Bonus, tak si to užijte :)

S trhnutím jsem se probudila.
To jsem ale začala litovat, protože mi do těla vytryskla neskutečná bolest ze včerejších ran.
Pomalu jsem si sedla a rozhlédla jsem se po noře.
Byla menší a vchod byl zavřený, byla zde nanosená hlína, mech a jen horní část byla otevřena, aby sem pronikalo minimum denního světla.
Takže jsem vězeň. No super.
Podívala jsem se na můj hřbet a hned jsem toho litovala. Zvedl se mi žaludek ze stále krvácejících ran a z hlubokých škrábanců.
Bolelo mě celé tělo. Zkusila jsem se zvednout. Rány se ozvali a já se zhroutila na zem.
Těžce jsem oddechovala a přemýšlela nad tím, jestli Autumn ještě žije a jestli je v podobné “ kleci „ jako já.
Kdo jsou ti vlci ? Proč nás nenechali projít ? Co s námi bude ?
Mezi všema otázkama jsem měla jasno.
Nevzdám se bez boje. S touhle myšlenkou jsem usla.

Probudila jsem se s bolestmi, a tlamou od krve. Vlastní krve. Ve spánku jsem kousla. Venku byla ještě tma.
S neklidem jsem zase zaspala.
Ráno jsem se probudila a první co jsem si všimla je že přede mnou byl malý kus čehosi co v minulosti byl možná králík.

S odporem jsem se do toho zakousla. Nedalo se to jíst. Vyplyvla věc která se nedala nazvat masem, natož jídlem.

Třásla jsem se, nejen zimou, ale i bolestí která ne a ne ustat.

Trhla jsem sebou když jsem slyšela škrábání a odhazování “ stěny „ vchodu.

“ Takže. „. Začal Alfa.
“ proč jsi nic nesnědla ? „ zeptal se kousavě.
Nasadila jsem ledovou masku a sledovala jsem ho pohledem.
Nic jsem mu neodpověděla, a ani jsem neměla v plánu.
Alfa neměl ve zvyku že mu někdo neodpoví na otázku.
“ Co máte s námi v plánu ? „ zeptala jsem se neurčitým tónem.
“ Já se ptám. Ty odpovídáš. A abych odpověděl na tvou otázku. Jste našimi vězni. „ otočil se na vlka, jenž čekal před vchodem. Kývl a vlk odběhl.
Po chvíli se k nám přidala Autumn.
Vykřikla, když spatřila můj stav.
Vypadala jsem hůř než včera.
Bílo šedý kožich jsem měla zbarvený od krve a nekrvácející rány se mi začali zapalovat. Pár ran ještě stále krvácely. Než jsem se poprvé vzbudila, musela uběhnout nějaká doba, měla jsem totiž mírně vystouplá žebra.

Proběhla ke mě a já si jí konečně prohlédla. Měla pár ran, které se už hojili.
Já totiž jako domnělí Alfa skupiny jsem byla silnější a vytrvalejší. Proto se na mě vrhl Beta a nešetřil mě. Pokusila jsem se vstát, se zaúpěním jsem se svezla na zem.
Autumn si ke mě sedla.

Alfa se na nás zamýšleně podíval.
“ Sestry že ano ?„
“ Ano Alfo „ řekla sestra a já se na ní podívala překvapeným pohledem. Odpověděla mi výrazem “ vysvětlím později „ a “ promiň „
“ Hmmm, ty budeš prvorozená, že ano? „ vyznělo to jako otázka, ale nebylo to tak myšleno.
“ Jméno ? „ zeptal se mě.
Neodpověděla jsem.
“ No dobře, později to vyřeším. Zatím u tebe může Autumn zůstat. „ řekl a odešel.
Podívala jsem se na Autumn a čekala, až se rozpovídá.
“ Vysvětlím ti to. „ řekla.
“ Jsem zvědavá jak. „ řekla jsem bez náznaku smíchu.

Co si myslíte ? Jak to Aut. vysvětlí ?