Zabít
Krev.... Teplá... Okusit..
Musím... Hned....

Tyhle slova se ozvěnou zrcadlili v každé mysli, která se jen na krok přiblížila k mohutnému černému panterovi. Potuloval se v těsné blízkosti u lesa. Srst na tlapách mu už dávno zbarvil sníh ale ještě ke všemu začalo znovu padat.

Na pozemcích Bradavické školy čar a  kouzel se pohybovali i tři žáci šestého ročníku. Vyšší s vrabčím hnízdem hnědých vlasů, o kousek menší černovlásek a poslední byl výškou někde mezi těmi dvěma.

Smáli se a bezstarostně dováděly ve sněhu i když měly dávno po večerce. Je tohle nezajímá. Tento večer se jim to ovšem mohlo stát osudným.
Panter zachytil jejich pach a vydal se na lov čerstvé kořisti. Pomalu, opatrně našlapoval v jejich stopách dokud jim nestál v zádech. Lehce se přikrčil, napnul všechny svaly a skočil.

Dvě těla se začaly kutalet sněhem z kopce jak mladík při útoku ztratil rovnováhu. Skončil rozplácnutý na zádech. Medové vlasy mu spadli do obličeje aby sem tam překrývali jizvy a nad ním se tyčila šelma. Jejich dech se střetával v prostoru mezi nimi a tvořil drobné obláčky. Dvě srdce bili stejně zběsile a černé oči vražedně zírali do čokoládových.

Panter udělal první krok. Nepatrně se odtahl aby mohl pak celou silou zaútočit na hrdlo. Na poslední chvíli ale uhnul a ozvalo se bolestivé, téměř šíleně kňučení. Zvíře začalo pomalu couvat a něco v těch očích se změnilo. Byly méně vražedné.

Každý krok co panter udělal od něj mladík ostražitě sledoval. Bolest zvířete byla téměř hmatatelná. Klukovi ho bylo líto ale neměl nejmenší představu jak by mu mohl pomoci. Náhle ale celou situaci narušil výkřik.

Veškeré pohledy se s točili směrem odkud ten křik přišel. Stál tam kluk v černých kalhotech a košili tak tenké, že mu musela být v tomhle počasí určitě zima. Černé vlasy po ramena měl úplně rozcuchané a plné větviček, musel běžet lesem byl v podobném stavu. Ve tváři měl štvaný výraz a v očích tolik smutku, že to snad ani nemůže být skutečné.
Všichni se domnívali, že je to přelud. Kéž by byl ale takové štěstí nikdo mít nebude.

,, Liame, bude to dobré. "řekl klidněji a natáhl obě ruce před sebe. ,, Oba víme co teď přijde bráško. Oba víme co se musí stát."

Panter tiše zaskučel a přitiskl se k zemi. Ti tři kluci se kolem shlukli a nevěřícně je sledovali. Chovali se až příliš přirozeně s ohledem na vážnost situace.

Kluk si rozepl několik knoflíků košile a odhalil rameno zohyzděné kousnutím, rozhodně ale ne jen jedním. Odhrnul si vlasy a úplně mu tím rameno vystavil. Na zvířeti bylo vidět jak se přemáhá a snaží se odolat instinktům ale nakonec prohrál a zakousl se do něj.

Krev tekla proudem ale ten komu patřila sebou ani necukl. Tři přihlížející ale naprosto ztuhli. Normální násilí nebylo pro nikoho z nich neznámou ale nechat si něco takového způsobit dobrovolně a nejspíš i opakovaně, to je šokovalo.
Jediné co jen nepatrně prozrazovalo, že mu to není úplně lhostejné byl třas rukou. Pomalu bledl nad ztrátou krve a panter se také měnil.

Zbavoval se srsti až tam místo zvířete stál černovlasý mohutný mladík. Kolem úst měl krev a na sobě pouze kalhoty. Zběsile si začal prohledávat kapsy, něco hledal. Nakonec z kapsy vytáhl hůlku.

Ten druhý zatím klesl do sněhu a zbarvoval ho do ruda. Jantarové oči ztrácely svůj jas ale než bylo pozdě bývalí panter zasáhl. Švihl hůlkou a jednoduchým neverbální kouzlem zastavil krvácení i zacelil ránu. Jediné co zbylo byla ta samá jizva jako tam byla předtím. Tři brady téměř současně klesly.

,, Jsi blázen Sam, "řekl a sevřel stále bledou bytost v náručí.

,, Slíbila jsem ti to, Liame. Už ten den kdy nás ten pokryteckej hajzl proklel jsem slíbila, že ti nedovolím aby jsi někomu jinému ublížil." řekl slabě a odhrnul si neposedné vlasy z tváře.

,, To, že ubližuju tobě se jako nepočítá?" zeptal se vyčítavě a povzdechl si. Oboum se do tváře pomalu vracela barva a s tím se do nich i vkrádala zima.

,, Nepočítá, protože potřebuješ prolít krev aby ses vrátil do lidské podoby." řekl a teprve teď věnoval pozornost i těm třem, kteří z nich ještě nepustili oči. Měli vlastní publikum. ,, Kdo jste?"

První se slova chopil ten vysoký rozcuchané. ,, James Potter ale jinak mi říkají Dvanácterák." zašklebil se a rádoby se poklonil. Oba sourozenci pobaveně zakroutili hlavou a upřeli pozornost na dalšího v řadě.

,, Sirius Black neboli Tichošlápek, k vašim službám." řekl drze a pokusně zasalutoval. Bouřkové oči se pobaveně zablískali a rty roztáhli do provokativního úsměvu. Tenhle je snad ještě větší šašek než ten předtím. I když oni jsou si možná naprosto rovni.

,, Remus John Lupin, těší mě." řekl a jako jediný se netvářil jinak než jen mile. Ten je z nich asi nejklidnější. Tvář měl plnou jizev a v čokoládových očích nesčetné vědomosti podbarvené smutkem. Tak mladý a už tak vážný.

,, Mrzí mě tento způsob seznámení. Je to zkrátka nešťastná souhra náhod. "řekl a nervózně se podrbal za krkem.,, Já jsem Liam a tohle je můj mladší sourozenec Sam."

,, Sourozenec? Proč prostě neřekneš tvůj bratr? "zeptal se Sirius a Sam se na něj zamračil.

,, Protože zlatíčko já jsem jeho sourozenec." řekl kousavě a úšklíbl se. ,,Jmenuji se Samantha Raven Blackwoodová. "
Všichni tři se otočili na Liama a James první sebral odvahu.
,, On se zbláznil?" zeptal se opatrně ale zvědavost převládala.
Záporně zakroutil hlavou a podíval se Sam do očí.
,, Mohla bys? "zeptal se tiše.
Přikývla a zavřela oči. Soustředění z ní bylo úplně cítit když její tělo získalo ženské tvary a její tvář trochu zjemněla.

,, Stačí vy paka nebo chcete víc názornou ukázku?" zeptala se přikře a přišla na krok před Sirius. ,, Pořád ti přijdu jako blázen?!"
Liam stáhl Siriuse z dosahu Sam a pevně ho držel na místě.
,, Teď bych jí být tebou moc neprudil. Tohle je horší čas její osobnosti. "řekl mu tvrdě když stal vedle něj.

,, To mi chceš tvrdit, že to předtím byla její lepší stránka? "zeptal se nevěřícně. Liam přikývl a on na něj vyvalil oči. ,, To je hotový Jekyll a Hyde."

Tak je to tady, ten osudový okamžik kdy  i já  překročím tu pomyslnou hranici mezi čtenářem a autorem fanfikcí na Harryho Pottera.
Jak jste si asi všimli děj bude probíhat v době pobertů.  Já sama mám tuhle dobu nejraději ale nemám v plánu držet se toho jak už to napsala Rowlingová. Tohle je můj příběh a já doufám, že si své čtenáře najde.
Přeji příjemné čtení 📖.