Ahoj, tak konečně vydávám svůj Summer Camp a je, no... Prostě jsem si chtěl zkusit napsat něco víc dospělého, takže rovnou na začátku varuju:

🔞 Tento příběh obsahuje EXPLICITNÍ sexuální scénu! Pokud vám přímé popisy tohoto aktu tedy nedělají dobře, doporučuji nečíst!

To by asi bylo, takže... tak. Vám které jsem neodradil přeji hezké čtení.

***

Popis: Škyťák odjíždí na letní drakojezdecký kemp pracovat jako praktikant, aby zapomněl na rozchod s přáteli. Na táboře najde však něco víc, než jen přátele nové...

***

Všechno na světě se dělí do několika směrů. Nic není čistě jednosměrné, a nepatří jen jednomu člověku.

Škyťák, sotva osmnáctiletý student, se o tom už přesvědčil.

Bylo to jednoho osudového léta, kdy se mu podařilo rozejít se se všemi svými přáteli. Nebyla v tom žádná velká zrada, ani nějaká krádež, jen mu došlo, že jeho sny a cíle vedou jiným směrem, a ostatní ho nepodpořili. Hlavně Astrid ne, a kam šla ona, šli i další. Dlouho věřil, že to jsou hlavně jeho přátelé, ale... To bylo jedno.

Každopádně dlouho věřil, že to byla jeho chyba, protože byl divný kluk s jednou nohou, co chtěl jen létat po světě a zachraňovat draky se svým dračím bratrem Bezzubkou... Ale to se změnilo, když to samé léto šel pracovat jako praktikant na drakojezdecký tábor.

Na tom táboře potkal NESKUTEČNÉ lidi, dospělé i děti. Takové, co byli blázni do draků jako on, tedy jako EXTRÉMNÍ blázni...

... a nejúžasnější byli určitě Jabali, Freydis a Gida.

Jabali pocházel z Ostrova dračí révy. Byl velmi vysoký, silný, zábavný, a i když si nedělal moc hlavu z pravidel, vždycky mu šlo o správnou věc. Byl velmi ochranářský, hlavně vůči své mladší sestře Amaně. Jeho drakem byla samice trojčáka Bititi. V domovině jeho kořenů to znamená silná žena. Rád totiž lámal zažité představy, pokud šlo o muže a ženy.

Pak tu byla Freydis. Freydis byla seveřanka se vším všudy. Byla dáma, ale i pracanda. Nebála se dřiny, zvládla toho víc než kdejaký muž, a byla i velmi chytrá a rozumná, drsná i bojová. Byla holt taková protichůdná osobnost. Možná protože byla Zběsilec, ale s předky na Nepenthe, takže měla v sobě i jakousi exotičnost. Její skřipouch se jmenoval Thorburn, jako připomínka vikinských kořenů.

Poslední byla Gida. Rusovlasá, s hromadou copánků, a trochu sámskými rysy. Byla to poloviční sestra tamního vedoucího Ereta, ale ona vyrostla daleko od něj v dračí rezervaci, takže její chování bylo podle toho. Zatímco Eret se spíš držel řádu a pravidel, ona ráda dělala všechno po svém. Taky ráda tancovala. Její drak byla samice sněžného přízraka Muohta, což v sámštině znamenalo sněženka.

Netrvalo dlouho a z nich čtyř se stala nová parta nejlepších přátel. Společně létali, společně jedli u táboráku, koupali se s draky v jezeře, a především učili mladší jezdce, jak dělat svět pro ně i draky bezpečnější. Škyťák je za to tak miloval...

Až v půli léta mu došlo, že se DOOPRAVDY zamiloval. A... to do všech tří.

Tehdy to neuměl vysvětlit. Nikdy předtím se o lásku nezajímal, tak byl možná jen zmatený. Prostě... pořád koukal na Freydis, jak pohazuje vlasy při práci, na Gidu, jak mluví s draky, na Jabaliho jak sportuje... Všichni byli tak úžasní.

Ale opět. Žádné drámo dlouho nebylo, protože... no.. se to nakonec nějak vyřešilo samo.

***

Stalo se to poslední týden tábora. Vedoucí vzali některé z chatek tábořit do lesa, a tak toho Škyťák se svými 'přáteli' využil, a udělali si vlastní táborák u jezera, bez draků. Byli úplně sami...

Škyťák byl tak nervózní v jejich přítomnosti. Celou dobu zatínal pěsti do stehen oblečených do letních plátěných šortek, a hrbíc se celý v napětí soustředil svůj pohled buď na nohy nebo do ohně. Přišel si zase jako v patnácti, kdy byl na večírku, a všichni okolo se líbali. Teď to bylo ale horší. Byli dospělí...

Seděli v kruhu na kládách a kromě praskání ohně a zvuků lesa zněla potichu i hudba z reproduktoru, který přinesla Gida. Ta se neustále na místě kroutila do rytmu a byla to jen otázka času, než začne i tancovat. Byla jak hippie na párty s těma rukama nahoře a zavřenýma očima, ale hezčí.

Škyťák si dlouho myslel, že pro něj nebude mít vzhled žádnou roli, a taky neměl, jenom ten večer byl jiný. Musel koukat na ni, jak se její tělo vlnilo v tom vyhrnutém táborském triku stejně jako její dlouhé copánky.

A nebyla to jen ona. Světlo ohně krásně rýsovalo Jabaliho svaly. Jeho ruce, i ramena. On tedy nebyl žádný kulturista, spíš atlet s tou výškou, ale prostě... Nepomohlo, že seděl s nohama od sebe.

A nakonec Freydis. Ta se opírala o kmen, záda prohnutá, její přirozené vlnkované, jako slunce zlatavě rezavé a ke kolenům dlouhé vlasy všude kolem rozházené, a s úsměvem zhluboka vdechovala venkovní vzduch. Její hruď se v pravidelných intervalech zvedala.

Chvíli myslel, že mu to dělají schválně, ale to byl nesmysl, řekl si. A stejně jak řekl, jemu šlo o to, kdo jsou, ne o jejich těla. Do Jabaliho se zamiloval, protože stejně jako on bojoval za správné věci. Když v srdci cítil nespravedlnost, musel s tím něco udělat. Freydis byla zase chytrá a velmi rozumná. Ráda všem pomáhala, a i když uměla být drzá a sarkastická, vždycky věděla, jak si se vším poradit. Její mysl tedy byla hodně podobná té jeho. A Gida, ta byla v podstatě drakem. Vyrostla s nimi, pohybovala se jako oni, MLUVILA jako oni. Její výcvik draků byl jedinečný, a nebylo divu, že ji brali jako jednu z nich. Měla jejich duši...

Jabali byl jeho srdce, Freydis mysl a Gida duše... Všichni tři tak dokonalí... Koho z nich si vybrat?

Když pozve někam jednoho, může odmítnout, a další dva už pak nikam pozvat němůže, protože by to zničilo přátelství. Vlastně už to samotné pozvání asi zničí přátelství se všemi... Nemohl přijít o další přátele, ale zároveň už NEVYDRŽEL být s nimi jen kamarád. Ach! Co jen dělat? Možná, kdyby zjistil, zda jsou do někoho zamilovaní oni....

Už se chystal nějakým podivně uhýbavým způsobem vyzvídat, ale než mohl otevřít pusu, Freydis promluvila: "Konec léta... Nevěřím, že se to blíží tak rychle."

"Jo, uteklo to," uznal Jabali a sám s melancholií hleděl na krásu hřebenu kolem.

"Tohle místo mi bude chybět."

Gida na chvíli přestala tancovat, aby si objala kolena a s úsměvem pronesla: "To teda. Vzpomínáte, jak Garff první den omylem ohodil jantarem Ereta? Je to jako včera." Tomu se všichni zasmáli.

"Jo, to jo. Myslel jsem, že ho z toho nikdy nedostaneme," smál se škodolibě Jabali, a Freydis nato: "Ne že by vadilo, kdyby ne." Pořád se smáli. Škyťák ale spíš už ze slušnosti.

"Tak či tak..." přestala se Gida smát. "...doufám, že i tak zůstaneme v kontaktu... Hlavně s tebou, Škyťáku."

"Cože?" To mu uteklo, ale jako vážně. Cože?

Gida povídala dál: "My tři se známe už od loňského táboru, ale tebe jsme poznali až zde. Vážně by se mi líbilo, kdybys s námi zůstal..."

Jak to řekla... Že by k němu něco cítila?! Páni.

Najednou byl ještě nervóznější než předtím. Rozhodl se to však skrýt a seriózně odpovědět: "Taky bych rád s vámi zůstal. Jste mí nejlepší přátelé. Vím, že je možná brzy na to, to tvrdit, ale... tohle léto, s vámi, a vašimi i všemi ostatními draky,... bylo to nejlepší, co jsem za dlouhou dobu zažil." Sám se nad tím usmál. "Opravdu o to nechci přijít. Nechci přijít o vás. O vás všechny." Na konci si trochu pohrál s vlasy. To, když viděla Freydis, tak se narovnala, usmála se jako ostatní, avšak narozdíl od nich mu sama dala ten neposedný pramen vlasů za ucho.

Škyťák to nečekal. Byl dočista rudý, když se ho dotkla. A ještě to, jak do toho řekla: "Máš v sobě hezká slova, Tresko. A taky máš vážně hezké vlasy. Řekl ti to někdy někdo?" Potom něžně polaskala jeden z jeho copánků mezi prsty.

Chválila mu vlasy? A dotkla se ho?! Možná že ONA do něj byla ta zamilovaná, napadlo ho.

"N-ne.." Jemně se zarudlý vycukl a naposledy si vlasy narovnal. "A-Ale díky. I-I ty máš krásné vlasy."

"Díky. Chceš si sáhnout?"

Škyťák zrovna pil limču, když se Freydis zeptala, a skoro se zadusil. Bohové, kdo mohl ohledně vlasů použít tuhle větu?! Tuhle noc němůže přežít. Ale klid. Byla kámoška, a narozdíl od dvojčat nebo Snoplivce si z něj neutahovala. Určitě to nemyslela zle.

"N-Ne. To je dobrý."

Jabali se trochu smál, když viděl i slyšel jeho reakci, ale stejně, aniž by viděl výraz Freydis, který byl více než drzý a lišácký, tak vážně řekl: "Ale no tak. Přeci neodmítneš, když ti hezká holka řekne, abys jí sáhl na vlasy."

Freydis se na něj pořád koukala tím pohledem. Skoro jako by vyzívala: "Notak. Můžeš. Nemusíš se bát." Gidin pohled byl dost podobný, jenom víc hravý.

Škyťák naprázdno polkl. Měl dočista vyprahlá ústa, i když zrovna pil. Měl sáhnout Freydis na vlasy? Opět. Byli to jeho přátelé, tak to určitě nemysleli zle. Ale co když ho měl Jabali rád a jen zkoušel, jestli je na holky nebo na kluky? Nikoho nikdy nenapadne, že to často není buď a nebo.

No... když znovu odmítne, bude to podezřelé...

Nevěděl, kde v sobě našel tu odvahu, ale nakonec odpověděl: "Dobře. Tak fajn." Měla vážně krásné vlasy. Chtěl vědět, jaké jsou na dotek. Ne v sexuálním duchu!

Freydisin úsměv, a nejen její, se po této odpovědi zvláštním způsobem rozšířil. Asi tak, jako její nohy, když zničehonic vstala a normálně se rozkročila na jeho klíně. Škyťák ani nestačil zahalekat, a už se mu tiskla na rozkrok a jako nic se nad ním tyčila a pohazovala hlavou tak, aby její nádherná hříva slunečních paprsků spadla přes jedno její rameno a přímo na něj.

Cítil nejen její vlasy, které mimochodem vydaly za to nejdražší hedvábí, cítil i její vůni. Ta byla jako směsice divokých borovic a sladkosti levandule. Voněla nádherně, divoce i žensky. Vystihovalo ji to.

Co bylo ale nejvýraznější, a hlavně nejkrásnější, bylo teplo, které vydávala. Cítil horkost jejího rozkroku i přes dvoje šortky, a krásné sametovou kůži stehen na svých, tam, kde jeho plátovina a její džínovina nedosáhly....

A od pasu dolů to nekončilo. Linie jejích prsou byla v podstatě přímo před jeho očima. Přes tričko s logem táboru vypadala velce a hlavně pevně. Celkově byla vypracovaná, ale pořád jemná, ne přehnaná.

Byla dokonalá. Hlavně protože to byla ona.

"Tak už si sáhneš?" zeptala se škádlivě. Musel se rychle rozpomenout, že mluvila o vlasech, ne o jakékoliv jiné části jejího těla, tudíž rychle zvedl ruku, ale tak, aby ji nevyplašil, a polaskal ty nádherné drobné vlny, skoro až kudrny.

Začal blízko obličeje a pomalu je přejel mezi prsty až dolů. Byly vážně dlouhé. Jeho paže skoro ani nestačila. Nakonec je ale přejel celé, a zůstal z toho zcela bez dechu. Bylo to... tak smyslné. Dlouhé vlasy kdysi symbolizovaly erotiku, což nikdy předtím nechápal, ale teď, když Freydis znal...

Na moment ho napadlo, že možná ona je pro něj ta dokonalá, když tak souzněli. Přeci jen byla jeho myslí.

Avšak pak si přes její rameno všiml, jak na ně hledí Gida s Jabalim... a přišel si, jakože je zrazuje.

Bylo to vážně nanic být zamilovaný do více lidí najednou, povzdechl v duchu. Nemohl žádnému z nich křivdit. A ani nadržovat...

Co nejopatrněji tedy ze sebe Freydis odsunul, a jakmile zase seděla v trávě, tak řekl: "Máš vážně hebké vlasy. Závidím."

"Díky," poděkovala. "A to prý na mně není to nejhezčí."

"To vím." Protože měl nejradši její mysl. Momentálně z ní byl ale zmatený, tak to radši nerozmazával.

Chvíli nato všichni upadli do ticha. Znovu se to rozjelo až když začaly v repráku hrát jiná písnička, a ta přiměla Gidu vystřelit na nohy, a v doprovodu slov: "Tuhle miluju! Při ní se nemůžu udržet." Začala tancovat.

Nebyla to žádná diskoška. V jejích pohybech bylo něco primitivního a vyloženě lascivního. Pořád pohazovala vlasy, vlnila se, točila, a když se její ruce nevznášely nad hlavou, hladily její tělo, objímaly ji, což s jejíma zavřenýma očima a kousáním do rtu působilo, jako by byla v extázi rozkoše.

Jela tak, že jí Jabali i Freydis fandili, jen Škyťák se bál cokoliv udělat. Upřímně se taky začal bát o své šortky. Byly sice volné, a bylo všeobecně těžké ho vzrušit, ale i tak. Tohle byla nebezpečná situace po tom s Freydis.

"Jo, jeď holka!" fandil stále Jabali, a Freydis nato: "Jsi skvělá!"

Škyťák nevěděl, zda má fandit. A už vůbec nevěděl, co říct, když si Gida najednou sundala tričko. Normálně ho během svého tance vyhrnula přes hlavu, odhodila, a doslova polonahá tančila dál. Neměla totiž podprsenku.

Škyťák byl i přes občasné rebelství slušňák, a mnozí ho nazývali nevinným. Do téhle chvíle nikdy prsa neviděl, ani na fotce, natož skutečná, a... nevěděl, co si myslet. Těžko se dávaly dohromady myšlenky, když byl bez omezení trička její tanec ještě víc erotický.

Padla na kolena, prohrabovala si vlasy, hladila se, prohýbala, až si lehla na zem, a díky tomu měla přímo před ním, jako naschvál, nohy dokořán a na sobě jen hodně krátké teplákové šortky.

Už zase měl vyprahlo a přitom... jako by se mu sbíhaly sliny.

Nepomohlo, že když píseň nabrala rychlejší pravidelný spád, převrátila se a začala před jeho očima svým zadkem ve vzduchu škubat, jako by ji někdo tam dole vzrušoval.

Škyťák musel zatnout nehty do kmene pod sebou, aby měl pro svou psychiku pevné zázemí. Ne, nemohl myslet na to, že možná byla Gida pro něj ta pravá, protože její divoká duše uměla tajně rozdivočit tu jeho. Doteď přece nevěděl, že je i taková, tak možná přeci jen nesouzněli, možná nemohli být ani přátelé, když byla tak oplzlá... Ale znal i její jemnou duši, a tak jistě měla pro tyhle pohyby své vlastní důvody.

Ten důvod, jak se však ukázalo, bylo ale asi opravdu snaha o skutečné vzrušení, neboť zničehonic její boky vylétly, vystřelila na nohy jako blesk, a začala ty obscénní pohyby dělat TĚSNĚ u jeho obličeje. Ona nikdy neznala osobní prostor, ale tohle byl extrém.

A ještě větší, že jak její krásné boky jely, začala si rozvazovat šortky.

Když si je začala stahovat, Škyťák byl připravený odtamtud zdrhnout, schovat se a už nikdy nevylézt, ale nastal nečekaný zvrat, když v jediné sekundě Freydis Gidu najednou chytla, políbila ji, a svalila se i s ní na zem. V ten moment hudba vyvrcholila, nastoupila pomalejší, a Škyťák zůstal sedět zcela bez dechu.

Nevěřil svým očím. S mírnějšími tóny romantického typu působila scéna mezi Freydis a Gidou vyloženě jako z filmu pro dospělé. Tedy asi. Gida ležela na zemi v trávě, Freydis se nad ní tyčila, rozkročená jako předtím na něm, a líbala ji, jak to nikdy předtím u nikoho neviděl. Viděl její jazyk, jak tančí s jejím jazykem, viděl i, jak ji hladila po tvářích, aby rozevřela ústa víc do široka, a ona jí strčila jazyk až do krku, a především vnímal to, jak měla Gida slastí přivřené oči, mezi jazyky a rty utíkaly ven ještě slastnější vzdechy a její nohy se neustále v nepříjemně příjemném pocitu o sebe otíraly.

Freydis reagovala na pohyb tak, že jí strčila ruku do kraťasů. Po tom Škyťák uslyšel křik, který by nevyšel ani z draka.

Mladý Blpan nevěděl, co si má myslet. Mísilo se v něm tolik pocitů. Strach, vzrušení, zvědavost, ale i smutek a zrada. Vážně si myslel, že jsou do něj Freydis a Gida zamilované, ale tohle zjevně ukazovalo, že ne. Měl by být rád, že za těchto okolností to může zkusit na Jabaliho, ale... nějak nebyl.

Jabali si jako na zavolání k němu přisedl, a svou silnou a přitom něžnou rukou mu také dal vlasy za ucho. Poté ho pohladil po tváři, a když se kvůli vzrušením přecitlivělému tělu nečekaně zachvěl, tak se zeptal: "Líbí se ti, co vidíš?"

Freydis přesunula své rty na Gidin krk, pak rychle na poprsí, a jak vzala jednu z drobných růžových bradavek mezi zuby a stiskla, zároveň prsty sevřela druhou bradavku, a prsty v kraťasech pronikla viditelně dovnitř. Gida vzrušením zvedla hlasitost svých stenů, roztáhla nohy a vlastní ruce si našly cestu k Freydisině zipu, aby mohla ruce strčit pod šortky a chytnout ji za holý zadek. A u toho dokonalého zadečku to jistě nekončilo...

Škyťák chtěl, ač to bylo proti jeho povaze, říct, že ano, že lepší lidskou věc nikdy neviděl, ale vzhledem k tomu, že byl do nich zamilovaný, tak jen zůstal sedět v tichu a z nějakého důvodu se díval na svou promarněnou šanci vyznat jim své city.

Bylo to jasné. Přišel nejen o lásku, ale i přátele. Připravil se o ně tím, že je pořád miloval...

Věřil, že tam zůstane takhle až do samého konce, avšak když se Jabali zeptal: "Nechceš taky něco zkusit?" A pak mu položil ruku na jeho stehno, jeho myšlenky se razantně změnily. Mozolnatá ruka ho stiskla, palcem pohladila citlivou vnitřní stranu, a když se pak nápadně celá dlaň začala sunout pod lem jeho šortek, a jeho rty na ty jeho, tak to už nevydržel. Konečně vstal a objal se, načež se vydal pryč se slovy: "To stačilo!"

Vypadal i zněl dočista zničeně, když odcházel od táboráku, a to tak, že Freydis i Gida ihned přestaly s tím, co dělaly, spolu s Jabalim vstaly a rozeběhly se za ním. Freydis volala: "Škýťo, počkej! My to tak nemysleli!"

A Gida dodala: "Jo! Promiň, jestli jsme tě vyděsili!"

"VYDĚSILI?!" Opět nevěřil svým uším, ale tentokrát, přestože jejich tón zněl upřímně. "Tohle bylo... Já..." Dočista se zasekl. Nemohl se na ně ani podívat, jak měl zlomeně srdce, o šoku z jejich celkově oplzlého chování nemluvě.

"Myslel jsem..." Jeho pěsti se bolestivě sevřely. Stejně jako jeho tvář...

Jabali i holky pochopili, kam tím míří. Nebo si to aspoň mysleli, protože Freydis se zlomeným tónem řekla: "Vážně promiň. My... mysleli, že k nám cítíš něco jiného, než jen přátelství...."

No tak moment. "Počkat!" Řekla to, co si myslel, že řekla?

Zase se zastavil, aby se na ně podíval a přesvědčil se. I v jejich tvářích byla bolest. Ve všech třech.

"Vyyyy... mě... milujete...? Všichni tři?!"

Jabali, Gida i Freydis se na sebe tak podívali a pak všichni do jednoho přikývli: "Jo!"

To bylo... Moment. Tady něco nehrálo. "A-Ale vy dvě jste..."

"To taky," přitakala Gida a Freydis ji vzala kolem holého pasu. "I když doteď jsme nikdy nezašly až tak daleko."

"Promiň mi, že jsem se neudržela, ale děsně mě vzrušil on s těmi vlasy, a pak jsi tak tancovala..."

"V pořádku, nestěžuju si," zavrněla Gida svou odpověď a Freydis v tom zase byla.

Škyťák to však pořád nechápal. "A-A Jabali..."

"I já je miluju a ony mě," vysvětlil. "Stejně jako tebe..."

Cože? "A-Ale jestli milujete sebe, tak proč..."

"Nikdy jsi neslyšel o polyamorním vztahu?" podivil se Jabali. Když však Škyťák zatřásl hlavou, tak vyhrkl: "Jejda! Tak... to jsme tě museli rozhodit tedy pořádně." Hanbou se až protíral za krkem a odvracel se. Freydis však vysvětlovala dál.

"My se do sebe už loni v létě zamilovali, a začali spolu chodit, pár odvážných doteků, ale nic definitivního, i když jsme fakt chtěli."

"Jenže pak jsi přišel ty a zamilovali jsme se i do tebe,..." pokračovala Gida, "...a mysleli jsme, že i ty do nás, ale nebyl jsi s tím tak... odvázaný, tak... jsme tě chtěli víc otevřít."

"Abychom si spolu užili co nejvíce z konce léta, než se zase rozdělíme," dokončil Jabali.

Škyťák nevěděl, co na to říct. "J-Já nemám slov... Tohle... takhle vychovaný nejsem. Učili mě, že pravá láska je jen s jedním člověkem. A že se čeká s fyzičnem až po svatbě. Navíc..." To přiznal s vlastní hanbou. "...nejsem... úplně nejlepší na randění. Jsem... velký nekňuba. To byl i jeden z důvodů, proč jsem se rozešel s prvními přáteli."

"Škýťo..." Jabali ho chytl za ruce. Tak náhlý jemný dotek ho překvapil tak, že ho přinutil podívat se do Jabaliho tmavých očí. V těch namísto zvrhlostí zářila jen čistá adorace.

"Jsi nejúžasnější kluk, jakého jsem já osobně potkal. Tam kde sahají mé kořeny bych tak nesměl smýšlet o jiném klukovi, ale mé srdce ihned začalo bít jen jsem tě uviděl. Jsi odvážný, laskavý, silný, umíš to s draky... A taky jsi strašně překrásný." Ta poslední slova obzvláště nečekal. Jenže pak přišla blíž i Freydis a jeho slova potvrdila. "Má pravdu. Jsi opravdu skvělý. Jsi první za dlouhou dobu, u koho mám pocit, že mě respektuje, ať už jako ženu i přes mé 'mužské' chování, nebo že jsem ráda dominantní. Upřímně řečeno..." Narovnala mu límeček. "Vyloženě mě to rozpaluje..."

Měla sice rozepnuté šortky, ale až se znalostí jejích citů Škyťák po těchto slovech pocítil opravdové teplo vzrušenï. Nepomohla Gida bez trička, která mu hodila ruce kolem krku, pohodila divoce své rusé copy a sama přiznala: "Nemýlí se. Jsi unikátní druh, Škyťáku Tresko. Drak jako ty může dostat každou samici, i samce. Bylo by nám ctí, kdybys byl součástí naší smečky."

K tomu Škyťák mohl vážně říct, i přes holá ňadra a ženské ruce na něm, jediné. "I mně by to bylo ctí."

"Takže?" vyzvídal Jabali tiše a s velikým úsměvem. "Jak to tedy máš? Miluješ nás taky?"

"Všechny tři?"

"Přesně takhle, jak teď jsme?" dokončily za něj holky.

Škyťákovi dočista bušilo srdce. Nikdy by ho nenapadlo, že bude vůbec s někým chodit, natož hned se třemi lidmi. Třemi tak úžasnými lidmi....

Avšak čím víc přemýšlel, tím lepší se mu ta myšlenka zdála. Po chvíli zjistil, že se usmívá, a že mu samým štěstím slzy očí. Díky tomu i ostatní uviděli naději. Stále však čekali na jeho slovní odpověď.

Jakmile si Škyťák přehrál v hlavě všechno to krásné, co spolu mohli ještě následující týden léta zažít, odpověď k němu přišla sama. Po snad celé věčnosti konečně přikývl a řekl: "Ano... Miluju vás. Všechny tři, a-a chci s vámi chodit. Teď hned." Tentokrát volbu posledních slov nečekali oni.

Jabali ho znovu k sobě přivinul, a tentokrát jako jeho přítel ho ujistil: "Nemusíme nic dělat, pokud nechceš. Je v pořádku nebýt připravený."

"Já vím," vydechl Škyťák a dočista cítil jeho dech na svých rtech. Stejně jako Gidin na uchu a Freydisin na krku. Byl tak vzrušený, a byli sami, u toho krásného jezera, u plápolajícího táboráku, a nad nimi létali noční děsové. Bylo to dokonalé. "Ale já chci."

Byl připravený.

Nevěděl, koho má políbit jako prvního, aby nikomu nenadržoval. Celkově moc nevěděl, co má dělat, a radši se to rozhodl říct. To už ho všichni tři vedli zpátky k ohni a Jabali hedvábným hlasem pronášel: "Neboj se." Freydis dodávala: "Přijdeme na to spolu." A Gida to zakončovala: "Jenom si musíme vzájemně věřit."

Škyťák jim věřil. A když to měl konečně utvrzené, pomalu, aniž by z nich spustil oči, se posadil k táboráku, a přitáhl si pro polibek Freydis, neboť měl pocit, že jí to dlužil za to předchozí škádlení. Pomalu si ji stáhl do klína, jemně a nevinně natiskl své rty k jejím, a když se mu přimáčkla na rozkrok a využila jeho stenu, aby se dostala jazykem dovnitř jeho úst, on se nebránil a nechal ji vést. Jen se odvážil obepnout kolem ní ruce, a celé její tělo k sobě natisknout.

Když cítil, jak její jazyk tančí s jeho, už si tolik nepřidal jako ten stydlivý nekňuba, kterým se předtím nazval. Věřil svým láskám tolik, že byl ochotný tu noc i riskovat, pokud šlo o vzájemné doteky. Nikdy předtím ani nepomyslel na to, že by holce sundal triko, ale když přes tričko na svých zádech cítil Gidina holá ňadra, jak se k němu tisknou, zatímco mu zlíbávala krk a sténala do ucha kvůli Jabaliho prstech v jejích šortkách, nemohl se zbavit myšlenky na to, že Freydis by na tom měla být stejně.

Začal opatrně. Během jejich tance začal rukama bloudit po jejích zádech. Měla je pevná, lehce vyrýsovaná, krásný pas a boky. Taky pocítil zapínání její podprsenky skrze látku a její bohatou hřívu, jak se všude kolem nich rozlévala. Jak asi její podprsenka vypadala? napadlo ho poprvé v životě.

Jeho ruce nenápadně zabloudily pod tričko. Nejdříve co nejvíce polaskal její hebkou kůži na břiše, bedtrech, pak se vypracoval výš, dokud nenarazil na zapínání. Jeho ruce nervozitou třásly. Stále však škádlivě po zapínání přejel prsty.

Freydis mu četla myšlenky, a ještě předtím, než ho mohl rozepnout, si tričko sundala sama. Bylo tak uspokojivé jak ho vytáhla přes hlavu a pak přes ní spadly její zlaté vlasy jako vodopád několikrát zmíněných slunečních paprsků. Ani ten však nemohl zastínit sotva zahalující poloprůhlednou černou podprsenku, která se skrývala pod táborovým tričkem.

O ženském prádle Škyťák věděl asi jako někteří jeho bývalí přátelé o matice, ale i tak hádal, že si ji Freydis vzala, protože tohle léto čekala jedno.

Měl by jí to splnit.

Už zase byli ve stejné poloze jako předtím. Ona v jeho klíně, vlasy krásně na boku, troufale se usmívala... Tentokrát neměl pochyby o tom, že se jí má dotknout.

A neměl ani pochyby o tom, že se má dotknout i Gidy. Tak nádherně kňučela pod rytmem Jabaliho prstů v těch nejcitlivějších místech.

Pochopil, že Gida ráda šla na věci rychle, takže se nezdržoval. Na první pokus Freydis podprsenku rozepl, pomohl jí se z ní vyvléknout, čímž odhalil její krásné, plné a pevné poprsí, a jakmile se ním aspoň na chvíli pokochal, i přes obavy z nedostatku zkušenosti vzal do jedné ruky jednu její bradavku a do druhé jednu Gidinu. Díky nočnímu vzduchu byly obě už pěkně pevné a vstyčené, a jak po nich přejížděl palci, lehce je škrábal nehty, tahal za ně, protože zkoušel, jaké to z nich přivábí zvuky, tvrdly a dokonce rudly ještě víc. Z nějakého důvodu to dělalo dobře nejen jim.

Gida byla divoška. Bradavky a celkově prsa měla možná menší, ale naříkala, jako by snad říjila. Prosila: "Ještě... Ještě... Přidej... Dej mi víc, prosím tě!" Určitě s tím souvisely i její nebezpečně cukající boky kolem Jabaliho prstů. Blížila se.

Freydis byla spíš tichá svůdnice. Pořád se v klíně kroutila, měla přivřené oči, vypínala hruď, a po chvíli na jeho klíně začala i nenápadně poskakovat. Škyťák pochopil, že by měl brzy změnit své zaměření.

Jeho ruce se ještě více klepaly, když je přesunul na oblast její pánve. Džínové kraťasy byly už rozeplé, a kalhotky ladící s podprsenku lehce vyhrnuté. Také byly černé a zakrývaly především jen nejtajnější skulinu. Takové prádlo bylo opravdu navrženo jen pro jednu věc.

Ten pohled ho ochromil. Dostal ho z toho až mocný výkřik Gidy.

Když se ohlédl, zjistil, že už leží v trávě celá zadýchaná a zpocená, a Jabali jí sundavá šortky zcela zmáčené jejím orgasmem. Z tohohle úhlu Škyťák přímo neviděl na to, co by nazval její svatyní, ale ve světle ohně viděl provazec tekutin, jak spojuje ji i její šortky. Až v tu chvíli si uvědomil, jak moc je sám doopravdy vzrušený.

"Nechceš pomoct?" zeptala se Freydis, když pocítila jeho vyboulení na svém zadečku, a on přikývl. Nemusel dělat všechno jen protože byl kluk. Avšak Jabali zjevně asi musel, neboť i když se mu ještě nedostalo vlastního potěšení, stejně strčil obličej mezi Gidiny nohy. Pořádně si ji prohlédl a dokonce přivoněl. Vypadal tak uchváceně a omámeně, než se k ní rozhodl přitisknout rty a na její přání ji ještě polaskat jazykem.

Když to Škyťák viděl, už měl rozepnutý zip a Freydis byla připravená ho vytáhnout. Než to však mohla udělat, nejen kvůli náhle nervozitě se rozhodl zeptat: "Chceš taky tamto?" Nevěděl, jak se jmenuje to, co dělal Jabali, ale on i Gida vypadali vážně spokojeně, a i přes předchozí vyřčení chtěl především potěšit své lásky, takže se radši zeptal. Navíc její rozkrok se pořád zkoušel otírat o jeho stehno.

Freydis se z prostředí jeho soukromých partií podívala na to, jak Gida v nadšení tiskla Jabaliho hlavu i přes poorgasmovou přecitlivělost dál do své vlhké jeskyňky, která díky jeho slinám vlhla ještě víc. Byla pravda, že on ani Jabali ještě nevyvrcholili, ale dámy měly přednost, ne?

"Tak dobře," souhlasila, a s dovolením se přesunula. Ale ne tak, jak Škyťák myslel. Přinutila ho si úplně lehnout, přisunula se se svou tepající horkostí stále skrytou v džínovině k jeho obličeji, a nad ním chvíli zůstala. Za zvuků repráku obohaceného Gidinými výkřiky a Jabaliho jazyka v její škubající a unikající kundičce se pomalinku vyvlékla ze svých šortek, a odhalila tak nejen vytetované draky z vikinských drakarů na svých bocích, ale i velkou mokrou skvrnu mezi svýma nohama.

Jakmile Škyťáka uhodila do nosu hluboká vůně Freydisina pižma, rázem pochopil, proč Jabali vypadal předtím tak ochromeně. Bylo na tom cosi... omamného a návykového. Jakoby... najednou cítil obrovský hlad, a zároveň žízeň... Jakoby nepil sto let.

Možná ne jeho ústa, ale jeho pohled nasytilo, když si sundala i kalhotky a odhalila i svůj skrytý poklad mezi nohama. Škyťákovi se dočista zastavilo srdce.

Nešlo jen o vůni, která teď byla tak intenzivní, že ho to doslova uhodilo do nosu. Šlo především o to, že poprvé viděl ženské přirození naživo. Stejně jako u prsou, ani zde nikdy nekoukal na videa, ani obrázky na internetu. Jediná věc, díky které věděl, kde co je, byla kresba v učebnici biologie, a i tehdy se skoro strachem pozvracel. Ale teď... Teď tady měl hned dvě dívky, které mu touhle svou podstatou byly vydány na milost. Jabali si totiž mezitím stihl vytáhnout Gidu do klína a doširoka jí roztáhl nohy, aby se jí i on a Freydis mohli pokochat, zatímco dráždil její citlivá nateklá prsa.

Jabalimu to zjevně šlo samo. Byl ohnivé povahy. Nespoutaný, a na věci šel přímo. Taky evidentně rád dával. To opět evidentně Gidě, která byla spíš jako vzduch, velmi svobodomyslná a svým způsobem povolná, vyhovovalo. Ale on a Freydis... Nějak najednou nevěděl, co má dělat. Celkově. Co mohla mít Freydis ráda? Měl nejdříve použít prsty jako ona a Jabali, nebo rovnou jazyk? Používaly se i zuby? A neměl se věnovat i Gidě? A co Jabalimu? Jeho se ještě nikdo nedotkl. Byl vůbec vzrušený?

"Mám to udělat za tebe?" zeptala se Freydis pobaveně, když dlouho koukal do blba, a on se zase rozhodl přikývnout. Možná bude lepší změna polohy.

Freydis mu věnovala jeden ten svůj krásný, ale zároveň lišácký úsměv, a pak se z něj sesunula a to přímo mezi jeho nohy. I přes její hlavu Škyťák pořád viděl linii jejího krásného zadečku. Na chvíli opravdu zalitoval, že nevyužil příležitosti ji přinutit k orgasmu, dokud mohl, ale zase mu teď rozepínala poklopec zubama, a to taky znamenalo určitou formu důvěry, tudíž věřil, že Freydis ví, že jí to ještě vrátí.

Jakmile ho Freydis něžně a přitom pevně uchopila v kalhotách, výrazně sebou cukl, a musel si zkousnout ret, aby nevykřikl. Div si ho neprokousl, když ho Freydis vytáhla na chladný jezerní vzduch, vstyčený a větší než normálně byl. Dočista pod její krásnou rukou hořel a cítil, že mu hoří i tváře. Skoro viděl svůj dech u nosu, jak moc se změnila jeho tělesná teplota.

Teplota se zvýšila i, když zjistil, že i Gida Jabalimu vytáhla penis, který byl minimálně dvakrát možná třikrát takový jak jeho, a byla připravena si ho vzít do úst. Freydis se ho oproti tomu zeptala: "Chceš to jen rukou, nebo si tě mám dát až hluboko do krku?"

Normálně by Škyťák nevěděl a poznamenal, že do krku nejspíš nedosáhne, ale když se zeptala takhle, tak celý roztřesený odpověděl: "Hluboko do krku..."

Zrzka poslechla a ihned provedla. Škyťák nad obepnutím vlhkým teplem povyskočil. A aby toho nebo dost, sáhla za sebe a začala masírovat i svůj malý výběžek štěstí. Když to dělala, tak kolem něj sténala a její ústa vyloženě na penisu vibrovala.

Už věděl, jaká byla Freydis milenka. Jako voda. Pečující a přizpůsobivá, s tím, že vždycky uměla najít oboustranně výhodnou cestu.

Avšak toto nebylo jen o dvou stranách. Byly čtyři. Čtyři světové strany, čtyři živly, a všechny se musely spojit.

Jakožto začátečníci začali postupně, ale jelikož se milovali všichni čtyři, tak ještě než Gida začala s kouřením Jabaliho, Jabali se s dovolením Gidy posunul za kapající vchod Freydis a i když měl Škyťák celý penis uvnitř dívčích úst, a sténal jako o život, tak se zeptal: "Nevadí, když to převezmu?" Myslel tím vzrušení Freydis.

Škyťák v tu chvíli nemohl víc než zuřivě přikývnout. Bohové, to byl tak dobrý pocit. Freydis rozhodně ctila svou jmenovkyni. Cucala ho, pohybovala se rty nahoru a dolů, dráždila hlavu a dřík špičkou jazyka. Do kalhot mu tekly její sliny, ale jemu to bylo jedno. Bylo to až moc dobré.

Stejně tak jako vidět Jabaliho klečet za Freydis, a očima a palci se soustředěnými i na její nejtajnější místečko. Pochopitelně nemohl ze svého úhlu vidět všechno do detailu, ale podle reakcí Freydis kolem jeho údu hádal, že přejíždí palci podél jejích stydkých pysků, a otvírá ji. Její boky škubaly, že chtějí být konečně naplněny, a to taky udělal. Jeden z palců opatrně stiskl přímo do jejího poševního vchodu, načež ona povyskočila, vykřikla, a vykřikl i Škyťák, protože to byl stále lepší a lepší pocit. S každým dalším dotekem a pocitem rozkoše získával nejen pocit radosti, ale i odvahy. Už nechtěl jen ležet, chtěl něco dělat.

Opatrně a s námahou se přesunul do sedu, sundal si triko, které už bylo propocené, a zatímco se vyrovnával s pocitem chladného vzduchu na své hořící pokožce, natáhl se po Gidě, která už s obscénním zvířecím olizování kouřila Jabaliho.

Taky do ní strčil prst. Vklouzl úplně sám.

Dostalo ho to, jak kňučela kolem Jabaliho mocného údu, protože měla ústa plná až k prasknutí, a taky to, jak neskutečně vrzala, když pohyboval prstem sem a tam, sem a tam. Jeho vlastní boky se z toho začaly samy nekontrolovaně škubat. Rozhodl se přidat druhý prst.

Jabali šukal Freydis rovnou dvěma prsty a i její boky nekontrolovatelně drhly. Avšak i přes neovladatelnost blížícího se orgasmu ona sama nečekaně strčila ruku Škyťákovi hlouběji do kalhot, našla si i jeho díru. Taky do něj strčila svůj prst.

Škyťáka nečekaně uhodil takový pocit slasti, že se neudržel a s výkřikem to pustil rovnou do jejích úst. To spustilo řetězovou reakci, že vystříkla i ona, a pak i Jabali hlavně na Gidin obličej. Všichni čtyři byli dočista mokří, ulepení, ale hlavně spokojení.

"Bohové..." vydechoval Škyťák s příjemnou námahou, jakmile se z toho vzpamatoval. I bez hvězdné oblohy nad sebou viděl pod víčky hvězdičky. "Tohle bylo..."

"Tvůj úplně první orgasmus, že?" chichotal se Jabali, ale ne ve zlém. Škyťák zvládl jen přikývnout.

Jabali ho za tento fakt s údivem v očích něžně pohladil po vlasech a tvářích, a pak se sklonil, aby ho políbil. Škyťák zplna hrdla přijal jeho plné a zkušenější rty a jazyk, a hlavně vychutnával podivně slanou chuť, kterou musely být Gidiny šťávy. Bohové, až v tu chvíli mu došlo, že do ní strčil prst, ani by ji políbil.

"Neboj se," šeptl Jabali, jako by mu četl myšlenky. "Všichni se vystřídáme. Máme celou noc."

"Nic víc si nepřeju..." přiznal konečně beze strachu. Jabaliho ho za to znovu políbil.

Freydis se mezitím vzpamatovala z vlastního orgasmu a vypadala, že byla připravena pokračovat. Políbila tedy Gidu, slízala Jabaliho sperma z okolí jejích úst, a pak pokračovala v tom, v čem na začátku, a sice že zabloudila podél jejího krku na prsa a ty si vzala do rukou a úst.

Škyťák s krásnou fascinací sledoval, jak Freydis kouše a vysává, a u toho mačká Gidiny bradavky, a Gida její hlavu tiskne blíž. V jednu chvíli si ji dokonce dala do vlastního klína a tiskla svůj hrudník k jejímu. Škyťák sledoval, jak se jejich potem lesklá ňadra o sebe otírají, u toho se líbají, špulí vlhké prdelky, a on zase cítil, jak se mu z toho staví.

Jabali si toho všiml a poznamenal: "Už zase můžeš? To jsi rychlý. Ale nedivím se, když tohle všechno zažíváš poprvé."

"Co bude dál?"

"Cokoliv chceme. Pojď." Pomohl mu vstát na vratké nohy, dosvlékl mu kalhoty, dal pozor na protézu, a pak svlékl i sebe. Oba nazí se pak připojili k mazlícím se dívkám, a jak jim zlíbávali těla, Jabali se mezi polibky zeptal: "Tak jak to uděláme? Přál bych si tři penisy, abych si vás mohl vzít všechny najednou. Opravdu ani jeden z vás nezažil skutečný sex?"

"Ne," vydechla překvapivě Gida první a nechala si Freydis a Jabalim zlíbat krk. "Miluju sice divočiny, ale buď jsem druhým přišla divná nebo druhým nešlo o mě, ale jen o jedno. Až s vámi jsem se nejvíce přiblížila něčemu hluboce emocionálnímu."

"Já taky nikomu nevěřila," přiznala Freydis a otočila se, aby se zase líbala se Škyťákem. Teď Gida a Jabali líbali krk jí. "Všichni kluci mi přišli jako prasata," povídala mezi polibky. "Nechtěli si se mnou povídat o dracích jako vy... Taky mi vždycky šlo o vážný vztah. Že komu dám své tělo, strávím s ním zbytek života."

"I já chtěl někoho na zbytek života," povídal Jabali. "V kořenech mé kultury je zvykem mít víc žen, ale já chtěl i kluka, a to se rodině nelíbílo. Přístup k více partnerům zase není oblíbený v současném západním světě a tady na severu není oblíbený můj vzhled... Jsem zkrátka takový, že jsem nikam nezapadl, to až s vámi zde."

"Já se nikdy nezajímal o vztahy a hlavně tu sexuální část," přiznal Škyťák, a navzdory svým slovům přitiskl rty k Freydisiným bradavkám. "Přátelé mě za to zavrhli, že nechci dospět,.." přejel po ní jazykem"...že bych si pořád jen hrál s draky,.." natáhl ji do úst... "že takhle život nefunguje..." zkousl ji "...Ale já zjevně jen potřeboval najít ty správné osoby." Nakonec ji pustil a řetěz slin, který ho spojoval s bradavkou přerušil tak, že za ní ještě zatáhl prsty. Freydis z toho šílela. Přesunul se tedy ke Gidě, a potom, co ji konečně políbil, udělal s ní totéž. Jabali ho během toho pohladil podél páteře až k pozadí, a jakmile ho zmáčkl a přitiskl skrze něj na svůj vzrušený rozkrok Gidu, tak se zeptal znovu: "Jak jak to tedy chcete? Jaké bude dokonalé poprvé, protože... všichni čtyři se asi vzájemně o to nepřipravíme.."

"Kdo dřív přijde?" zkusila Gida. "Taky by si kluci každou z nás mohli vzít najednou," ale Freydis: "Spíš to chce nějaký férový systém střídání, pokud to neubírá na romantice."

"Záleží i na tom, kdo co chce," doplnil sám Jabali. "Já třeba nechci, aby někdo šel do mě. To fakt ne."

"Škyťáku, co navrhuješ ty?" obrátila se Freydis na něj. "Teoreticky... bychom přes tebe mohli jebat dva... a tu druhou by jsi mohl kouřit. To by se ti líbilo, ne? S Gidou bychom se vystřídali, pak bys třeba sledoval jak si Jabali bere nás..."

Říkala to tak tichým a svůdným šeptem, že nešlo odolat. Nicméně hluboko uvnitř Škyťák nechtěl, aby to bylo jen o něm, tudíž se ještě pořádně zamyslel, a po chvíli všechny tři políbil se svou odpovědí: "Myslím, že střídání je dobrý nápad. Chci využít noc naplno, takže..." Nevěřil, že se to chystá navrhnout. "Co kdybych já měl jednu v klíně, Jabali druhou, a vy se přitom spolu mazlily? Potom bychom si vás vyměnily a nakonec bych já byl s Jabalim, a vy dvě spolu. Zní to jako plán?"

"Naprosto," vydechla Gida tak vzrušeně, že skoro vyvrcholila jen z toho. Freydis zase tím svým tónem dodala: "I mně se to líbí." A nakonec Jabali: "Souhlasím... Pojďme na to."

Bez dalšího otálení vzal Gidu, pomalu ji navedl, aby se mu rozkročila nad klínem, aby se líbala s Freydis, a jak se tak s ní muchlovala, nejenže ji začal dvěma prsty ve stylu nůžek roztahovat, ale Škyťák konečně našel odvahu udělat s Freydis totéž. Stejně jako u Gidy oba jeho prsty vklouzly hladce dovnitř a on i ona si užívali ten pocit, jak vlhla víc a víc a zvyšovala se jí teplota.

Byla tak horká, a přitom těsná. Už její ústa byla skvělá, tak jaké to asi bude tam uvnitř.

Brzy se to měl dozvědět, neboť Freydis během chvilky se vším přestala, řekla: "Stačí," a pak se natáhla po kapse svých odhozených šortek, aby vytáhla menší proužek kondomů.

Škyťák po tom pohledu pocítil, jak se to v něm sevřelo. Už byl zase nervózní.

Jeho lásky ho však svými pohledy uklidnily a řekly: "V pořádku, i my jsme nervózní." "To zvládneme." "Hlavně dokud se milujeme."

Zase měly pravdu. Škyťák se tedy párkrát zhluboka nadechl, pohladil Freydisiny boky, když se na něm zase posunula, a nechal si obléct tu ochranu. Úplně se třásl, když se ho ona i ten jemu neznámý materiál dotýkali, tak se rozhodl soustředit se na Gidu a Jabaliho, kteří dělali totéž. Dlouho mu to rozptýlení však nezůstalo, když mu ho Freydis potřela slinami, a pak se k němu otočila zády, připravená se svým odhaleným otevřením přímo nad ním. Držela ho v pozoru a také čekala, dokud na tom Gida s Jabalim nebudou stejně.

Jakmile se tak stalo, všichni čtyři si věnovali poslední pohled ujištění a slova lásky, a nakonec konečně spustili to, o co jim celou dobu pobytu na táboře šlo.

Škyťák i ostatní zahalekali nad novými pocity. On a Jabali nad pocity horké a těsně pulzující těsnosti kolem jejich citlivých pyjů, a holky nad pocitem vypáleného prvenství. Škyťák cítil, jak je kolem něj Freydis napjatá, a to i přes nárust štěstí a extáze jeho vlastního těla. Polkl tedy reflexivní nutkání vrazit rovnou dovnitř a místo toho kolem ní obepnul ruce, a začal jí zlíbávat její šíji a masírovat její, snad, oblíbená místa, aby se uvolnila. Zase jí mačkal bradavky, a dokonce ji i hladil po vlasech, které je do téhle situace dostaly.

Krk a vlasy byly její slabinou. Téměř okamžitě zase sklouzla o něco niž. A když se s ní pro vlastní uvolnění začala Gida líbat, nakonec obě dosáhly takového pocitu rozkoše, že na kluky dosedly úplně. Škyťák si z toho připadal jako ve Valhalle, jak byl celý obepnutý příjemným horkem, a jak její citlivé sametově hebké svaly hladily zase jeho citlivý sval... jakoby umřel a dostal se do světa plného ničeho jiného než potěšení. Bylo to neslutečné.

Nevěděl, zda má začít, nebo počkat na Freydisin signál. Jabali ho však uklidnil chytnutím za ruce, ty s propletenými prsty položil na spojené boky dívek a společně s nimi se pak začali pohybovat.

Škyťák moc nevěděl, jak má se svou umělou nohou pracovat, ale nakonec, pod vedením Jabaliho a i dívek, chytl správný rytmus. Během chvíle ho vzrušením pálily tváře a mezi líbajícími se rty Freydis a Gidy byly obláčky horkého vzduchu, a jejich zarudlá zpocená ňadra se o sebe otírala. To ho povzbudilo, aby ještě přidal. Zanořoval se do Freydis se svou délkou, jak jen mohl, a přitom se všechny tři snažil hladit, mačkat, líbat je, kam jen dosáhl a u toho se snažil se nezbláznit. Každou chvílí víc a víc věřil, že z toho omdlí. Dělo se toho tolik!

Tolik hlazení, tolik polibků, tolik sténání, vrzání, potu a dalších tekutin na jeho prstech a taky v klíně... On to asi nepřežije...

Ač měl pocit, že se čas zastavil, jejich akt netrval dlouho. Už zase zase cítil, že za chvíli bude. Rozhodně nepomohlo to, když Freydis na něm začala poskakovat, a mačkat Gidě to milované místečko mezi nohama. Gida křičela a to tak, že ji Jabali musel utišit polibkem. Ironicky sám pak stiskl stejné místo mezi nohama Freydis, a z toho vykřikl on, neboť se díky tomu kolem něj neskutečně sevřela.

Potom sebou dole začala škubat a Škyťák poznal, že i ona brzy bude. Její i Gidiny boky sebou házely a Jabali i on se snažily je dostat až za hranici toho, co kdy poznaly. Propletli spolu všechny ruce a i nohy a jen silou vlastních těl se dováděly až k těm největším a nejsladším výšinám.

Škyťák to už cítil. Ještě chvíli, ještě chvíli, ještě jeden zásun a...

Najednou se táborem roznesl čtverný výkřik tak mocný, že vyplašil malé draky v lese a přinutil vodní draky se schovat hlouběji do jezera. Čtyři mladá těla se v mohutných vydezích skácela na sebe do trávy, na nahé kůži je zároveň pálil táborák a chladil je noční vzduch, a Škyťák nemohl vnímat víc než jen ty hvězdy pod víčky a vřelost svých lásek kolem něj.

"To bylo..." Ani neměl sílu to doříct, jak byl příjemně vyčerpaný. Všichni mu naštěstí rozuměli, když sami vydechli: "Jó..." "Naprosto..." "Úžasný..."

Ač to zní šíleně, Škyťák si v tu chvíli nikdy nepřišel tak pochopený. Když tam s nimi ležel, díval se na ně, a pak na nebe... jakoby létali, i bez draků, a to bylo skvělé. Bylo to vážně dokonalé. Zkrátka dokonalé a už mu to nikdy nikdo nevezme.

"Miluju vás. Vás všechny..."

"I my tebe..."

"Naprosto..."

"Budeme... tedy pokračovat?"

Škyťák chtěl říct jo, až vydechne. Ale pak se stalo něco nečekaného. Zničehonic se odnikud vynořili JEJICH DRACI, a vrhli se na ně!

"No co to...?!"

"Hele!"

"Thorburne!"

"Bezzubko, klid!"

Normálně skočili na jejich nahá a zpocená těla a začali je lízat po obličejích, jako by se ujišťovali, že jsou v pořádku.

Škyťák si nemohl pomoct a začal se smát, když odstrčil ulízanou hlavu svého nočního běsa. To aby vysvětlil: "Asi nás slyšeli křičet a pochopili to špatně! Bezzubko, fuj!"

"Asi jo!" smál se i Jabali a se vší láskou odháněl svou trojitou údernici. "Bititi, no tak! Možná si mysleli, že na nás někdo útočí nebo tak."

"Asi nebyl nejlepší nápad dělat to venku," uznala Freydis a naštěstí už svého skřipoucha uklidnila. "Klid, Thorburne."

Gidu ještě olízla její sněžná přízracice a pak byla klidná, tak ji Gida pohladila a řekla: "Hodná Muohta. Jejich instinkty asi pracovaly naplno. Máme s nimi dobré pouto."

"Jako my čtyři teď," připomenul Jabali a Freydis v krásném smíření: "Jo... Škoda, že to asi musíme pro dnešek ukončit. Tihle nám už nedají pokoj."

"Jo, stejně jsem popravdě řečeno dost vyčerpaný," přiznal s hanbou Jabali a Gida: "Jo, i já už asi víc nedám... Vážně jsem se chtěla vystřídat, ale... těch možností ve čtyřech je na jednu noc asi moc."

"Máme ještě celý týden," připomenula Freydis. "Najdeme si nějaký čas na sebe."

"Já s vámi hlavně chci zůstat v kontaktu i po táboře," připomenul Škyťák jejich rozhovor před tím celým aktem. "Já se do vás zamiloval především citově a... rád bych, aby to i citově pokračovalo. Přes kameru nebo tak. Hlavně, abychom na sebe nezapomněli."

"Na tebe se nedá zapomenout," uchechtl se Jabali a za to ho i políbil. Holky akt potom napodobily a Škyťák byl okamžitě klidnější. Vážně je miloval.

"Potřebuju sprchu," zaúpěl Jabali nakonec. "Myslíte, že se tam dostaneme nějak nepozorovaně?"

"Nač sprcha? Pojďte!" Gida najednou vstala a Jabaliho s ostatními vzala s sebou. Potom je ruku v ruce dovedla k jezeru s tím, že sprcha je stejně studená, a vkročila s nimi do vody. Škyťák se zprvu bál o svou protézu, ale to ho rychle přešlo. Místo starostí jen řekl Bezzubkovi a ostatním drakům, ať prosím hlídají, a i když byli dost zmatení, on jen své tři lásky objal a nechal se unášet jejich teplem do vln vod toho krásného místa.

***

Takže takhle se to všechno tu osudovou noc stalo. Takhle Škyťák pochopil, že nic není jednodnosměrné. Před tou nocí věřil, že rozchod s přáteli mířil jen jedním směrem, do věčného smutku, a že vždycky bude někdo, ke komu ostatní pnou víc než k němu, jako k Astrid. Ale tak to nebylo. Láska běží mnoha směry. Láska k rodině, láska k přátelům, i ta romantická, když byla jako jeho a jeho lásek.

Svůj slib s udržením kontaktu po táboře hodlali splnit. A... Možná to mohl ještě s bývalými přáteli zkusit, až skončí tábor. Možná tam ještě trocha lásky zbyla. Ale mezitím bude trávit čas naplno se svým srdcem, svou myslí, a taky svou duší...

***

Dneska radši bez komentářů. Tak zase u příští povídky! Zatím!