XVI.

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

„Nechali jsme si ho vytvořit, když-"

„Jak prosím? Jak jako nechali?"

„Kdybyste mě nechal domluvit, možná byste se to i dozvěděl." odsekla podrážděně Hermiona.
„Bylo to na vaše narozeniny, ten rok, kdy byla konečná bitva. Ani jeden jsme si nemohli být jistí, že přežijeme a tak... Chtěli jsme naše vzájemné sympatie utvrdit alespoň něčím. Ale tím, že jsme oba přežili, tak jsme spolu začali konečně a plnohodnotně chodit. Byli jsme zasnoubení, ale pak... Pak se to pokazilo a-"

„Nevěřím vám ani slovo od momentu, kdy jste řekla to o těch vzájemných sympatiích. Děkuji za váš čas, slečno Grangerová."

***
„Cože?!" vyprskl podrážděně na svou nadřízenou a nevěřícně na ni shlížel.

„Jak jsem řekla. Nebudeme se o tom více bavit." odpověděla mu s naprostým klidem, což jejího zástupce dopálilo ještě více.

„Fajn. Vybírám si tímto dovolenou. Taky o tom nehodlám diskutovat."

„Obávám se, Severusi, že to nebude možné. Již jsem to konzultovala s Albusem. Nevyhneš se tomu."

„Jsi pěkná potvora, Minervo!" Pro jistotu mrskl svým pohledem i k portrétu bývalého ředitele, nebylo pochyb, že toto celé vzešlo od něj.

„Přijímám jen tu první část tvého prohlášení a tedy, že jsem pěkná. Neříkám nic, jen bys to měl říkat spíše Hermioně."

„A ty už toho taky nech! Proč bych jí tak, u všech svatých, měl nazývat?"

„Protože stále všichni doufáme, že bude všechno jako dřív."

„To ovšem naprosto splňuji. Vše je tak, jak má být a jak i bylo. Nic se nezměnilo!" Což nebyla tak úplně pravda, což? Již nějakou dobu si připadal zvláštně, netušil, čím to je.

„Změnilo! A jak! Nevím, či jsi tak natvrdlý nebo to jen předstíráš, ale přestaň s tím, prosím. Ubližuješ tak minimálně jí, když sobě zjevně ne."

„Netuším, co jste si mezi sebou domluvily, ale laskavě mě z toho vynechte. Odmítám se podílet na nějakém vašem pošahaném experimentu."

„Jsi bezpáteřní bastard, Snape!"

„Možná."

„Odejdi a nekaž vzduch!"

***

„Co sakra děláte v mém pokoji?!" vykřikla vyděšeně brunetka s vlasy ještě vlhkými od vody.

„Omlouvám se, že jsem Vás nestačil informovat, nicméně se k tomu vyjádřím nyní. I když nejspíš, až se... obléknete."

Jelikož před ním stála jen v kůži, spěšně zamotaná v ručníku, byla mu nesmírně vděčná, že se může obléci. Málem se hystericky zasmála. Poslala ho, aby si sedl do vedlejší místnůstky, která představovala něco jako obývací pokoj. Urychleně si oblékla tílko a tepláky. Nic moc, ale což o to, stejně si půjde zachvíli lehnout. Rozpustila si vlasy, které kouzlem vysušila, a vyšla vstříc tomu muži, který se tak neplánovaně ocitl v jejím pokoji.

„Tak... Proč jste tady?" Nic mu nenabídla, úspěch byl už jen to, že mu dokázala tykat poslední tři dny bez jediného přeřeknutí.

„Inu, jak jistě víte, s tímto výletem jsem důrazně nesouhlasil. A proto nejspíš ředitelka spolu s Brumbálem dospěli k úchvatnému nápadu, dát mne s Kratiknotem na jeden pokoj. A tak mně napadlo udělat malou výměnu. Já bych zůstal zde s vámi a Hoochová s Kratiknotem by si mohli rvát vlasy vzájemně." Poslední jeho větou se Hermioně na okamžik zastavilo srdce a zároveň málem dostala opětovně chechtací náladu, při jeho poznámce, kterou tak perfektně skryl.

Ono se toho totiž za poslední dny událo tolik, že se běžně žijící člověk mohl nejspíš zbláznit. Nejen tedy, že se Severus porval s maličkým Filiusem. To by ještě šlo. Ale potom se na Severusovu stranu postavila Hermiona, což Hoochová, Trelawneyová, Pinceová a Hagrid nedokázali vystát, tak po jejich vzájemné dohodě se rozhodli, že Hoochová půjde spravit Hermioně fasádu, neb se zdála být nejsilnější, kromě Hagrida, ale nechtěli přece Hermionu zabít. Chtěli jí jen pohrozit a ukázat, na čí straně se má stát. Inu, jako malé děti. Nicméně, profesorka letání na koštěti se sice zdála být v dobré formě, její svalnaté tělo se neslo vzduchem. Doslova. Museli ji odlevitovat na ošetřovnu. Hermiona vyvázla jen s odřenými klouby. Asi se zapomněla zmínit, že ve svém volném čase se věnuje boxování. Jednak to pomáhá si udržet alespoň nějakou formu, ale také má pak dobré rány.

„Aha, tak ujednáno. Rozhodně budete menší zlo, než oni." pokývala uznale hlavou a konečně mu nabídla víno, nic jiného ještě nestačila vylovit ze své kabelky. Schovávala si ho sice pro Harryho s Dracem, ale co už. Byla celkem překvapená ze Severusovy reakce a stylem chování. Žádná urážka její osoby, žádné varování.

Možná mu to konečně došlo...

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro