„Kam jdeš!?" vypadlo z něj.
„Není chytrý za mnou chodit." odbyla jsem ho. „Jo, jsi sice záporačka, ale podle mě né tak zlá...." „Vím že máš One for All, nevíš kde je Všemocňák, nemůžeš útočit....nejsi moc chytrý." uchechtla jsem se tomu. „Umím se ubránit i jinak..." protestoval. Přirazila jsem ho ke zdi a do ucha zašeptala „Tak se ukaž." a se zlým úsměvem od něho odstoupila a nechala ho ať dělá, co umí.

On tam stál s vykulenýma očima a nevěděl, co má dělat. Povzdechla jsem si a vydala se na cestu zpátky. Shinso mě po chvíli doběhl a šli jsme zase zpátky na základnu.

Denki to ale nenechal jen tak a v nejužší uličce nám zataresil cestu plotem z blesků. Shinso i já jsme se na něj otočili s nechápavostí v očích. Než kdokoli stihl cokoli říct tak tam byl ten stromový hrdina. Ale jakmile jsem vyslala svoje plameny tak skočil na jednu z budov která nás obkličovala. Shinso se snažil zmanipulovat hrdinu a já bránila jak jeho, aby se k němu hrdina nedostal, tak mě i mě, aby mě Denki nezasáhl.

Po chvíli se Shinsovi povedlo zmanipulovat hrdinu a já jsem s Denkim taky vyhrávala. Doposud se mě Denki snažil jen zaměstnávat, ale teď mě trefil a já se skácela k zemi.

Probudila jsem se svázaná se Shinsem zády k sobě a seděli jsem v obklopení těch rádoby hrdinů. Dřevěňák ležel opřený o budovu a asi nevnímal. Shinso měl přes oči šátek. Manipulace je nemožná.

Po chvíli ticha mi to nedalo a musela jsem se zeptat. „Co teď s náma hodláte dělat? Nemáte žádná práva. A už jen to, že pickachu vůbec používal elektriku je proti nějáký těm pravidlům, ne?" po chvíli ticha, kdy nejspíš uvažovali. „Proto navrhuji, aby jste nás pustili a nebudete mít problém." Ten blonďák už na mě chtěl poslat výbuch, když ale zelenej promluvil. „Asi to bude nejlepší." Všichni se na něj podívali jak na největší zázrak. Tak hloupý.

Odvázal nás a rychle uskočil. Tomu jsem se musela zasmát. Shinso si sundál šátek a šel napřed. Já se na ně ještě otočila a s úšklebkem jim zamávala. Dohonila jsem Shinsa a šli jsme vedle sebe v tichosti.

Na základně v kuchyni už seděla Toga, v obýváku Dabi s Shigarakim a Twice byl ve svém pokoji. „No konečně! Kde jste byli?" vyhrkla na nás Toga. „Trochu nás zdrželi ti malý hrdinové." odpověděl Shinso. „Vy už jste s Všemocňákem hotový?" zeptala jsem se tentokrát já. „Ne, chvíli ho budeme mučit a až pak ho dorazíme!" Bylo vidět, že je Toga ve svém živlu. Celá zářila.

Byla asi jedna hodina ráno a já si šla konečně lehnout. Už jsem usínala a skoro se mi podařilo zaspat. Kdyby se ze zdola neozívaly rány, hlasy, řev a tak podobně. Toga byla buh ví kde, nejspíš taky dole. Takže v mém zebřím pyžamu šla dolů se podívat, co se tam děje.

Byli tam ti malý hrdinové společně s tím stromem a vymazávačem.
Denki si nejspíš vyhlídl schválně mě a začal na mě útočit blesky. Shinso si taky nevedl s červeno vlasým žralokem nejlépe. Chtěl se na něj rozběhnout tak jsem ho uzavřela v kruhu. Shinso se na mě vděčně podíval a já dál bojovala s mým oblíbeným Pikachuem.

Všechny děcka krom Pikachua, naštveného blonďáka, rudovláskem a malou brokolici byly svázaní. Já s Dabim a Shinsem jsme útočili na strom, protože držel skoro celou ligu. Vymazávač ale Shinsa spoutal.

Od někud přiběhla Fuji a svoje krystaly zabodla do stromovce. Ten vykřikl a pustil je. Vymazávači přeťala šálu a Shinso byl opět volný. Ti kdo mohli utekli... Ale nemohla utéct Uraraka, růžovej mimozemšťané, kluk s dvěma barvama na vlasech.
„A co teď s nima?" zeptala se Toga.

- - - - - - -
Nevím co tu dolů už psát :D

613 slov.