5. kapitola

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Děkuju DarowWolf ( DarowWolf ) za pomoc, - a proto dnes vydávám tuto kapitolu dřív :) - při názvu Měsíce a Slunce.
Jak se budou jmenovat ? To se dozvíte v další kapitole :)

Konec minulé kapitoly: Když byly všichni na místech, chvilku počkala a potom vyštěkla a stádo začalo prchat.

Vypadalo to ze začátku bledě, jakmile jsem vyštěkla, Derul vyskočil, ale Autumn opožděně.
Naštěstí to dohnala vrčením a vzteklým rafáním.
Vrhla jsem se vyhlédnutému srnci po krku, naneštěstí jsem minula.
To ale nic neznamenalo, sourozenci se mu vrhli na nohy a přetrhly důležité šlachy, já se připravila na opakovaný skok.
Tentokrát jsem trefila a zakousla jsem se do krku.
Trhla jsem a krev se mi roztékála po tlamě, tu chuť, nedokážu popsat.
Zakousla jsem se ještě víc, a čekala dokud srnec nepadl na zem mŕtvy. Odskočila jsem od padajícího jelena a sedla si o kousek dál.

Tak tohle je chuť vítězství.
Ten pocit když se ti po tlamě roztéká srnčí krev, dobrá a teplá.

Rodiče přiběhli, a pogratulovali nám.
Rozhodli jsme se srnce odtáhnout do našeho tábora. Já jsem vzala za pravou přední, Derul za levou, máma za pravý bok a Autumn s tátou nás střídali.

Trvalo do dost dlouho, podle lidských měřidel hodinu a půl.
Vystřídali jsme se celkem pět krát. Když se nám to konečně podařilo, lehli jsme si na záda a vyhřívali jsme se na slunci.
Okolo nás poletovali mouchy, motýli, ptáci a vášky z nedalekého jezera.
Nakonec jsem se postavila a šla se napít.

~~~

Večer jsme si sedli do půlkruhu a já šla pro srnce. Původně to měl být Derul jakož to nejmladší, ale já se na toho srnce těšila...
Musela jsem se ovládat, abych se nezakousla. Když jsem ho tam odnesla, sedla jsem si na své místo a začali jsme jíst popořadě.
Otec, matka, já, Autumn a Derul.

Když jsme dojedli ( zapomněla jsem zmínit jak bylo maso výborné ) jsme uložili zbytky do "spižírny".
“ Pojďte sem všichni. „ řekl černý vlk.
Přiběhla jsem a sourozenci za mnou.
“ Ano? „ zeptala se nedočkavě Autumn.
“ Je tradice, že se o úplňku vypráví legendy. A my jí hodláme dodržet. Do teď jsme do nedělali protože jste byly vlčata, teď jste ale vlci. „ vysvětlila vlčice s jantarovýma očima.

Jakou legendu jim zelenooký vlk řekne ? Co myslíte ? Napište do komentářů :)))

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro