej, vy tři do velitelského doupěte, ihned." zavolal Statečné srdce z dálky a zmizel v doupěti velitelky.
Pírkotlápek zavolal na Útestlapku a se svěšeným ocasem se vydal napospas smrti.
,,Řeknem jim pravdu?" zašeptal Fretkotlápek.
,,Co jinýho jim chceš říct? Kde jinde bych si rozmasakroval půlku obličeje?" zavrčel Pírkotlápek a ukázal ocasem na tvář omotanou pavučinou ze které pomalu odkapávala krev.
,,Pak řekni Soumračné větvy, ať ti ten obklad vymění." řekl Fretkotlápek a vešel do doupěte jako první.
Bílá hvězda seděla na pelíšku z trávy s packami pod sebou.
,,Takže jak nám vysvětlíte, co všechno se stalo." promluvil Statečné srdce a v jeho hlase bylo slyšet, jak moc se přemáhá, aby zůstal v klidu.
,,Kde jste byli?" mňoukla ostře Bílá hvězda a pohled upřela na Pírkotlápka.
,,Byli jsme v Zakázaném lese." zamumlala se sklopeným pohledem Útestlapka. Útestlapka byla jediná z učedníků, která nikdy nedokázala lhát.
,,Máte vůbec tušení, proč se to jmenuje Zakázaný les?" prskl Statečné srdce.
,,Kdo to vymyslel? Že tam půjdete?"
Pírkotlápek se chtěl přiznat, ale Fretkotlápek byl rychlejší.
,,Byl to můj nápad."
Bílá hvězda si Fretkotlápka změřila pohledem.
,,Myslím, že by bylo vhodné všechny učedníky opět poučit, proč je Zakázaný les zakázaný. Vezmeš si to na starost ty, Statečně srdce. A vy tři se budete po jeden úplněk starat o starší a v táboře budete nejpozději ještě než slunce zapadne a to vždy s doprovodem svého učitele." usoudila Bílá hvězda a máchnutím ocasu učedníky propustila.
,,Ještě, že o našem trestu nerozhodl Statečné srdce, ten by nás nutil jíst jen žrádlo pro vrány." oddychla si Útestlapka a svalila se na pelíšek.
Pírkotlápek ještě rychle odběhl do léčitelského doupěte.
,,I když jsem ti na to dala svízel, tak ti to přesto dost krvácí. Dám ti zase ten stejný obklad a pavučiny a kdyby ta pavučina byla zase hodně nasáklá krví, tak za mnou přijdi." mňoukla léčitelka unaveným hlasem.
Pírkotlápek si na svém pelíšku zakryl čumáček ocáskem a zavřel oči.

~