,, Ta holka je magor! .... Nic ve zlém, chápu je to tvoje sestra ale i ty musíš uznat že je to pravda. "zavrčel James zatímco pomáhal Siriusovi zpět na nohy. Oba měli na tváři výraz něco mezi nevírou a rozhořčením. Vypadaly rozhodně vtipně.

,, Asi by koreknější výraz bylo labilní." odtušil Remus a podíval se mi do očí.,, To je to vždy takové? "

,, Někdy je to lepší, někdy horší ale posledních pár let se to už příliš nelepší. "řekl jsem smutně a prázdný pohled upřel do zdi. Hrozně mi chybí její staré já. Ten zlomyslná provokatérka co byla s úsměvem pro každou špatnost.
Jako kluk je pořád taková ale už to není ono. Vždy když se nehlídá prosáknou jí do pohledu výčitky za vše co za ten den udělala. Jako kdyby za to mohla.

Nic z toho nebyla její vina ale platí za to nejvyšší daň. Prohrabl jsem si vlasy a povzdechl si.

Já mám pravidelný spouštěč co mě mění v chladnokrevnou nemyslící bestii co jde jen po krvy, nejsem jí každý den. Ona musí každý den čelit svému prokletí, kvůli společnosti na které nezáleží. Jenom proto aby mohla dostudovat.

,, Tak to vypadá, že máš možná ještě horší rodinu než já. "řekl Sirius pobaveně. ,, Já alespoň nezávisí na takové čůze. Upřímně tě lituju."
Zavrčel jsem hůř než v panteří podobě a vrhl se na něj. Mlátil jsem ho hlava nehlava dokud mě Remus neodtáhl. Nevypadá na to ale má neskutečnou sílu.

,, Ty bastarde! Jak si vůbec dovoluješ něco takového vypustit z huby." zařval jsem ne něj přes půl chodby a zabíjel ho pohledem. Už zase leží na podlaze padavka.,, Co ti dává právo jí soudit?! Neznáš jí.... Neznáš mě.... a už vůbec nemáš nejmenší ponětí co se tady děje."

Byl jsem jak šílený a pořád sebou cukal směrem k němu ve snaze mu ublížit. Tohle o mojí mladší sestřičce nikdo říkat nebude. Nevadí mi, že jí říká čůza, za ty roky získala i horší přezdívky. On jí nejenom přirovnal k mým rodičům ale ještě úplně pošpinil její nesobeckou oběť.

James si musel stoupnout před něj a Remus mě přirazit ke zdi abych se trochu uklidnil. Zhluboka jsem se nadechl a mozek mi zase začal pracovat jak má. Sklopil jsem pohled a sledoval Removi ruce jak mě pevně drží u zdi. Na tu blízkost by si jeden zvykl.

,, Omlouvám se... "řekl jsem tiše a neodvážil se zvednout zrak.,, Měl jsem se ovládat."

,, Nic se nestalo. "řekl Sirius když už zase stál na nohou a i přes to všechno pořád zněl stejně drze s kapkou pobavení.,, Vlastně si měl pravdu. Neznám jí ale nejsem zvyklí, že dívka zareaguje takhle. Většinou se jich spíš nemůžu zbavit jak po mě všechny jedou."

Jeho sebestřednost byla přímo hmatatelná. Očividně není zvyklí na to, že mu ženy hned nepadají k nohám.

,, Bradavický Casanova." neodpustil si James tichou poznamku doplněnou Removím odfrknutím.,, Děvkař. " pustil mě a já si důkladně prohlédl všechny škody co jsem způsobil. Nic moc ale zítra to určitě bude cítit.

Mlčky jsme pokračovali do ředitelny. Kde na nás čekali nejenom velmi barevný ředitel se Sam, už zase v mužském provedení, ale i naše kufry.

Místnost byla úplně odlišná od všech ředitelen kde jsem se kdy ocitl. Většina ředitelů se snažila vytvořit místnost ve které bude pro žáka veškerý čas strávený uvnitř extrémně nepříjemný. Ale tady to bylo jiné. Všechno působilo přívětivě a předměty u zdí lákali člověka zdržet se a přijít na to o co se jedná. Obrazy na stěnách znázorňovali samé modré čaroděje a čarodějky. Asi bývalý ředitelé.

,, To je dost, že jsi dorazil bráško. "řekl s tím svým typickým úsměvem a upil ze šálku.,, Zrovna jsem se s ředitelem domlouvali kolik času budu muset strávit jako ta neurotická mrcha."
Ředitel se zasmál a nabídl mu misku s bonbóny. Tolik k jejich vzájemné nevraživosti.

,, Jo, se Sam jsme se domluvili jen na školních hodinách a času stráveným v pokoji. Oficiálně je dívka takže ji nemůžu dát ke chlapcům a dívkám by byl chlapec na pokoji divný. Nemluvě o tom, že by se tam nejspíš v této podobě ani nedostal. "řekl dobrosrdečně.

Když jsem to sledoval málem jsem také musel sbírat čelist z podlahy jako ti tři za mnou. Musel jsem si sednou. Vzal jsem za vděk pidi židličce a složil se na ní.

,, Klid Liame,všechno ti vysvětlím. " řekl s úsměvem a položil mi na hlavu dost starý klobouk.,, Teď tě ale prvně zařadíme do koleje a pak si promluvíme. "

Tak ty jsi ten slavný prvorozený rodu Blackwoodů. Musím se přiznat čekal jsem něco jiného ale jsem rád, že můžu tvé sestře splnit přání. Budete v jedné koleji protože ty nepatříš jinam než do... NEBELVÍRU.

Překvapeně jsem zamrkal. Tohohle okamžiku jsem se bál ze všeho nejvíc. Nikdy jsem nepochyboval kam půjdu já a vždy jsem věděl že moje sestřička je nejstatečnější osoba kterou znám. Jenže na první pohled působí více jako zmijozel, alespoň od té kletby.

,, Je mi ctí vás oba přivítat v Nebelvíru. "řekl ředitel obřádně s tím největším úsměvem.,, Další dva skvělí žáci do mé oblíbené koleje."

,, Ona a Nebelvír?! "vyjekl Sirius a překvapeně na něj zíral.,, Na opožděný apríl je to opravdu málo vtipné."

,, To není vtip, pane Blacku. "řekl už s menším úsměvem a posunul si půlměsíčkovité brýle na nose.,, Pan Blackwood bude v pokoji s vámi a Sam se slečnou Evansovou."

,, On bude bydlet s Lilly?!" vyjekl pro změnu James a já si povzdechl. Tohle bude ještě dlouhý den.

,, Pane Pottere ujišťuji vás, že slečna Blackwoodová bude opravdu bydlet se slečnou Evansovou. "řekl už přísněji. Očividně se mu nelíbí jaké předsudky si vůči Sam kluci vytvořili.

,, Kluci nechte to být." řekl rozumně Rem a já ho za to obdivoval. Já bych to tak v klidu nevydržel. Když se moje oči setkali s jeho, začal jsem se topit v té vřele čokoládě a dostal jsem špatné tušení, že jsem ztracen. Jen je škoda, že láska je dávno Blackwoodům odepřena.
On by totiž za hřích i za to utrpení rozhodně stál.